Oko

Královna Nefertiti

Nefertiti, v překladu "krasavice, která přichází". Královna i uctívaná bohyně. Pod jménem Smenchkaré se na sklonku manželova života stala zřejmě spoluvládkyní Egypta.

Královna Nefertiti
Královna Nefertiti

Údajně nejkrásnější královnu světa zahalovalo po celá staletí hluboké tajemství. Přestože byla sama vládkyní, navíc krásná a uctívaná, její mumie zmizela neznámo kam. V roce 2003 vzrušily archeology, historiky i širokou veřejnost zprávy, že Nefertiti se našla.

Její mumie byla objevena vlastně už před sto lety v postranní komoře egyptského královského hrobu. Svlečená, s poškozenou hlavou, pohozená. Hrob byl zdokumentován, znovu uzavřen a nikdo netušil, že jde o slavnou královnu Nefertiti.

Teprve v únoru 2003 se vrátila z Egypta britská expedice složená z archeologů, radiologů a dalších vědců s přesvědčením, že právě ona poškozená mumie patří královně Nefertiti.

Výjimečná doba v níž Nefertiti žila

Nefertiti byla zcela výjimečná a žila ve zcela výjimečném období egyptské historie. Její manžel faraon Amenhotep IV. (vládl 1379 až 1362 př. n. l.) doslova zatřásl Egyptem. Zřekl se starých kultů, především nejmocnějšího boha Amona a v celé zemi zavedl víru v Atona, boha, který měl podobu slunečního kotouče. Byl to radikální, rychlý a účinný způsob, jak zlomit obrovskou, stále narůstající moc kněží uctívajících staré egyptské bohy.

Faraon, který byl již předtím považován podle egyptských tradic za boha, se prohlásil jediným synem slunečního boha Atona a změnil si i původní jméno Amenhotep, což znamenalo "Amon je spokojený", na Achnaton (prospěšný Slunci).

Nové hlavní město

Radikální změny zasáhly celou společnost. Achnaton opustil hlavní město Théby zasvěcené Amonovi a dal vybudovat nové hlavní město na místě, které nikdy předtím obydleno nebylo, na pravém břehu Nilu chráněném vysokými skalami nedaleko dnešní Amarny. Nazval je Achetaton, což znamenalo Atonův obzor.

Bylo to město snů. Výstavba pokračovala velmi rychle, stavělo se do tvaru půlměsíce v délce třinácti kilometrů. Ve středu města byly paláce faraona a členů královského dvora. Obklopovala je řada chrámů, vnitřních nádvoří, teras, zahrad s vodními nádržemi plnými okrasných ryb, ptačími voliérami a ohradami se zvířaty. Velké obřadní sály, harémové prostory, archivy s královskou korespondencí. Hlavní tepna města vedla souběžně s Nilem a procházela místem určeným pro ceremoniály. Faraonovu rezidenci spojoval s dalšími budovami most ze dřeva a cihel, v němž byly tři místnosti a velké okno nazývané "okno zjevování". V něm mohly zástupy občas zahlédnout faraona a jeho manželku Nefertiti.

Budovy byly barevné, zdobené basreliéfy ptáků, ryb a motýlů, hlavice sloupů vykládané zlatem a smaltem. Nedaleko královského paláce se na obrovské ploše 80 krát 275 metrů rozkládal hlavní chrám boha Atona, který se stal centrem nového náboženství.

Na jihu města žili královští úředníci, východ obývali dělníci a sever řemeslníci a obchodníci. Právě v této severní části na pozemku označeném archeology jako P 47 objevil tým německých archeologů vedený Ludwigem Borchardtem v listopadu 1921 dílnu hlavního dvorního sochaře Thutmose z éry, kdy se město stavělo. Našli tam částečně i zcela opracované bloky, nedokončené sochy a především téměř neporušenou polychromovanou bustu královny Nefertiti, jak ji dnes zná celý svět. Busta je vysoká 48 centimetrů a postrádá jedno oko. Chyběly i části uší, ale ty se našly. Někteří romantici tvrdí, že Thutmose byl možná do královny zamilován, a protože šlo samozřejmě o neopětovanou lásku, vyjádřil to tím, že busta není dokonalá, i když věrně zobrazil její labutí šíji, dlouhý krk a ušlechtilé rysy. S touto bustou je spojen i velký mezinárodní skandál, přesněji senzační krádež. Německý archeolog Ludwig Borchardt bustu Nefertiti bez povolení a navzdory všem egyptským předpisům odvezl do Berlína, kde je v muzeu dodnes.

Nefertiti - krasavice, která přichází

O původu Nefertiti se nic neví. Její rodiče jsou neznámí. Byla vybrána jako hlavní žena pro faraona, a když se vdávala, nabylo jí víc než dvanáct let. Měli spolu šest dcer. Dalo by se předpokládat, že jako uctívaná bohyně, královna a faraonova spoluvládkyně bude pohřbena královsky. Problém je v tom, že následovník faraon Tutanchamon se vrátil k uctívání Amona a starých bohů a hroby i nápisy uctívačů Atona byly většinou zničeny.

O historický objev Nefertiti se zasloužila britská archeoložka Joann Fletcherová, členka týmu univerzity v Yorku, který se specializuje na mumie. Už dlouho ji zajímal hrob označený v archeologické mluvě jako KV 35 v Údolí králů nedaleko dnešního Luxoru. Byl vybudován pro faraona Amenhotepa II., který zemřel asi 1419 př. n. l. Když ho archeologové poprvé otevřeli v roce 1898, našli tam v postranní malé místnosti dalších devět mumií faraonů včetně Ramesse IV, Ramesse V. a Ramesse VI.

Druhá malá vedlejší komora skýtala skličující pohled. Byly tam pohozené svlečené mumie ženy středních let, jedné mladší ženy a dvanáctiletého chlapce. Těla chlapce a mladé ženy byla zohavena. Jak již bylo řečeno, pozůstatky byly tehdy prostudovány, zakresleny a vyfotografovány. Pak byla komora zapečetěna.

Britský úspěch při hledání mumie Nefertiti

Když Joann Fletcherová pracovala na doktorské disertační práci o starověkých egyptských účesech a parukách, vrátila se i k fotografii mladé ženy v hrobě KV 35. Měla oholenou hlavu, tak jak to bylo typické pro faraony a členy královského dvora, a zcela určitě se to vědělo o Nefertiti

Fletcherová se rozhodla, že hrob znovu prozkoumá. Společnost Atlantic Production a Discovery Channel jí slíbily, že budou intervenovat u egyptské vlády, aby otevření hrobu povolila. Povedlo se. Během dvou výprav došla Fletcherová k závěru, že jde skutečně o Nefertiti. Svědčí o tom vysoká úroveň a způsob balzamování typické pro polovinu a konec osmnácté dynastie, tedy éry, v níž krásná královna Nefertiti žila. Levý ušní lalůček mumie má dvojnásobný piercing, což na zobrazeních nemá žádná jiná egyptská královna, ale je to typické právě pro Nefertiti a jednu z jejích šesti dcer. Navíc na čele mumie je jasná prohlubeň vytvořená těsnou páskou, která se nosila nad obočím jako symbol královského postavení. Byla výsadou faraona a jeho hlavní ženy.

Nenávist až za hrob

Podle bioarcheologa Dona Brothwella z týmu Fletcherové poškození obou těl bylo velmi brutální a nemohlo k němu dojít náhodou. Někdo zohavil obličej Nefertiti ostrým nástrojem a podobně poškodil i hrudník chlapcovy mumie. Přesně to se dá očekávat v situaci, kdy přichází nový systém, vrací se staré náboženství a k bývalým vládcům panuje nenávist.

Také vědecké důkazy nasvědčují tomu, že zřejmě jde o Nefertiti. Malým přenosným přístrojem byly zrentgenovány vnitřky těl ze všech úhlů a na tomto základě vytvořeny virtuální portréty všech tří mumií. Potvrdilo se, že jde o mladou ženu mezi devatenácti až třiceti lety. Bližší určení není možné, protože procesy stárnutí probíhaly v dřívějších dobách jinak, navíc v závislosti na stravě a životních podmínkách. Věk starší ženy se odhaduje na pětatřicet až pětačtyřicet let. Jde zřejmě o královnu Teje, Achnatonovu matku, manželku Amenhotepa III. Chlapci mohlo být dvanáct až čtrnáct let. Jeho identitu nelze určit.

Pochybnosti o mumii Nefertiti

Nikdy se zřejmě nepodaří určit, zda v KV 35 jde skutečně o mumii královny Nefertiti. Řada vědců o její totožnosti dodnes vážně pochybuje. Podle známého egyptologa Kenta Weekse z americké univerzity v Káhiře: "I kdyby nalezená mumie patřila královně, nemusí to vůbec být Nefertiti. Není to zdaleka jasné." Odebrání DNA na vzorky a její srovnání egyptské úřady odmítly.

Joann Fletcherová je optimistická. O totožnosti Nefertiti je přesvědčena, i když sama připouští, že stoprocentní jistotu nebude mít nikdy nikdo.


Další články

Med se jako posvátný pokrm stal součástí mnoha rituálů a náboženských obřadů.
Vikingové, Normani nebo se jim také říkalo Varjagové. Neuvěřitelně odvážní mořeplavci a nájezdníci ze Skandinávie.
Říše Chimu byla nejmocnějším a nejrozvinutějším státním útvarem, který existoval na severním pobřeží Peru a jižním pobřeží Ekvádoru.
Mumie z bažin severní Evropy.
Bohyně Ištar se vydala do podsvětí.
Vývěsní štíty jsou dodnes svědkem starobylé pohostinnosti a umělecké zručnosti mnoha generací malířů, kovářů a kovotepců.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů