Parníky na Atlantiku

Parníky na cestě mezi Evropou a Amerikou.

Loď Savannah přeplula v roce 1819 Atlantik pomocí kombinovaného plachetního a parního pohonu.

Poté, co dřevěný parník Margery přeplul v roce 1816 kanál La Manche, stála před paroplavbou daleko obtížnější výzva. Loď Savannah, která vyplula 26. 5. 1819 k cestě přes Atlantik spoléhala nejen na zatím poměrně slabý a nespolehlivý parní stroj, ale také na tři stěžně s plachtovím. Dorazila sice z Georgie do Irska za 27 dní, ale šedesát tun uhlí jí stačilo jen na 80 hodin plavby v bezvětří.

Výhradně na parní pohon přeplul Atlantik o osm let později parník Curacao o nosnosti 450 tun poháněný stroji o výkonu 100 koňských sil. Kolesové parníky se pokoušely o překonání Atlantského oceánu i v dalších letech. V dubnu 1838 opouštějí Evropu dva dřevěné parníky: sedmisettunový Sirius a třináctisettunový Great Western, aby se po 18 dnech dramatické plavby setkaly v New Yorku. Great Western se opozdil proto, že na palubě vypukl krátce po vyplutí požár a loď najela na mělčinu. Siriovi zase den před přistáním došla zásoba paliva a posádka musela rozebrat kabiny a palubu, aby měla čím topit pod nenasytným kotlem.

Kolesa však byla citlivá na nárazy mořských vln a jejich účinnost se během plavby měnila podle ponoru, který klesal s ubývající zásobou paliva. Současně se železnými loděmi, jejichž trup byl přepážkami rozdělen na vodotěsné komory, se na scéně objevil také lodní šroub. Spor o to, který druh pohonu je vhodnější, byl nakonec vyřešen "po anglicku". Na moře vypluly dva stejně velké parníky vybavené stejně výkonnými parními stroji. Jeden z nich, Rattler, byl poháněn lodním šroubem, zatímco Alecto měl nový typ Morganových koles. Na znamení zvonu z admirálské lodě, odkud byl pokus sledován, se oba parní stroje roztočily naplno. Lano, kterým byly zádě lodí k sobě připoutány, se napnulo nesmírnou silou. Zvítězí šroub nebo kolesa? Vyvrcholení napínavých okamžiků přineslo záhy odpověď: šroubový Rattler začal táhnout Alecto, jejíž kolesa se marně zakusovala do vody a lodní šroub tak definitivně zvítězil.

Když v roce 1900 vrcholilo vystěhovalectví do Ameriky, bylo již na světových mořích registrováno 16 000 parníků - všechny na šroubový pohon. Nastala éra soutěžení o nejrychlejší překonání oceánu. V boji o tzv. Modrou stuhu zvítězily postupně různé parníky, mimo jiné Mauretanie, Bremen, Normandie, Queen Mary, až v roce 1952 zakončuje tento souboj, jehož obětí se stal i Titanic, turbínový parník United States, který přeplul Atlantik za 3 dny 10 hodin 40 minut průměrnou rychlostí 66 km/hod. A to byl poslední rekord parníků na cestě přes severní Atlantik. Proudová letadla odsunula pyšné královny moří dosluhovat jako plovoucí hotely a až za několik desetiletí se nová generace velkých osobních parníků na oceány vrátila, nepřepravuje již však pasažéry mezi Evropou a Amerikou, ale turisty do Karibiku a dalších turisticky zajímavých oblastí.

Další články

Sluneční brýle nejen poskytují ochranu proti škodlivým paprskům, ale jsou i součástí image svého nositele.
Čaj je potěcha smyslů.
Koga, loď, která změnila středověkou Evropu.
Med je sladká pochoutka.
Lodní šroub a zlepšení jeho účinnosti - přestože je lodní šroub požíván již téměř dvě století, nová technická řešení dnes zvyšují jeho účinnost.
Pitná voda z moře a způsoby, jak ji získat.
Dvojčata - setkání dvojčat.
Poklady nalezené na dně moří, které skrývá poklady často nevyčíslitelné hodnoty.
Svatý grál je kalich, z kterého, podle pověsti, pil Ježíš Kristus.
Parní lokomotivy na Kubě, kde jsou dosud v provozu historické skvosty.
Plastové nákupní tašky - hrozba životnímu prostředí.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Enzymy hub při zkapalňování uhlí
Central Park New York je rozsáhlý zelený prostor uprostřed velkoměsta.
Stavba lodi Carnival Conquest v italské loděnici.
Panamský průplav propojuje vodní cesty Atlantiku a Pacifiku.

Sirius se stal první lodí, která překonala Atlantik výhradně za použití parního pohonu.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů