Vinná réva

Vinnou révu zná lidstvo již několik tisíciletí. Zpočátku z jejích hroznů lidé vyráběli pouze nápoje, později se je naučili šlechtit, křížit a jíst.

Divoká vinná réva rostla po celém Středozemí odedávna, ale ne na všech místech ji lidé pěstovali záměrně. Historie vinných hroznů začíná před tisíciletími na území Zakavkazska. Zdejší obyvatelé údajně jako první přišli na nápad nechat šťavu vytlačenou z hroznů fermentovat, a vytvářet tak alkoholický nápoj. Víno se na tomto území poměrně brzy rozšířilo. První pěstitelé se spokojili pouze s pěstováním divokých odrůd vinné révy, zatímco šlechtění je nezajímalo.

První keříky vinné révy byly ještě dvoudomé. Vedle sebe rostly keříky samčí a samičí. Občas se někde objevil i keř oboupohlavní. A právě na něj se první pěstitelé zaměřili, protože plodil s větší pravidelností.

Cesta vinné révy do Evropy

V šestém tisíciletí před naším letopočtem se obyvatelé Zakavkazska vydali na nová území. Obsadili pobřeží Černého a Kaspického moře a přišli až na Balkánský poloostrov. Tito kočovníci s sebou přinesli i první odrůdy vinné révy

Na břehu Černého moře se jejich vinná réva zkřížila s divokými keříky, které zde rostly. Šlechtěním vznikly nové druhy s většími hrozny a většími kuličkami vína. Jejich chuť se zjemnila a hrozny přestaly sloužit výhradně k výrobě vína, ale začaly se objevovat i na stolech, určeny k přímé spotřebě.

Zajímavé je, že zatímco v Evropě dávali šlechtitelé a pěstitelé vína přednost hroznům s menšími kuličkami, v Orientu si zíslalo oblibu víno s kuličkami většími, které bylo šťavnatější. Důvodem je nejspíš omezení spotřeby na přímou konzumaci, protože islám pití vína zakazuje. "Východní" hrozny jsou nejen větší, ale obsahují i méně kyselin a mají tenčí slupku. Vše je podřízeno chuti spotřebitele.

První odrůdy vinné révy

V západní Evropě a především na pobřeží Středozemního moře se první vinice objevují v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Jde o odrůdy ještě velmi blízké divoké vinné révě Zakavkazanů. Brzy se zkříží s místními divokými odrůdami, odolnějšími vůči drsnějšímu podnebí. Zrodí se oboupohlavní odrůdy, které dávají plody mnohem dříve než rostliny dvoudomé, a lépe se proto vyrovnávají se změnami ročních období. Dnešních několik set známých odrůd vinné révy v podstatě pochází z pouhých dvou možných spojení: zkřížení divoké odrůdy vinné révy francouzské a římské nebo francouzské a řecké, jež samy vzniky zkřížením divoké vinné révy kavkazské s divokou vinnou révou daného území.

V Galii pocházelo víno nejprve z Řecka. pět set let před naším letopočtem se ovšem v Marseille objevuje první vinice a záhy se odtud začíná víno vyvážet do celého středozemí. Na území dnešní Francie se vinná réva pěstuje po dlouhou dobu pouze zde, v Provenci. V jiných oblastech je příliš nepříznivé klima. Roku 280 římský císař Probus povoluje Galům pěstovat vinnou révu na celém jejich území.

Hrozny na stole

Přímá konzumace hroznů je v Evropě, po dlouhé přestávce od dob antiky, záležitostí až posledních staletí. Francouzi začali jíst hroznové víno teprve v šestnáctém století. František I. nechal tehdy ve Fontainebleu, u hradeb Thomery, vybudovat vinice, které dodávaly hrozny přímo na stůl královského dvora. Zavedl tak novou módu. V osmnáctém století již toto vinice obrůstala tři sta padesát kilometrů hradeb. Podle legendy dokonce roku 1870 němečtí vojáci ztratili při pohledu na zarostlou zeď odvahu město dobývat.

V tomto období se poprvé začínají odrůdy vinné révy rozdělovat. Jiné víno je určeno k přímé spotřebě, jiné k výrobě nápojů. Na stůl přicházejí hrozny, které mají větší kuličky, jsou méně kompaktní a obsahují měně kyselin. Ty jsou naopak nezbytnou podmínkou dobré kvality hroznů určených pro výrobu vína. K nejrozšířenějším odrůdám vinné révy patří dva druhy italské (bílé), muškátové hrozny z Hamburku a dvě odrůdy červených hroznů zvané Alphonse Lavallée.

Hroznové víno je dnes jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce. Svým obsahem vitaminů a minerálních látek je také jedním z nejzdravějších. Jak ovšem říká francouzský vtip z minulého století, správný Francouz neužívá víno v pilulkách.

Další články

Javorový sirup se vyrábí z javorové mízy, která začne s nástupem jara proudit do kmenů kanadských javorů. Javorový sirup je přírodní sladidlo.

Nízký keř růže vinná se vyznačuje listy, které vydávají velmi příjemnou vůni jablek nebo vína. Růže vinná je obvykle planě rostoucí, nepopínavá, keřovitá růže.

Mrtvé moře je jezero, kterému se pro slanost jeho vody říká moře. Mrtvé moře leží na hranici mezi Izraelem a Jordánskem.

Při pobřeží Černé moře lemuje různě široký šelf. Dno Černého moře je převážně pokryto černým, kyslíkem chudým bahnem s vysokým obsahem sirovodíku, což způsobuje jeho tmavý vzhled.

Korunovační Královská cesta vede Prahou a kráčeli po ní nejen čeští králové při korunovaci ale také dějiny. Královská cesta je v současnosti krásně opravena a zrestaurována.

Vinná réva je lidstvu známa již několik tisíciletí.

Informační stránky Yin.cz