Svět vyhlásil válku plastovým nákupním sáčkům a taškám. V některých částech Indie může plastová nákupní taška dostat člověka na sedm let do vězení a zaplatí navíc tisíc liber pokuty.
Pro řadu bojovníků za lepší životní prostředí se plastové tašky na jedno použití staly nepřítelem číslo jedna. Znečišťují prý města i vesnice a navíc jako odpad přežijí celá desetiletí. Podle odborníků ale zdaleka nejsou hlavním problémem životního prostředí a zákaz jejich používání zřejmě ke zlepšení života na Zemi podstatnou měrou nepřispěje. Jsou však snadným teřčem a symbolem.
Ve velkém rozsahu se plastové nákupní tašky začaly používat v sedmdesátých letech minulého století a dnes už většina lidí nepoužívá k nákupům nic jiného. Ve Velké Británii se například použije až 17 miliard plastových nákupních tašek ročně. Celosvětově se jejich roční spotřeba pohybuje mezi 500 miliardami a bilionem. Představuje to průměrně 150 plastových tašek na jednoho obyvatele za rok.
I když jsou čísla této statistiky úctyhodně vysoká, neříkají nic o tom, proč panuje k plastovým nákupním taškám takový odpor. Jsou hygienické, odolávají vodě, jsou pevné a velmi pohodlné a vhodné k přenášení nákupů. Zelené iniciativy argumentují, že škodí životnímu prostředí a že je vlastně nikdo nepotřebuje. Tašky na jedno použití jsou prý plýtváním zdrojů.
V řadě zemí poletují plastové tašky skutečně všude. Tvoří podivné ozdoby stromů, povalují se na ulicích i na trávnících. Dostaly najrůznější přídomky. V Irsku se jim říká čarodějnické spodky, v Číně bílé neštěstí, v jižní Africe národní květ.
Množí se případy, kdy zvířata zabily plastové nákupní tašky naplněné odpadem, které jim zablokovaly trávicí ústrojí. Jednou z obětí byla i velryba vyplavená v roce 2002 na pobřeží v Normandii. Měla v žaludku 800 kilogramů plastových tašek a jiných nestravitelných obalů.
Australští ochranáři přírody odhadují, že oběťmi plastových nákupních tašek a sáčků se ročně stávají desítky tisíc zvířat - velryb, ptáků, tuleňů i želv. Navíc když tašky plavou ve vodě, jsou pro zvířata velmi atraktivní, protože tvarem jim připomínají chutnou medúzu.
První proti plastovým nákupním taškám na jedno použití vystoupili Dánové. V roce 1994 zavedli daň na všechny obaly včetně plastových nákupních tašek. To vedlo k poklesu jejich spotřeby o 66 procent, i když za ně neplatí zákazníci, ale zvyšují náklady supermarketů. V roce 2001 následoval Tchaj-wan. Zavedl poplatek 2 pence za tašku. Výrobci i prodejci za to vládu ostře kritizovali, nicméně spotřeba těchto tašek klesla o 69 procent.
Bangladéš řešil situaci v roce 2002 daleko drastičtěji. Zákonem zakázal výrobu i distribuci plastových nákupních tašek a za jejich použití hrozí pokuta pět liber. Bangladéš měl k tomu více důvodů než jiné země. Svoz odpadu tam příliš nefunguje a statisíce plastových tašek doslova zaplavovaly ulice i řeky a ucpávaly místní kanalizaci. Hladina řeky Burigangy, která protéká hlavním městem Dhákou, byla plastovými sáčky a taškami doslova pokryta.
A v čem se nosí nákupy v Bangladéši dnes? Ožil průmysl, který vyrábí jutové tašky, a doma se prý vyrábějí papírové pytlíky třeba ze starých novin. Hygienické ani estetické to není.
V severoindickém státě Himálaj Pradéš se člověk nesoucí plastovou tašku může dostat dokonce na sedm let do vězení a navíc zaplatit pokutu 1000 liber.
Irsko zavedlo v roce 2002 daň 15 centů na každou plastovou nákupní tašku, kterou dostávají v obchodech zákazníci. Jejich spotřeba klesla rázem o 90 procent a příjmy z této daně jdou na ekologické projekty.
Skotové usilují o něco podobného, britská vláda však váhá. Vydala prohlášení, že daň není řešením a že je třeba zlepšit způsob likvidace a odvoz odpadu. Plastové nákupní tašky podle britské studie představují pouhé jedno procento odpadu a je třeba zaměřit se spíše na účinnou likvidaci i těch zbylých 99 procent.
K čemu tak hlasitá kampaň? Psychologové se shodují, že určitý význam má. Vede k zamyšlení nad udržitelným rozvojem této planety. Plastové tašky se staly symbolem dnešního přístupu společnosti k věcem, který se dá zjednodušeně vyjádřit slovy: použij a odhoď. Proto se staly tak snadným terčem.
Spíše zajímavé než funkční řešení vymyslel americký spisovatel Ian Frazier. Dal si patentovat teleskopickou hůl vybavenou na konci háčkem a spolu s přáteli odstartovali v New Yorku nový sport. Vítězem je ten, kdo za určitý čas nasbírá holí nejvíce a nejbarevnějších plastových tašek.
Další články
Voda
Barvy které ovlivňují náš život a vyvolávají různorodé pocity.
Země bez lidí - Jak by vypadala naše planeta, kdyby z ní náhle zmizeli lidé.
Albíni, bílá zvířata mají ve volné přírodě pouze malou šanci přežít.
Central Park New York - oáza zeleně uprostřed velkoměsta.
Dungeon Siege je RPG herní série.