Chov koček

Jaké jsou problémy a jak se jim vyhnout při chovu koček.

Jak na chov koček aby byl svět pro kočky bezpečnější.

Kočka žije s člověkem již řadu tisíciletí. Nikdy však s jejím chovem nebyly takové potíže jako v současnosti. Jak je to možné? Inu, ať žila kočka v domácnosti nebo hospodářských staveních, nikde nepřekážela, naopak, byla užitečná lovem myší a celkem nic jí nehrozilo. Nebyly stroje, nebyly životu nebezpečné chemikálie užívané v zemědělství i v domácnosti. Svět byl pro kočky bezpečnější.

Chov koček dnes

Dnes tomu tak již není, o čemž se můžeme přesvědčit například při cestě autem po některé z frekventovaných silnic. Téměř pokaždé někde uvidíme přejetou kočku. Majitelé zvířat, která mají víceméně úplnou volnost pohybu, velmi často své miláčky ztratí nebo s nimi přicházejí k veterinárnímu lékaři s nejrůznějšími poraněními, nemocemi, otravami apod. Volný pohyb ve městě nebo na vesnici, kterou prochází frekventovaná silnice, není pro kočku dobrý.

Jsou zde i další problémy. Dokud lidé žili v třeba malých, ale vlastních chatrčích, chalupách, domech, mohlo jim být jedno, co o jejich kočce soudí soused, pokud mu kočka nechodila na smetanu. V paneláku, kde je slyšet každé slovo, natož kočičí "píseň lásky", mívají již sousedé všelijaké výhrady. V domě, kde žijí tucty nájemníků, musí majitel dbát, aby jeho kočka neobtěžovala okolí. I pro kočku je tedy dobré jisté vychování.

O kočce se tvrdí, že ji lze jen těžko vychovat. Není to pravda. Nelze se ovšem divit kočce, když v šíleném letu shodí vázu, má-li na ocase kolíček na prádlo, který jí tam dalo hravé děcko. Kočka snese méně než pes, proto ji nevystavujeme přílišnému náporu laskání nebo žertíků kanadského typu. Hrajeme si s ní tehdy, když chce a jinak ji ponecháváme v klidu.

Jsou ovšem věci, které kočka dělat nesmí. Ty jí zakážeme a důsledně na zákazu trváme. Je-li třeba kočku potrestat, pak tedy ihned po činu a mírně, např. třepnutím složenými novinami. Bitím kočku ještě nikdo nikdy nevychoval. Kočka chápe velmi dobře pokárání i pochvalu, a má-li k chovateli dobrý vztah, řídí své chování podle obojího.

I kočka potřebuje vlastní soukromý majeteček. Jsou to hračky - pozor, nesmějí mezi nimi být předměty nebezpečné - ostré, křehké, vratké. Pak miska a napáječka, dále kartáč a pro dlouhosrstá plemena i několik hřebenů. Také potřebuje kočičí klozet, škrabátko a transportní klec.

Jak vypadá kočičí jídelníček? Jeho základem je maso, v němž však nesmějí být ostré nebo tříštivé kosti. Uzeniny nebo uzené ryby či kořeněnou potravu kočce raději nedáváme. Kočka si neumí z provitaminu karotenu obsaženého v mrkvi vyrábět vitamin A, vitamin B získává olizováním kožíšku (není to tedy jen projev čistotnosti). Nedostatek vitaminů proto nahrazujeme chemickými přípravky. Důležitý je poměr fosforu a vápníku. Proto nedostatek vápníku v masité potravě doháníme u koťat mlékem a mléčnými doplňky, důležitými zejména při růstu kostry. Některé dospělé kočky ovšem mléko nesnášejí, a proto jim dáváme tvaroh nebo jemné, nepříliš slané sýry. Odchov koťat bez matky je náročný, protože kočičí mléko obsahuje mnoho bílkovin. Proto koťatům dáváme buďto mléko kondenzované, nebo kravské se žloutkem v poměru 4:1.

Na závěr je třeba ještě říci, že i kočka potřebuje porozumění a ohleduplný vztah. Jen tak se stane skutečně příjemnou a oddanou společnicí.

Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Indiáni a psi kteří pomáhali při lovu a zbavovali tábor zbytků jídel.
Mléko podáváme zejména koťatům.
Vitamin C okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Dvojčata a jejich pravidelná setkání.
Sýr rokfór vzniká hluboko pod zemí uvnitř jeskyní.
Historické zemědělské stroje

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů