Virová hepatitida C

"Tichou epidemií" nazývají odborníci rostoucí výskyt virové hepatitidy C v celém světě. Nejde o katastrofickou vizi. Podle odhadů jsou touto chorobou infikována nejméně tři procenta světové populace, tedy asi 170 milionů lidí. Ve skutečnosti mnohokrát více. Naprostá většina těchto onemocnění totiž probíhá bez vážnějších příznaků a zcela uniká pozornosti.

Virus hepatitidy C V USA jsou virouvou hepatitidou C infikovány čtyři miliony obyvatel, v Evropě pět milionů. Jen ve Francii 600 000 lidí. Právě proto, že se nakažení cítí zcela zdrávi a mohou zůstat bez příznaků třeba deset nebo i více let, je šíření této nemoci označováno jako "tichá epidemie".

Hepatitida C je velmi nebezpečné virové onemocnění, které může vést k zánětu a později k cirhóze či rakovině jater. Průběh je různý. Zhruba u třetiny nakažených dochází k cirhóze jater do patnácti let po infekci. U další třetiny to může trvat až třicet let a u třetiny pacientů k vážnému onemocnění jater vůbec nedojde. Situaci prudce zhoršuje alkoholismus, věk kolem padesáti let a diabetes.

Z cirhózy jater se u jedné třetiny pacientů vyvine obvykle rakovina jater a u další třetiny dochází k selhání jater. Prudký nárůst rakoviny jater v USA, v západoevropských zemích a Japonsku se vysvětluje právě tím, že většina těchto pacientů, aniž o tom věděla, trpěla před tím zřejmě virovou hepatitidou C.

Přenos nákazy virovou hepatitidou C

Virus hepatitidy C byl objeven nedávno, v roce 1985 byl identifikován a v roce 1989 potvrzen. Teprve o rok později byly vypracovány testy, kterými lze tento virus u nakaženého zjistit. Předtím se vždy uvádělo, že pacient má hepatitidu, která není typem A ani B.

Virová hepatitida C se přenáší především infikovanou krví a krevními produkty. Mezi nejohroženější skupiny patří proto nitrožilní uživatelé drog, příjemci krevních transfuzí před rokem 1992 a osoby, které podstoupily akupunkturu, piecing nebo tetování. Virová hepatitida C se přenáší i z matky na dítě zejména při porodu a také sexuálním stykem. U třetiny nakažených nelze původ choroby vystopovat.

Příznaky

V okamžiku, kdy se onemocnění projeví, dochází k letargii, ztrátě chuti k jídlu, mohou se projevit nevolnosti až zvracení. Někdy se objevují bolesti v horní pravé části břicha, horečka a bolest kloubů. Těmito symptomy trpí asi 25 až 30 procent nakažených. Infekci lze bezpečně identifikovat kombinací několika krevních testů, kterými se zjišťuje hladina ALT (alaninu aminotransferázy) v krvi a hladina protilátek (anti - HVC).

Prevance a léčba virové hepatitidy C

Proti hepatitidám typu A a B existují vakcíny. Proti hepatitidě C v současné době žádná vakcína neexistuje. Problém je v tom, že ani možnosti léčení, které má současná medicína k dispozici, nejsou příliš uspokojivé. K léčbě se používá interferon, někdy v kombinaci s ribavirinem s velmi nepříjemnými vedlejšími účinky - horečkou, zimnicí, zrychleným tepem, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Může dojít k dočasné ztrátě vlasů, může se objevit náladovost až deprese.

V současné době se lékařské týmy snaží najít způsob, jak prodloužit dobu oběhu interferonu v těle, aby nepůsobil nárazově. Řešením se zdá být přidání PEG (polyetylenglykolu) k molekulám interferonu. Takový "pegylovaný" interferon si lze představit jako molekulu interferonu obklopenou vláknem, které jej maskuje a zpomaluje tak jeho odbourávání a vylučování z organismu. Koncentrace léku v těle je pak stálejší, bez větších výkyvů jeho hladiny. Lék pak lze podávat méně často - místo tří injekcí týdně jen jednu a nežádoucí účinky se snižují. "Pegylovaný interferon" (peginterferon Alfa-2a) je už přihlášen k registraci v USA i v Evropě.

Podle francouzských zdrojů převážná část pacientů léčení odmítá právě kvůli velmi nepříjemným vedlejším účinkům. Stejně tak nesouhlasí s doporučovanou biopsií jater, která má zjistit míru jejich případného poškození.

Játra

Virus hepatitidy C se dostává krví do jater a tam se množí. Játra jsou poměrně velký orgán. Je to největší žláza lidského těla o hmotnosti kolem půldruhého kilogramu. Jsou uložena v pravé horní části břicha (z větší části v pravém podžebří) bezprostředně pod bránicí. Rozlišuje se na nich větší pravý a menší levý lalok.

Základní stavební jednotkou jaterní tkáně jsou jaterní lalůčky (lobuly) tvořené jaterními buňkami (hepatocyty). Ty představují 70 procent jaterní hmoty. V játrech nejsou pravé vlásečnice, ale prostory mezi trámci jaterních buněk, jimiž proudí krev. Nazývají se jaterní sinusoidy a jsou zčásti vystlány Kupfferovými buňkami s fagocytárními schopnostmi (tedy schopností pohltit a zničit cizorodý nebo škodlivý materiál).

Každou minutu protéká játry půldruhého litru krve. Dostávají ji ze dvou zdrojů. Z jeterní tepny (arteria hepatica), která do nich přivádí okysličenou krev, a z portální žíly, která přivádí do jater krev z dutiny břišní bohatou na vstřebané živiny, hormony a odpadní látky ze střev. Hepatocyty z krve odebírají kyslík, živiny a toxické látky. Kupfferovy buňky vychytávají bakterie a některé cizorodé látky.

Klíčovou úlohu mají játra v udržování homeostázy. Spolu s ledvinami ovlivňují složení krve a tělesných tekutin. Vychytávají z krve nejen živiny, ale i škodliviny a další látky, které zpracovávají a také likvidují staré erytrocyty.

Játra mají mnoho funkcí souvisejících s látkovou výměnou. Přijímají, zpracovávají, skladují a podle potřeby uvolňují množství živin a stavebních materiálů pro buňky těla. Mají významnou úlohu při metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a vitaminů. Vychytávají jednoduché cukry (monosacharidy) a budují z nich zásobní polysacharid - glykogen. Při poklesu glykemie, tedy hladiny cukru v krvi, se z glykogenu odštěpují jednotlivé molekuly glukózy a vyrovnávají hladinu cukru v krvi k normálním hodnotám.

Je-li glykogenu dostatek, mění se nadbytečná glukóza v játrech na tuky. Ty se v játrech štěpí a zužitkují jako zdroj energie. Nadbytek tuků se váže spolu s cholestrolem a dalšími látkami na proteinový nosič. Vznikají tak lipoproteinové částice, které jsou krví dopravovány k tukovým tkáním k uložení. Nadbytek cholesterolu se vylučuje žlučí.

Jaterní buňky skladují také vitamin B₁₂ a vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) i některé minerály a stopové prvky, například železo, draslík, měď, zinek, kobalt a další.

V játrech se vytváří žluč. Mezi hepatocyty začínají primární žlučovody, které se postupně spojují ve větší, a žluč jimi postupně odtéká.

Játra jsou rovněž významným místem, kde jsou zneškodňovány toxické látky přivedené do těla (jedy, léky, alkohol apod.), a také odbourávají řadu látek vznikajících přímo v těle (například hormony, amoniak, bilirubin atd.)

V játrech se také syntetizují krevní bílkoviny (albuminy a globuliny). Ty slouží jako přenašeči četných látek, jako jsou hormony a léčiva. Játra produkují také bílkoviny nezbytné pro srážení krve a bílkoviny důležité pro imunitní pochody.

Játra plní svou funkci i při ztrátě více než poloviny své hmotnosti a jsou také schopna regenerace. Pro život jsou zcela nezbytná. Lze provádět jejich transplantaci.

Infekce jater hepatitidou C

Do tohoto důležitého orgánu tedy pronikne s krví virus hepatitidy C. Je to virus o velikosti asi padesát nanometrů, tedy padesát miliontin milimetru. Má v podstatě tvar koule s výrůstky a játra jsou ideálním prostředím pro jeho množení. K tomu virus využívá ribozomů jaterních buněk. Buňky takto zasažené odumírají a v játrech se množí vazivo na úkor funkční tkáně, vzniká tzv. fibróza. Z ní se může vyvinout daleko nebezpečnější cirhóza. Ta je už závažným onemocněním, při němž dochází k zmnožení vaziva a uzlovité přestavbě jater. Projeví se jako "ztvrdnutí jater".

Průběh nemoci

Virus hepatitidy C je velmi odolný, schopný přežívat i v nepřátelském prostředí. Když se dostane krví do jater, usadí se na povrchu jaterní buňky, pronikne do ní, začne se množit a nakazí další buňky. Organismus by měl patřičně reagovat, ale virus hepatitidy C má obrovskou schopnost mutovat. Unikne tak pozornosti a nevyvolá imunitní reakci, proto tolik lidí o svém onemocnění vůbec neví.

Nemoc však pokračuje a přechází v chronickou formu, během níž se postupně nakazí obrovské množství buněk. Podle odhadů se v infekcí zasaženém organismu rodí každý den asi bilion virů hepatitidy C.

V České republice je podle odhadů virem hepatitidy C infikován každý dvoustý, možná dokonce každý stý obyvatel.

Další články

Korejský ženšen - mrkvovité kořeny této byliny, mající často tvar lidské postavy, byly odpradávna hlavní ingrediencí nejrůznějších léků východní medicíny.
Potraviny a zdravá výživa - Existuje množství zdravých a současně chutných potravin.
Horečka jako lék
Výzkum regenerace tkání lidského těla.
Bakterie E. coli v zelenině a ovoci.
Ve světě se objevují nové smrtící viry, které způsobují závažné epidemie.
Chronický zánět jako příčina vážných onemocnění
Vitamin C je potřebný k tvorbě kolagenu a je to také významný antioxidant.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů