Regenerace tkání

Lidské tělo je do jisté míry schopno regenerace tkání, v určitých hranicích dokáže obnovovat kůži, játra a krev. Daleko lépe jsou na tom v tomto směru mloci a některé druhy ryb. Vědci se pokoušejí poodhalit jejich tajemství.

Mlok má obdivuhodné schopnosti regenerace tkání. Dokáže obnovit končetiny, oči, čelist i srdce.

Kdyby lidé dokázali regenerovat tkáně, oběti těžkých infarktů by nepotřebovaly transplantáty. Diabetici by se s novou slinivkou břišní cítili lépe. Daly by se regenerovat i neurony a léčit tak závažné nemoci, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Kardiovaskulární onemocnění by přestala být strašákem. Zatím je to sen, ale zdaleka ne tak nerealizovatelný, jak se zdá.

Regenerace tkání u myší

Před dvaceti lety se vědci domnívali, že to, co dokážou mloci a zebřičky (ryby z nadřádu kostnatých), není u lidí možné. Na změně smýšlení má velký podíl imunoložka Ellen Heger-Katz z Filadelfské univerzity, která objevila nečekané regenerační schopnosti u myší. Při pokusech s léčbou lupénky si léčené geneticky modifikované myši označovala dírkou v uchu. Po třech týdnech zjistila, že se dírky zacelily tak dokonale, že po nich nezbylo ani stopy. Zregenerovalo se vše - chrupavka, nervy, cévy, kůže. Při dalších pokusech Heger-Katz přišla na to, že myši dokážou regenerovat i ocas, játra a dokonce srdeční komoru. Během regenerace myších tkání docházelo na buněčné úrovni ke stejným procesům jako u mloků a zebřiček.

Kmenové buňky

O jaké procesy jde? Ztráta části těla vyvolává u příslušných živočichů tvorbu molekul, jejichž povaha zatím není známa. Zatímco předtím tvořily buňky hotovou tkáň, stávají se vlivem těchto molekul znovu nezralými a přeměňují se v buňky kmenové. Produkují také nadměrné množství chemických látek, které zablokují činnost genů zodpovědných za diferenciaci neboli rozrůzňování na jednotlivé typy tkání. Zároveň se ve zvýšené míře projevují geny buněčného cyklu, které nutí buňky k množení. Kombinací těchto procesů vzniká v místě ztraceného orgánu tak zvaný regenerační blastém (z řeckého blastos - zárodek), jakýsi zárodečný výstupek nebo pupenec. V tu chvíli se začnou buňky opět rozrůzňovat, do hry vstupují růstové geny a z blastému vzniká nový orgán k nerozeznání od původního. Faktory, které nastartují tento proces, se zatím nepodařilo objasnit.

Molekuly podílející se na regeneraci tkání

Může to být koagulační faktor zvaný trombin. Bylo zjištěno, že právě on podněcuje některé procesy při regeneraci srdečního svalu nebo oka u mloků. Dalším kandidátem jsou metallo-proteázy, proteiny, které ničí matrici, na níž se zachycují buňky a vytvářejí tak uspořádané struktury. Oddělování buněk od matrice má při zahájení regeneračního procesu u mloků prvořadý význam. Dodají-li se tyto dvě látky myším, k regeneraci nedojde. Znamená to, že existují další neznámé molekuly, které se na zahájení procesu regenerace tkání podílejí.

Hojení bez jizev

Určité výsledky už zde jsou. Na lékařské fakultě Harvardu zaznamenali úspěchy s proteinem BMP-7 při regeneraci ledvin. Tento protein se podílí na embryonálním vývoji ledvin a u zdravého dospělého jedince se objevuje v desetkrát až dvacetkrát větším množství než u pacienta s ledvinovou chorobou. Vědci podávali dávky tohoto proteinu laboratorním myším s chronickou nedostatečností ledvin, která se projevuje stejně jako u člověka degenerací kanálků podílejících se na filtraci krve. Výsledek - poškozené kanálky se vrátily do původního stavu a obnovily svou funkci. Během jednoho roku mají být zahájeny pokusy s lidskými pacienty.

Na druhé straně Atlantiku ve Velké Británii se něco podobného podařilo Marku Fergusonovi, odborníkovi na hojení ran z univerzity v Manchesteru. Zaměřil se rovnou na lidi a použil jiný protein (TGF beta 3), který ve velkém množství produkují zárodky některých savců (např. člověka, králíka, krysy, myši). Tento protein má schopnost regenerovat kůži bez jizev. Jeho injekce v místě poranění podstatně zmenšila velikost zjizvení.

Ani kdyby se nepodařilo objevit zbytek molekul podílejících se na regeneraci orgánů, není nic ztraceno. V našich tkáních i krevním oběhu koluje množství kmenových buněk. Podle vědců je stačí pouze přilákat na místo, které potřebuje obnovit, a nastartovat jejich rozrůzňování. Tento způsob regenerace již velmi dobře funguje u laboratorních myší v případě kostí, chrupavek, šlach, svalů, nervů a krevních cév. Jednou bude určitě použitelný i u lidí.

Další články

Vývoj savců
Hadí a plazí kůže je výjimečný orgán.
Kyselina močová je původce nemoci zvané dna.
Krysa a potkan, život v sousedství lidí.
Srdce je nejsilnější sval.

Lidské tělo je do určité míry schopno regenerace tkání, v určitých hranicích dokáže obnovovat kůži, játra a krev. Vědci se pokouší poodhalit její tajemství.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů