Ponorky

Ponorky jsou podmořská plavidla, která v průběhu historie hrála často důležitou roli v námořních válkách.

Americké ponorky třídy Los Angeles patří k nejmodernějším plavidlům tohoto druhu na světě.

Svoji nejslavnější roli sehrály ponorky za první světové války. Potopily tehdy více než pět tisíc plavidel. Za druhé světové války to bylo o něco méně - 4796 lodí. Dnes jsou nezbytnou součástí výzbroje vojenských námořnictev mnoha zemí.

Až do padesátých let minulého století měly ponorky vážnou slabinu. Čas od času se musely vynořit nad hladinu, plout na dieselový pohon a dobíjet akumulátory.

Zásadní zvrat nastal, když v roce 1954 vyplula na oceán první americká ponorka na jaderný pohon. Celé měsíce mohla zůstat ponořená pod vodou a nemusela se vynořit na hladinu. Dostala jméno Nautilus podle ponorky z románu Julese Verna.

Pohled do historie ponorek

Od prvního nápadu k současným ponorkám na atomový pohon ležel před konstruktéry velký kus cesty.

Myšlenka na první podmořské plavidlo se zrodila už v roce 1578. Tehdy William Bourne, tesař z Gravesendu, vytvořil ponorku, která svým vzhledem připomínala sud. Uvnitř dřevěnou, z vnější strany potaženou kůží, poháněnou lidskou silou. Nikdy na moře nevyplula.

V roce 1624 postavil holandský vynálezce Cornelius van Drebbel ponorku poháněnou vesly. Předvedl ji na Temži anglickému králi Jakubovi I. Proháněla se pět metrů pod hladinou, dřevěnou kostru měla zpevněnou železnými žebry a také byla potažena kůží. Krále Jakuba však nápad nezaujal.

Význam ponorek pro vojenské účely si jako první uvědomili Američané. V roce 1776 ve válce za nezávislost se seržant Ezra Lee s ponorkou Turtle (Želva) na ruční pohon pokusil potopit britskou vlajkovou loď, která kotvila v newyorském přístavu. Bez úspěchu.

Ponorky - zbraň zbabělých

Na scéně se objevuje třímístná ponorka Nautilus pensylvánského klenotníka Roberta Fultona. Pokusil se ji prodat Napoleonovi, který její význam nedokázal ocenit a odmítl ji. Stejně tak později Britové. Lord St. Vincent, první lord admirality, tehdy dokonce prohlásil, že "ponorky jsou pro slabé, zbabělé země, aby napadaly ty silnější. Proč by Británie potřebovala takovou zbabělou zbraň?" Nautilus byl na hladině poháněn plachtou a pod vodou jednoduchým vrtulovým šroubem s pomocí ruční kliky. Měl za úkol upevňovat výbušniny k trupům nepřátelských lodí.

Ponorky nikdo nechce

Psal se rok 1855. Při korunovaci ruského cara Alexandra II. hrála skupina hudebníků v mořských hlubinách na ponorce Le Plongeur ruskou národní hymnu. Caru se to nelíbilo, protože hudba prý byla příliš tlumená, a tak neobstála ani ponorka.

Za války severu proti jihu zaútočila ponorka Konfederace Hunley na plavidlo Unie Hausatonic v charlestonském přístavu. Prorazila loď téměř sedmdesátikilogramovou náloží střelného prachu, ale pod tlakem byla vtažena do vzniklého otvoru a posádka zahynula.

Prvním periskopem byla vybavena francouzská ponorka zvaná Gustave Zédé. Mohla přepravovat až devatenáct osob, byla dlouhá 48,5 metru a pod vodou dosahovala rychlosti 12,5 km v hodině. Pohon zajišťoval elektromotor napájený bateriemi.

Hollandovy ponorky

Ponorka Holland No. 6. pocházela z konstrukční dílny amerického inženýra irského původu Jamese Hollanda. Do USA emigroval v roce 1875. V tu dobu už měl hotové první návrhy své ponorky. Americké námořnictvo je zamítlo jako nepraktické.

Holland ponorku i nadále vylepšoval. V červnu 1881 byla připravena pro podmořskou plavbu. Vyplutí se zůčastnily davy lidí včetně novinářů, zahraničních diplomatů a vojenských zmocněnců. Někteří tvrdili, že jde o kolektivní sebevraždu. Ponorka se dotkla dna a opět se bez problémů vynořila na hladinu.

Byla to vlastně první moderní ponorka. Měla přepouštěcí zátěžové nádrže, torpédové komory s vrhacím zařízením, stabilizační křidélka a zatahovací periskopy. Tento prvek převzaly prakticky všechny pozdější ponorky. Byla vyrobena ze železa a oceli, mohla přepravovat až sedm osob a pod vodou dosahovala rychlosti 15 kilometrů v hodině. Délka ponorky činila 16,3 metru. Holland se stal předním konstruktérem amerických ponorek.

A poté se již na scéně objevuje první z dlouhé řady ponorek s kombinovaným pohonem. Ponorku Narval navrhl v roce 1899 francouzský konstruktér Maxim Labeuf, na hladině využívala parní pohon, pod vodou ji poháněla elektřina.

Ponorky ve dvacátém století

U-21 byla první ponorkou vyrobenou v Německu pro potřeby první světové války. Koncem války už ponorky představovaly nejdůležitější součást výzbroje německého námořnictva. U-12 byla poháněna naftovým motorem a měla dlouhý akční rádius. Bez tankování mohla urazit až 9625 km.

7.5.1915 německá ponorka bez výstrahy torpédovala a potopila britský osobní parník Lusitania. Zahynulo 1200 osob. Byla to první akce tohoto druhu v dějinách. Ponorková válka začala. První světová válka se stala prvním mezinárodním konfliktem, v němž ponorky sehrály klíčovou roli.

Atomové ponorky

Ponorky na jaderný pohon, které mají ve výzbroji námořní mocnosti současnosti, mají tichý pohon, akční rádius prakticky neomezený, jsou vyzbrojeny torpédy s odpalovacími zařízeními na přídi i zádi, případně raketami s jadernými hlavicemi.

Iráckého konfliktu se účastnily dvě bojové skupiny lodí tzv. Carrier Battle Groups, kde v každé z nich jsou kromě letadlové lodi dva křižníky, dva až tři torpédoborce, zásobovací loď a také dvě víceúčelové ponorky třídy Los Angeles. Každá tato ponorka je vybavena dvanácti řízenými střelami Tomahawk ve vertikálních šachtách, čtyřmi torpédomety a protilodními řízenými střelami Harpoon. Ponorka je dlouhá 109,73 metrů a široká více než deset metrů. Posádku tvoří sto třiatřicet mužů.

Nejsou to však jediné ponorky nasazené v irácké operaci. Britové zde používali atomové ponorky třídy Trafalgar, které byly zařazeny do výzbroje v letech 1983 až 1991. Každá je vyzbrojena pěti torpédomety a posádku tvoří 130 osob.

Vojáci, kteří na těchto ponorkách slouží, procházejí velmi náročnými psychickými i fyzickými testy. kromě velícího důstojníka a jeho zástupce se střídají v šestihodinových službách. Problém je v tom, že zhruba 130 členů posádky žije ve velmi stísněném prostoru a udržet vysokou morálku a bojovou připravenost v takových podmínkách není jednoduché.

Není zde místo pro osoby trpící klaustrofobií, příliš temperamentní nebo labilní. Říká se, že v ponorce lze udělat všechno, jen ne chybu. V případě ohrožení o osudu lodi i posádky rozhoduje prvních třicet sekund.

Další články

Jules Verne, jehož ponorka z románu Deset tisíc mil pod mořem dala jméno první ponorce na atomový pohon Nautilus.
Tlak v mořských hlubinách působí na tělo ponorky.
Pitná voda z moře
Lovecké zbraně a jejich jednotlivé druhy.
Stavba lodi Carnival Conquest
Parníky na Atlantiku - paroplavba mezi Evropou a Amerikou.
Koga, loď, která změnila Evropu v dobách středověku.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů