Esperanto

Umělý jazyk esperanto se zrodil na konci devatenáctého století. Vychází z nejrozšířenějších evropských jazyků a je stvořen k tomu, aby umožnil bezbariérovou mezinárodní komunikaci.

Tvůrcem esperanta je polský lékař Ludwig Lazarus Zamenhof (1859 až 1917), který se jako autor uvedl pod pseudonymem doktor Esperanto, v překladu ten, kdo doufá, kdo má naději.

Esperanto mělo po svém zrodu značný úspěch. Nemá žádné mluvnické nepravidelnosti ani výjimky, je to jazyk tvořený podle určitého plánu, a proto velmi snadný k učení. Esperanto má šestnáct gramatických pravidel bez jakýchkoli výjimek. Podle odborníků je esperanto asi pětkrát jednodušší než angličtina a desetkrát snažší než ruština. Tvrdí se, že Lev Nikolajevič Tolstoj tento jazyk zvládl za pouhé čtyři hodiny.

Esperanto ve dvacátém století

Esperanto dokáže vyjádřit všechno, co mohou vyjádřit národní jazyky - i ty nejvyspělejší, a někdy dokonce obratněji. Existuje původní literatura psaná v esperantu, překlady i vědecká a technická literatura. Do esperanta byly přeloženy poklady světové literatury - díla Andersena, Goetha, Gogola, Moliera, Schillera, Sienkiewicze, Voltaira a řady dalších. Existuje vynikající překlad Bible i překlad Komunistického manifestu. Do esperanta byla přeložena i díla Bezruče, Čapka, Jiráska, Němcové, Šrámka i řady současných českých básníků a spisovatelů. V esperantu vychází také řada odborných časopisů.

Esperanto bylo vždy nepřijatelné pro diktátory. Hitler tvrdil, že takový jazyk umožní Židům snadnější nadvládu nad světem, a zneužíval k tomu i fakt, že Zamenhof sám byl Žid. Stalin, kterému se také nelíbila myšlenka mezinárodní komunikace, posílal všechny propagátory esperanta do sibiřských gulagů. A o Saddámu Husajnovi je známo, že jediného iráckého učitele esperanta ze země vyhostil.

Nadějná budoucnost esperanta

Některá slova v esperantu
koloro	barva
teo	čaj
kato	kočka
kakto	kaktus
lakto	mléko
insulo	ostrov
tomato	rajče
akvo	voda
mielo	med

Podle odborníků čas esperanta teprve přichází. Odhaduje se, že dnes má mezinárodní společnost sdružující příznivce esperanta asi osm milionů členů. Zatím jsou lidé, kteří umí esperanto, z převážné části Evropané. Budoucnost tohoto umělého jazyka však leží mimo Evropu. V afrických a asijských zemích, které jsou stále méně nadšené z toho, že mezinárodním dorozumívacím jazykem je angličtina.

Zarytí zastánci jazyka esperanto dokonce usilovně, leč marně lobovali, aby se esperanto stalo oficiálním jazykem Evropské unie.

Vzrůst zájmu o esperanto jasně ukázal 88. světový kongres esperanta, který se konal začátkem srpna 2003 ve švédském Göteborgu. Zúčastnilo se ho 1800 lidí, kteří konverzovali v jazyce připomínajícím směs výrazně akcentované italštiny a měkké polštiny.

V čem je přitažlivost a možná i budoucnost tohoto jazyka? Všichni lidé jsou na tom stejně. Není to ničí rodný jazyk, nikdo není zvýhodňován. To je jeho největší klad. Podle Probala Dasgupta, profesora lingvistiky z univerzity v indickém Hajdarabádu, "esperantu žene vítr do plachet postupující globalizace, která se promítá nejen v obchodě a ekonomice, ale může se realizovat i ve společném jazyce a dokonce jako společenský ideál". Tak to ostatně zamýšlel už před více než sto lety Ludwig Zamenhof. Dnes se zdá, že doba pro vítězný návrat esperanta nemůže být načasována vhodněji.

Další články

Mléko
Barvy, existuje jich tak velké množství, že ani nedokážeme všechny pojmenovat.
Voda, jejíž dostatek není na všech místech světa zdaleka samozřejmostí.
Med
Čaj je tradiční čínský kulturní nápoj.
Rujana, křídový ostrov

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů