Stavba pyramid pomocí draků

Pouštění draků nemuselo být vždy a všude jen podzimní kratochvílí. Objev profesorky z Kalifornského technologického institutu vede k závěru, že pomocí obrovských draků mohly být zvedány obelisky i stavěny pyramidy.

Pouštění draků nemuselo být vždy jen kratochvílí.

Egyptské pyramidy jsou staré více než tři tisíce let. Dosud se nikomu nepodařilo spolehlivě objasnit, jaké postupy byly při jejich stavbě používány. Často se hovoří o desetitisících otroků, kteří tahali kameny na saních. Skutečnost však může být mnohem složitější.

První, kdo navrhl, že by se při stavbě egyptských pyramid mohly využívat draci, byla Maureen Clemmonsová, počítačová odbornice u Kalifornie. Při prohlížení knihy o egyptských hieroglyfech si povšimla podivného výjevu. Byla zde zobrazena řada mužů držících lana, která vedla k čemusi, co vypadalo jako mechanický převodový systém, a z něj dále k velkému ptáku vznášejícímu se nad jejich hlavami. Napadlo ji, že tento obrovský pták je ve skutečnosti drak, jehož vlastností Egypťané využívali k manipulaci s těžkými břemeny.

Draci stavějící pyramidy - příliš fantastická teorie

Clemmonsová s několika přáteli připravila experiment, při němž se pokusili s draky koupenými v obchodě zvednout trám dlouhý dva a půl metru a 180centimetrový betonový obelisk. Nakonec se jim to podařilo. Celemmonsová se obrátila na aeronautické oddělení různých univerzit a požádala je o pomoc při dalším výzkumu. Po několika zamítavých odpovědích se jí podařilo přesvědčit pracovníka Kalifornského institutu Mortezu Ghariba. Spolu se studentem Emiliem Graffem se pokusili zvednout kámen vysoký 4,5 metru pomocí draka a síly větru. Jejich předchozí experimenty ve vzduchovém tunelu prokázaly, že pro zvednutí kamene o hmotnosti 3,5 tuny je zapotřebí jen nepříliš silného větru.

Jak zvednout obelisk

Klíčem k úspěchu je promyšlený systém kladek, který vynaloženou sílu znásobí. Gharib s Graffem zkonstruovali lešení a do něj umístili obelisk. Vršek obelisku byl spojen s kladkami na vrcholu lešení. Jeho pata spočívala na vozíku. Myšlenka byla prostá, zvedne-li se vrchol obelisku, spodní část popojede o příslušnou vzdálenost po zemi.

První pokus překvapil i oba výzkumníky. Použili draka s plachtou o ploše čtyřiceti čtverečních metrů a obelisk se jim podařilo postavit do svislé polohy za méně než čtyřicet sekund. Vítr přitom nebyl příliš silný. Jeho rychlost se pohybovala okolo 16 až 20 kilometrů v hodině, což bylo asi o polovinu méně, než očekávali. Až v průběhu experimentu se ukázalo, že je nutné počítat s velkým nárazem v okamžiku, kdy se plachta napne. Tento náraz je asi pětkrát silnější než stálá síla, která působí na plachtu, a mohl by pomoci zvedat značně těžká břemena. Pro čtyřicet mužů by za pomoci pěti draků neměl být problém zvednout i třistatunový obelisk, tvrdí Gharib.

Bylo při stavbě egyptských pyramid opravdu používáno draků?

Nápad se tedy ukázal jako proveditelný. Otázkou je, zda stavitelé pyramid draky skutečně používali. Není znám žádný technický nákres konstrukce pyramid. Ovládání přírodních sil bylo zřejmě tajemstvím, o které se kněží nechtěli dělit. Kladky, plachty ani lana se nedochovaly, a tak nám k poznání slouží jen nepatrné náznaky.

Teorii využívání draků podporuje fakt, že Egypťané byli zkušenými mořeplavci a uměli vyrobit dřevěné kladky schopné snést velkou zátěž srovnatelnou s tíhou obelisku. Dřevo může být podle některých odborníků pevnější než kov, pokud se štípe správným způsobem. Gharib chce proto vyrobit dřevěné kladky, konopné provazy a plachtu z povoskovaného lněného plátna egyptského střihu, která by lépe odolávala větru.

Kořeny mýtů

Clemmonsová se domnívá, že surovinu pro impregnaci plátna Egypťané získávali ze skarabů. Bylo-li tomu skutečně tak, je nasnadě, proč se tito brouci těšili tak velké úctě - poskytovali lidem důležitou surovinu. Podobné kořeny má možná i známý symbol egyptského kříže. Jeho umístění poblíž "draka" je podle Clemmonsové připomínkou, že kdysi šlo o nástroj k ovládání draka.

Pochyby o používání draků

Je třeba říci, že pro mnoho egyptologů zní tyto vývody jako čistá fantazie. "Neexistuje žádný důkaz pro zvedání přemen draky," říká Willeke Wendrich, profesor egyptologie na kalifornské univerzitě. O dracích ani o jiných létajících strojích není žádná zmínka v dochovaných textech. V jedné z pyramid v Sakkáře však byl nalezen dřevěný artefakt, který se neuvěřitelně podobá modelu kluzáku. Byl sice vyroben jen několik století před naším letopočtem, avšak jeho propracovanost vede k myšlence, že se Egypťané létáním mohli zabývat dlouhou dobu. Připomeňme, že v Číně se již okolo roku 1250 př. n. l. používali draci k předávání zpráv a ke shazování hořících úlomků na nepřítele.

Možnosti uplatnění draků dnes

Teorie používání draků stále přitahuje pozornost. Časopis National Geographic nabídl kalifornské univerzitě grant pro zvednutí obelisků o hmotnosti třicet až padesát tun. Gharib však s jeho přijetím otálí. "Nechci se stát součástí mediálního cirkusu," říká. "Zajímají mne ověřené experimenty."

Ať se v Egyptě draci používali nebo ne, tato teorie je zajímavá v mnoha ohledech. Využití přírodních zdrojů je stále aktuální otázkou a na světě existuje řada zemí, kde by takovéto vědomosti našly uplatnění. Teorie draků má možná své nejlepší dny ještě před sebou.

Další články

Sluneční brýle nejen že poskytují ochranu proti škodlivým UV paprskům, ale také vypovídají o osobnosti svého nositele.
Eleonora Akvitánská je historickou postavou, jejíž život historiky fascinuje dodnes.
Rosettská deska
Uzel na provazu a pravděpodobnost jeho vzniku.
Rdesno hadí kořen je léčivá bylina.
Historické zemědělské stroje a jejich vývoj.
Říše Chimu vznikla v první polovině čtrnáctého století na území dnešního Peru a Ekvádoru.
Egyptská královna Nefertiti.
Parfémy byly používány již ve starém Egyptě.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů