Malohubka ryšavá (Baeomyces rufus) je lišejník z čeledi dutohlávkovité.
Malohubka ryšavá je lišejník patřící do čeledi dutohlávkovité. Je to druh dosti hojný a velmi proměnlivý. Setkáváme se s ním od nejnižších poloh až do vysokých hor, všude tam, kde je podloží chudší na živiny. Roste na minerálních půdách různého složení - na píscích i na jílovitých půdách, na surovém i zrašelinělém humusu, na tlejícím starém dřevě i na zastíněných skalách, které tvoří žula nebo krystalické křemence.

Stélka malohubky ryšavé je jako u všech dutohlávek dvoutvará. Spodní část je korovitá, zeleně až šedozeleně zbarvená, zrnitě bradavičnatá, přičemž bradavky přecházejí téměř v šupinky. Tato spodní část nese soredie (útvary umožňující vegetativní rozmnožování). Soredie roznášené větrem jako jemný prach se uchytí na příhodném místě a vznikne nový lišejník. Horní, vzpřímená část stélky, zvaná podetium, je válcovitá, mírně zploštělá, zpravidla žebernatá. I v této horní části jsou časté shluky řasových buněk opletené houbovými vlákny - soredie. K pohlavnímu rozmnožování slouží výtrusy, které se tvoří v plodničkách (apotheciích), jež jsou v době zralosti otevřené. Vyrůstají na vrcholku podetia. Zpočátku jsou vyduté, později ploché až vypouklé, hnědé až červenohnědě zbarvené.
Další lišejníky:
Světle zbarvený, keřovitý lišejník dutohlávka sobí roste v teplých i chladných oblastech na sušších otevřených stanovištích především ve vyšších polohách, především na alpínské tundře. Dutohlávka sobí je patrně nejznámějším zástupcem tohoto rodu, a to díky skutečnosti, že slouží jako potrava sobům v době mimo vegetační sezóny.
Dutohlávka pohárkatá je charakteristická svými nápadnými kalíškovitými plodnými tělísky. Dutohlávka pohárkatá roste na suchých a odkrytých lokalitách, vřesovištích, travních porostech i na narušených místech.
Dutohlávka listová často pokrývá rozsáhlé plochy. Dutohlávka listová roste především na otevřených, suchých a osluněných místech.
Další články
Islandský lišejník pukléřka islandská se díky vysokému obsahu slizových látek, hořčin a kyselin se tradičně využívá k podpoře dýchacích cest. Islandský lišejník pukléřka islandská roste nejčastěji v horských oblastech, na chudých kyselých půdách, vřesovištích a rašeliništích.
V celém mírném pásmu rostoucí máta klasnatá je silně vonná aromatická bylina. Máta klasnatá roste velmi rychle pomocí oddenků.
Perlorodka říční se výjimečně dožívá extrémně vysokého věku až přes 100 let. Perlorodka říční je extrémně citlivá na znečištění.
Malohubka ryšavá je lišejník je dosti hojný druh lyšejníku, který je velmi proměnlivý.