Jak skáče blecha

Jakým způsobem dosahuje blecha svých pověstných skokanských výkonů?

Skokanské schopnosti blech jsou ohromující, každý z jejích druhů skáče na různou vzdálenost.

Blecha zajisté není živočich, při jehož spatření by lidé radostí jásali. A přeci existují lidé, kteří poznání blech věnovali hodný kus svého života a dopracovali se pozoruhodných výsledků. Prozkoumali jejich morfologii i anatomii (vnější i vnitřní uspořádání), poznali všechny jejich životní zvyky i vývoj jejich beznohých larev a přišli na kloub i záhadě jejich skokanských schopností. A to nebyla žádná maličkost. Na světě žije přibližně 1500 druhů a poddruhů blech, parazitujících snad na všech druzích savců i na mnohých ptácích. Výzkum blech je pro lidstvo velmi důležitý. Blechy jsou nejen krajně nepříjemné - což jistě potvrdí každý, kdo někdy blechu "chytil" - ale i smrtelně nebezpečné. Přenášejí totiž celou řadu nemocí včetně strašlivého moru, který ještě na počátku novověku decimoval obyvatelstvo i Českých zemí a dodnes nebyl z povrchu světa odstraněn.

Skokanské schopnosti blech

Skokanské schopnosti blech jsou ohromující, nahrazují těmto cizopasníkům křídla, která během života na účet jiných živočichů pozbyly. Blechy jsou totiž bezkřídlé druhotně, stejně jako vši, všenky a luptouši, jejich předkové křídla měli, a proto je i dnes řadíme mezi hmyz okřídlený, i když bychom cokoli křídlům podobného na jejich tělech hledali marně.

Ne každá blecha je skokanským rekordmanem. Ty, které žijí v hnízdech malých savců, např. krtků nebo myší, se zmohou nejvýš na krátké poskoky. Syslí blecha Citellophilus tesquorum skáče do dálky 7 až 14 cm, tedy jen do 25 až 50 x větší vzdálenosti, než činí délka jejího těla. Naproti tomu blecha obecná (Pulex irritans), dlouhá 2 až 3 mm, skáče do vzdálenosti 32 cm, tedy více než stokrát překoná délku vlastního těla. Kdyby se jí měl vyrovnat lidský skokan do dálky, musel by skočit 180 metrů.

Jak to taková blecha dokáže? Má na to zvláštní způsob. Podaří-li se vám nějakou blechu chytit, zjistíte především, že má velmi mohutné nohy, zvláště poslední pár. Žádné svaly však na nich nejsou vidět, povrch je hladký a tvrdý. To proto, že blecha má, stejně jako ostatní hmyz, svaly uložené pod pevnou chitinovou kutikulou, pod níž se nacházejí mohutná žebra výztuže. Na ně se upínají neobyčejně vyvinuté svaly. Blecha má tedy vnitřní kostru, a to ne ledajakou. Je také z chitinu a je mnohem pružnější než kosti obratlovců. Mohutné vějíře svalů v zadní části hrudi, v kyčlích, příkyčlí i ve stehnech, ale také v holeních a článcích chodidla pracují jako natahovače i přitahovače. Každá skupina svalů, působících určitým směrem, má jinou skupinu, která působí právě opačně. Na rovné podložce blecha pochoduje jako každý jiný hmyz a používá střídavě všech tří párů noh. Kličkuje-li v srsti, chodí jen po čtyřech a prvního páru, který je neobyčejně pohyblivý, využívá k zachycování se chlupů. Chce-li blecha skočit, nemusí se na to nijak připravovat - je to pohyb tak bleskurychlý, že to člověk nestačí ani zaregistrovat. O tom se přesvědčil každý, kdo někdy hledal v kožichu svého psa tyto nežádoucí nájemnice. Blecha prostě prudce napřímí druhý a třetí pár noh a to zcela stačí k tomu, aby se její lehké tělo vymrštilo do velké výšky a nemalé vzdálenosti. Nejdůležitějším činitelem při skoku je maličký článek, spojující mohutné kyčle s delším, ale štíhlejším stehnem. V tomto místě se noha blechy při normální chůzi ohýbá v pravém nebo dokonce ostrém úhlu a právě zde se při skoku prudce napřimuje. K tomuto příkyčlí se přimykají nožní svaly a přitahovač příkyčlí je nejmohutnějším svalem bleší nohy. vychází už ze zadní části hrudi, odkud jdou tři svazky svalů, a další skupina se připojuje v kyčli. Všechny splývají v tzv. tendom, což je vlastně to pero, díky kterému se blecha dokáže katapultovat a uniknout tak bezprostřednímu nebezpečí nebo naopak nalézt si novou oběť. Člověku nezbývá než politovat zvířata, která chtě nechtě poskytují malým, ale krvežíznivým skokanům potravu - vždyť i naše malá blecha obecná nasaje na jedno posezení téměř půl krychlového milimetru krve - a krmí se pomalu. Jedno sání trvá 20 až 150 minut, ale vědci pozorovali i blechu, která se živila nepřetržitě plné čtyři hodiny.

Další články

Bodavý hmyz který nás může v létě obtěžovat.
Sluneční brýle poskytují ochranu proti slunečním paprskům.
Čaj je potěchou smyslů.
Vějíř byl ozdobou žen od dávných věků.
Kobylky a saranče jsou hmyzem rozkvetlých letních luk.
Javorový sirup je sladká pochoutka z mízy kanadských javorů.
Moucha domácí doprovází člověka.
Mrtvé moře je slané jezero, které leží na Blízkém východě.
Golfský proud udržuje na našem kontinentě mírné klima.
Mšice škodí nejrůznějším druhům rostlin.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Magic the Gathering - příznivce hry Magic the Gathering lze po celém světě počítat na miliony.
Co dokáží pavouci se svými vlákny

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů