Island - ostrov gejzírů a sopek

Na titulních stránkách médií se čas od času objeví informace o dalším výbuchu některé z mnoha islandských sopek. Sopky však nejsou jedinou z přírodních pozoruhodností ostrova Island, turisté zde mohou navštívit některý z četných gejzírů, údolí Hveraladur, jehož základem je puklina tektonického původu či ledovec Vatna.

Island - gejzír Strokkur

Hot spot, česky horký bod, tak označují geologové ságami opředený ostrov těsně pod severním polárním kruhem, patřící ještě k Evropě, ale položený blíž Grónsku. Ano, je to Island. Ostrov o rozloze jen o málo větší než Česká republika je tak označován právem, není na něm nejmenší stopa pevninské struktury, celý je vytvořen vulkanickou činností. Máme-li být přesní, musíme uvést, že "horkých" oblastí je na Islandu pětadvacet, pokrývají plnou třetinu ostrova. Průměrně jednou za pět let dochází k velké sopečné erupci.

Sopky ostrova Island

V roce 2010 omezil prach u výbuchu sopky Eyjafjallajökull na několik dní leteckou dopravu nad Evropou. Nebyl to však první a ani poslední výbuch islandské sopky. Největší výbuch poslední doby proběhl na Heimaey, hlavním ostrově ze skupiny Vestmannaeyjarských ostrovů při jižním pobřeží Islandu. V roce 1973 zde země pukla trhlinou půldruhého kilometru dlouhou a směrem k nejvýznamnějšímu rybářskému středisku ostrova Island se vylilo na dvě stě padesát kubických metrů lávy. Mraky sopečného popela vystoupily do výše pěti kilometrů a bylo je dobře vidět i v hlavním městě Reykjavíku, vzdáleném sto dvacet kilometrů. Erupce trvala pět měsíců a během této doby zmizela pod lávou asi třetina města, nad nímž vyrostla nová, 220 metrů vysoká hora Eldfell.

Avšak tyto Pompeje severu, jak Heimaey označovala média, povstaly na rozdíl od klasických k novému životu. Ztuhlé proudy lávy tvoří dnes kolem přístavu ochrannou hráz proti větru a mořským vlnám.

Evropané již před staletími pojmenovávali jícny nejpověstnější islandské sopky Hekly - je jich několik - branou do pekla. Hekla, která leží v jižní části Islandu, vybuchla poprvé (pokud lidská paměť sahá) roku 1104. Tehdy její láva zalila a zcela zničila více než polovinu osídleného údolí Thjórsárdalur. Od té doby zaznamenala islandská historie desítky jejích výbuchů. V roce 1970 vybuchla Hekla tři dny po slavnostním otevření největší elektrárny v zemi. Byla to jedna z nejničivějších erupcí a zelené údolí se znovu proměnilo v zčernalou poušť. Vulkanické síly pod povrchem Islandu jsou opravdu nevyzpytatelné.

Literární historici se shodují v domněnce, že Sibylina věštba děsivého zániku světa, popsaná ve sbírce nordických bájí Edda z 9. až 12. století, které vznikly na Islandu, byla inspirována právě děsivými výbuchy zdejších sopek. Ani sopky však nemohou ohrozit stoupající zájem turistů o tento jedinečný ostrov.

Islandské gejzíry

Do "země ledu a ohně", jak Island nazval ve své knize geolog Hjalmar Bárdarson, přivádí návštěvníky zvláštní drsná tvář zdejší přírody, ale především touha vidět v činnosti některý z četných gejzírů. Těch je na Islandu bohatý výběr (ostatně název gejzír pochází právě odtud), ale nejvíc jich najdeme v rozsáhlé horské vulkanické oblasti Kverkfjöl při severním okraji největšího ledovce na Islandu i celém světě mimo polární oblasti, ledovce Vatna. Na mapě ho najdete pod jménem Vatnajökul (jökul - ledovec) jako velkou bílou skvrnu, která zabírá značnou část východní poloviny ostrova. Tisíc metrů silný ledovec pokrývá plochu 8400 km².

Nejpozoruhodnější částí Kverkfjölu je údolí Hveraladur, jehož základem je obrovská puklina tektonického původu. Je hustě poseto horkými prameny různých typů a rozměrů, vybuchujícími gejzíry a bublajícími bahenními hrnci. Z jeho svahů se na všech stranách valí mračna par a plynů, jako by zde vřící podzemí přikrývala obrovská proděravělá poklička. Horké prameny vyrážejí i ze dna ledovcového jezera v jihozápadním cípu údolí Hveraladur a prýští dokonce i pod ledem Vatny, takže se firnem prodírají sloupy páry. Působí to hrůzně krásným dojmem.

Západní svahy údolí jsou hýřivě barevné, říká se, že nejrozmanitější na celém barvami vynikajícím ostrově. Chemické a nerostné složky zbarvují skalnaté svahy a zarostlé vrchy škálou barevných odstínů, od šedého a růžového až po temně zelený.

Sem tedy přijíždějí turisté zhlédnout proslulé gejzíry, ale neponechávají stranou ani menší, ale dostupnější horké oblasti. Možnost, že by některý z okolních pahorků mohl náhle začít chrlit proudy lávy a sopečných vyvrženin, je pro návštěvníky spíše lákadlem. Procházejí se zde se stejným mrazením v zádech, s jakým vstupují na vyhlídkové plošiny nad hlubokými propastmi.

Nicméně nejslavnější gejzír na Islandu a nepochybně na celém světě není v tomto údolí divů, ale asi padesát kilometrů východně od hlavního města Reykjavíku. Na Islandu je spousta gejzírů, ale jen jeden se píše s velkým G. Islandský název pro sloup vody tryskající z hlubin se stal vlastním jménem tohoto jedinečného přírodního jevu. Někdy bývá také nazýván Velkým gejzírem nebo Otcem gejzírů.

Velký gejzír jako přírodní jev se připomíná v cestopisech brzy po roce 1800. Tehdy ještě pravidelně vybuchoval. O sto let později začalo erupcí ubývat a v roce 1916 se zcela zastavily. Ale roku 1936 vyrazil vodní sloup z Gejzíru znovu a od té doby se čas od času projeví jeho činnost. V jeho blízkosti však funguje několik menších gejzírů, nejznámější Strokkur (Máselnice) tryská zcela pravidelně.

Mísa Gejzíru, kráterové jezírko, je široká 18 metrů a hluboká půldruhého metru. S podzemím je spojuje dvacet metrů hluboký jícen, pod mísou široký tři metry a do hloubky se zužující.

Geologové kladou vznik Gejzíru i Strokkuru do doby poměrně nedávné, asi před sedmi sty lety. Toto datování odpovídá líčení staré kroniky Oddaverja, že "při velkém zemětřesení L. P. 1294 se v Haukadaluru zrodily dva velké vodní prameny, zatímco jiné, předtím tu tryskající zmizely". Jak se pozná stáří gejzíru? K vytvoření vrstev křemičitého sintru, který jako nízký val obklopuje gejzír, je třeba určité doby. Pod sintrem se nachází vulkanický popel - i jeho stáří lze stanovit.

Činnost Gejzíru podrobil zevrubnému zkoumání dr. Trausti Einarsson. Vlastní jícen Gejzíru napájejí četné rozvětvené kanály, v nichž je voda teplá 132 °C, deset metrů pod povrchem má ještě teplotu 120 °C. Přetlak par v přehřáté spodní vrstvě vod vyvolá explozi a náhle uvolněná pára strhává s sebou vodní sloup. Erupce se ohlašuje temným dušeným duněním, bubláním a jakoby hřměvým výstřelem. Při silných erupcích, které jsou v podstatě celým řetězem explozí, dosahuje sloup gejzíru výšky 40 až 60 metrů a tryská po osm až deset minut. Výbuch uzavírá výron husté mléčné páry z vyprázdněného jícnu.

Strokkur, který dosud dodržuje přesný rytmus, se zrodil na stejné trhlině jako Gejzír, ale je výrazně slabší, vodní sloup dosahuje výšky 30 metrů.

Ostrov Island má sto padesát kruhových i puklinových sopek, z toho asi šestinu činných. nejvyšší teplota pod zemí byla zaznamenána ve vrtu hlubokém 1200 metrů (280 °C), nejhlubší vrt provedený v hlavním městě Reykjavíku měřil 2200 metrů a byla v něm naměřena teplota 146 °C. Praktičtí Islanďané nenechávají teplo z horkých pramenů unikat. Většina obyvatel Islandu žije v domech vytápěných přírodní horkou vodou. Stejným způsobem vytápěné skleníky hýří květy, roste v nich zelenina, vinná réva, a dokonce i tropické ovoce, například banány.

Další články

Způsoby měření teploty a jednotlivé používané teplotní stupnice.
Horský ledovec a jeho jednotlivé části.
Ostrov Zanzibar, nazývaný též perlou Afriky, byl obchodním centrem východoafrického pobřeží.
Poušť Gobi, čínsky Ša-mo.
Golfský proud přináší na Island i do celé Evropy teplo z Mexického zálivu.
Rujana, křídový ostrov s proslulými křídovými lázněmi Sassnitz.
Ledovec - ledovce rozdělujeme do dvou druhů - pevninské a horské.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů