Oko

Švestky

Švestky zlepšují trávení, působí blahodárně na kosti, mozek i cévy. Čerstvé, sušené či nakládané švestky by neměly chybět na žádném stole.

Podobně jako mnoho jiných ovocných stromů pocházejí švestky i ostatní slivoně z přední Asie. Na jejich počátku zřejmě stály trnky (Prunus spinosa) a myrobalán (Prunus cesrasifera), z nichž kdesi v okolí Kavkazu vznikl nový druh, základ dnešních švestek.

Původ švestek

Švestky

Slivoně se nejprve dostaly do Řecka. Ve třetím století př. n. l. popsal řecký filozof a zakladatel pomologie (nauky o ovocných stromech) Theofrastos tři odrůdy slivoní. Římský politik a vědec Cato Censorius píše ve druhém století již o devíti odrůdách. Císaři Probus a Diocletianus nechali ve třetím století vysázet slivoně poblíž Drávy a Sávy v Bosně, kde se ve velkém množství pěstují dodnes. Z Balkánu je Slované rozšířili dále na sever a západ. Slovanský výraz pro švestky se díky tomu stal základem německého slova Zwetche a podobných slov v dalších evropských jazycích.

Od čtrnáctého století se postupným křížením zlepšovala kvalita plodů. Právě z nich brzy poté vznikla nejznámější slivoň švestka (Prunus domestica).

Pěstitelé švestky

Slivoně a tedy i švestky jsou celosvětově čtvrtým nejčastěji pěstovaným ovocným druhem. Zatímco v Evropě jich vinou řady chorob ubývá, v Číně produkce švestek rok od roku roste. Čína je také největším světovým pěstitelem asijských odrůd švestek odvozených z japonské slivoně (Prunus salicina). Druhé místo patří Spojeným státům a třetí Rumunsku, jehož produkce se za posledních dvacet let zdvojnásobila. Kvůli onemocněním jako virová šarka nebo bakteriální korová rakovina se v jihoevropských zemích experimentuje a odrůdami dovezenými z Asie a USA. Vesměs však jde o rostliny vyžadující dlouhou vegetační dobu, které se k většímu rozšíření na sever nehodí.

Švestky pro chuť i pro zdraví

Projímavý účinek švestek je dobře znám už po staletí, na zácpu se doporučují třeba v Moliérově komedii Zdravý nemocný. Plody všech slivoní mají vysoký obsah vlákniny, která prospívá správné činnosti střev. Sušené i syrové plody slivoní se doporučují i při atonii (ochablosti střev). Podobný, i když slabší, účinek mají i kompoty a šťávy doporučované také pacientům trpícím vysokým tlakem. V plodech švestky se nacházejí různé sloučeniny draslíku, které působí močopudně. Zlepšují vylučování vody a odstraňují z těla přebytečnou sůl.

Sušené nebo čerstvé švestky

Sušením se v ovoci zvyšuje obsah antioxidantů, které chrání organismus před vznikem rakoviny, stárnutím pokožky a dalšími chorobami. Vědci z univerzity v Bostonu zjistili, že v sušených švestkách se skrývá více antioxidantů než v hrozinkách. Sušené švestky jich obsahují až sedminásobně více než čerstvé plody, avšak ztrácejí oproti nim většinu vitaminu C.

Za pozornost stojí také antibakteriální účinky sušených švestek. Extrakt z plodů snižuje v potravinách množství škodlivých bakterií, jakými jsou salmonely nebo listerie.

Sušené švestky

Švestky, kosti a paměť

Švestky mohou ovlivnit i pevnost kostí. Jsou důležitým zdrojem draslíku, který chrání organismus před ztrátou vápníku. Ve švestkách se skrývá i bór, který rovněž působí jako prevence osteoporózy. K pokrytí denní dávky bóru stačí sníst pouze sto gramů švestek, tedy několik málo plodů. Švestky obsahují i fenolové sloučeniny, které zpevňují kapiláry a působí proti ateroskleróze.

Pokusy s potkany, jimž byly podávány švestky a další potraviny bohaté na antioxidanty, prokázaly zlepšení paměti a schopnosti se učit i ve vyšším věku. Pravidelná konzumace švestek může zpomalit průběh nemocí spojených se stárnutím a pomáhá udržet jasnou mysl.


Další články

Vitamin C je obsažen především v ovoci a zelenině.
Švestky pomáhají odstraňovat z těla přebytečnou sůl.
Čaj
Tlak - S účinky fyzikální veličiny zvané tlak se setkáváme na každém kroku.
Perlivá voda

Slivoně a tedy i švestky jsou celosvětově čtvrtým nejčastěji pěstovaným ovocným druhem.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů