Zirkon, chemicky křemičitan zirkoničitý, krystalizuje ve čtverečné soustavě. Název tohoto nerostu je odvozen od prvku zirkonia, kterého obsahuje 67,1 %. Zirkon tvoří sloupcovité krystalky s jednoduchými krystalovými tvary čtverečné soustavy. jeho tvrdost značně kolísá mezi 6,5 až 7,5. Barva je většinou hnědá, žlutohnědá, červenohnědá, vzácně je zelenavý, modrý nebo čirý. Má silný diamantový, v některých případech pouze pryskyřičný lesk.
Zirkon se vyskytuje v pegmatitech, některých hlubinných vyvřelinách a také v amfibolitech. Je to nerost odolný proti zvětrávání, a proto se soustřeďuje do náplavů. Jeho největší krystaly pocházejí z amfibolitů v okolí Renfrewu v Kanadě. Nejvýznačnější naleziště drahokamových zirkonů jsou kromě náplavů srilanských a thajských také Miassna Urale, Cerro de Carlos v Brazílii a v Severní Karolíně.
Nejznámější české zirkony pocházejí z Jizerské louky, z náplavů Otavy a z granátových štěrků na úpatí Českého středohoří. Zirkon se tam vyskytuje ve volných i srostlých krystalech velikosti od 3 do 10 mm. Byly nalezeny i červenooranžově a žlutooranžově zbarvené krystaly, které se občas brousily. Takové zirkony dostaly jméno hyacinty. Modrý zirkon byl pojmenován starlit. Nejcennější jsou právě modré a čiré zirkony. Jako šperkový kámen se zirkon uplatnil až v novější době. Zirkon se těží jako ruda zirkonia především v Indii, Austrálii a Brazílii.
Další články
Diamanty v Kanadě byly objeveny před nedávnou dobou.
Rubíny z Mogoku v Barmě.
Smaragdy z Habachtalu, jediného evropského naleziště smaragdů v klenotnické kvalitě.
Wulfenit, chemicky molybdenan olovnatý, je minerál, krystalizující ve čtverečné soustavě.
Mlha a její vznik si i nadále uchovává část svých tajemství.
Zirkon se vyskytuje v pegmatitech, některých hlubinných vyvřelinách a také v amfibolitech. Je odolný proti zvětrávání. Největší krystaly tohoto nerostu pocházejí z amfibolitů v okolí Renfrewu v Kanadě.