V Číně je broskev, která byla mytologickým pokrmem nesmrtelných, symbolem dlouhého života. Z pecek broskví se tam vyřezávaly zámečky a děti je nosily na krku, aby je chránily před smrtí. V Japonsku se podle legend zrodil z obrovské broskve plující po proudu řeky Momotaro odvážný bojovník se zlem. Broskev patří k čínským i japonským kulturním tradicím.
Vědecké jméno broskve Prunus persica je odvozeno od Persie. Kdysi totiž panovalo přesvědčení, že broskev pochází z Persie, tedy z dnešního Íránu. Jejich původ je ale třeba hledat v Číně, kde je prokazatelně znali již před čtyřmi tisíci lety. Z Číny se broskve po Hedvábné stezce rozšířily do Persie a dále do oblasti Středozemního moře ještě v dobách před začátkem našeho letopočtu. Na americký kontinent přivezli broskve Španělé v šestnáctém století a o století později se objevily i v Anglii a ve Francii.
Skutečností je, že broskev obsahuje vitaminy a další zdraví prospěšné látky. A nejen broskev, podobné vlastnosti mají i jejich blízké příbuzné nektarinky, které údajně vznikly z náhodného zkřížení broskve a švestky. Jak broskve, tak nektarinky obsahují ve srovnání s ostatními peckovinami, mezi které patří například švestky, meruňky, třešně a další, daleko méně sacharidů a tím i méně kalorií. Jsou proto ideální pro redukční diety. Energetická hodnota 100 gramů broskve je pouze 219 kJ. Mají vysoký obsah železa, betakarotenu a vitaminů skupiny B, které posilují imunitní systém. Obsahují i vitamin C a z minerálů draslík, vápník a selen, cenné stopové prvky, například zinek a měď a také flavonoidy, které broskvím propůjčují žlutou či oranžovou barvu a které především výrazně zvyšují účinnost vitaminu C. Konzumuje-li se broskev se slupkou, pokryje 100 g broskve 75 procent doporučené denní dávky vitaminu C. Broskve chrání před volnými radikály a vysokým obsahem vlákniny příznivě působí na trávení. To se ale týká pouze čerstvých broskví. Příznivý poměr sodíku a draslíku - více draslíku a méně sodíku, podporuje činnost ledvin. Broskvová kůra, během níž má pacient za den sníst až kilogram a půl broskví, je účinná nejen jako redukční dieta, ale je zaměřena i na problémy s ledvinami, které se jejím účinkem pročistí. Podle odborníků účinkují broskve povzbudivě nejen na tělo, ale i na mozek. Obsahují množství niacinu (vitamin B3), který je potřebný pro funkci nervového systému a výrazně zlepšuje náladu. Broskve by se neměly jíst jako dezert, protože podporují chuť k jídlu.
Broskve nacházejí pro své vlastnosti široké uplatnění i v kosmetice. Masku z rozmačkané dužiny broskví, která dodává pleti svěží vzhled, používaly už antické krásky.
Broskvoně snesou obvykle, podle druhu, bez poškození pokles zimních teplot na minus 26 až 30 stupňů Celsia. V létě broskve potřebují pro dokonalé uzrání mnoho slunce. Ideální teploty pro jejich zrání jsou 26 až 30 °C. Problém představují jarní mrazy, protože broskvoně kvetou poměrně brzy. Pokud teplota klesne pod -4 °C, květy zmrznou.
Nejdůležitějšími oblastmi, ve kterých se dnes broskve pěstují, jsou Čína, Írán, Francie a středomořské země. Poměrně hojně se začínají pěstovat i v USA v Kalifornii, Jižní Karolíně a Georgii.
Dnes existují přibližně dva tisíce odrůd broskvoní. Základní rozlišení spočívá v barvě dužiny a jejím připevnění k pecce. V některých případech dužina na pecce lpí, v jiných je možno ji lehce odloupnout. Oba tyto druhy mohou mít jak bílou, tak žlutou až oranžovou dužinu. broskve s bílou dužinou, takzvané bělomasé, mají vyšší obsah cukrů a jsou velmi sladké. Tento typ broskví je oblíben zejména v asijských zemích, mezi které patří Čína, Japonsko a další. V západních zemích dávají podle průzkumů konzumenti přednost kyselejším žlutomasým broskvím. Podle klimatu a kultivaru probíhá sklizeň broskví od konce května až do srpna, někdy až do září. Sklízet se musí až zralé, po utržení už nedozrají.
Jak již bylo řečeno, nektarinky jsou považovány za nejbližší příbuzné broskví. Na rozdíl od nich mají hedvábně hladkou slupku. Genetické výzkumy dospěly k závěru, že u nektarinek působil recesivní gen, který potlačil jemné chloupky, které jsou pro broskve typické. Podobně jako broskve i nektarinky jsou bělomasé a žlutomasé a dužina může být přirostlá k pecce nebo být volná. V zásadě jsou nektarinky menší než broskve a většinou sladší. První písemná zmínka o nektarinkách pochází z roku 1616 z Anglie, ale předpokládá se, že už daleko dříve byly známy v zemích střední a východní Asie.
Broskve a nektarinky není vhodné skladovat v chladničce. Měly by být skladovány při pokojové teplotě, v chladničce ztrácejí svou vynikající chuť i aroma.
Broskve se konzumují v syrovém stavu nebo se z nich připravují kompoty, šťávy, ale také různé pokrmy od předkrmů po dezerty. Tepelnou úpravu broskve většinou podstupují oloupané. Nejvhodnějším postupem je zralou broskvi krátce vložit do horké vody a poté stáhnout nožem. Vynikající je taktéž kombinace chuti broskve a masa, například položit na kotlety a zapéct se sýrem.
Další články
Liči je tropické jahodově červené, růžové nebo oranžové ovoce, které je ceněno jako potravina i jako lék.
Avokádo je sedm až dvacet centimetrů dlouhé ovoce tvarem připomínající hrušku.
Čaj je potěcha smyslů.
Javorový sirup je sladká pochoutka z mízy kanadských javorů.
Švestky působí blahodárně na kosti, mozek i cévy.
Sýr rokfór s typickými žilkami kulturní plísně.
Med je pochoutka, kterou lidé mlsají již odedávna.
Vinná réva, jejíž hrozny jsou dnes jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce.