Oko

Diamanty v Kanadě

O Kanadě, která je dnes v jejich těžbě na třetím místě se dlouho nevěřilo, že by tam mohly být diamanty. Dnes se situace trochu podobá zlaté horečce na Klondike. Stále zůstává mnoho neprobádaných míst, kam se hrnou desítky geologů v naději, že i oni narazí na naleziště.

Diamant

V Quebecu se používalo přísloví "Je to pravda asi jako, že v Kanadě jsou diamanty." Vžilo se od té doby, kdy se v provincii Nová Francie snažil jistý Jacques Cartier marně nalézt ložiska těchto drahokamů. Tehdy se diamanty těžily zejména v africké Botswaně, Namibii a Jihoafrické republice. Těžbu ovládala společnost De Beers založená roku 1888 Cecilem Rhodesem, která vlastnila nejvýnosnější doly. Po jejím prvním nalezišti Kimberley v Jižní Africe je dokonce pojmenována diamantonosná hornina - kimberlit.

Diamant

Diamant tvořený čistými krystaly uhlíku se vyskytuje na zemském povrchu velmi vzácně. V nitru země existuje uhlíku pouze stopové množství a jeho přírodní formou, kterou se projevuje na povrchu, je měkký a křehký grafit. Diamantové krystaly se mohou tvořit a ukládat jen v zemském plášti. Vznikají při teplotě vyšší než 900 °C a tlaku přesahujícím 45 000 atmosfér, což vysvětluje, proč se často tvoří při dopadu meteoritu. Za těchto extrémních podmínek se mezi atomy uhlíku vytvářejí velmi pevné kovalentní vazby, a proto má diamant na stupnici tvrdosti číslo deset, což znamená, že je nejtvrdším minerálem na světě.

Aby se diamant dostal blíže k zemskému povrchu, musí být vynesen zvláštní sopečnou činností. Při ní vznikají nálevkovitě se rozšiřující sopouchy vyplněné diamantonosnou horninou kimberlitem. Ne každý kimberlit musí nutně obsahovat diamanty. Aby tomu tak bylo, musí před tím projít tzv. kratonem. Pouze ten umožní kimberlitu dostatečně rychlé stoupání, při němž nestačí dojít k příliš prudkým změnám prostředí, které by diamantový krystal rozložily na grafit. I tak jsou diamantonosné kimberlity na tento drahokam poměrně chudé. Většinou se nezíská více než deset gramů diamantů z tuny horniny. Tím se vysvětluje vzácnost čistého diamantu.

Konkurence v těžbě diamantů

Diamanty se využívají nejen ve šperkařství, ale díky svým výjimečným kvalitám jsou také strategickou surovinou pro různá průmyslová odvětví. Není divu, že se každý snaží získat vlastní zdroje. Jako první se o narušení monopolu společnosti De Beers pokusil bývalý Sovětský svaz. Stalin v roce 1947 zahájil velkolepý program průzkumu sibiřského kratonu v zóně velké přibližně jako celá Jihoafrická republika. Celých osm let pátraly tehdy miliony pracovníků v nelidských podmínkách. Decimovaly je čtyřicetistupňové mrazy, hlad a tyfus. Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem. Roku 1955 byl na sibiřském území nalezen první diamant.

Diamanty v Kanadě

Jihoafrická společnost De Beers se cítila ohrožena a začala rychle pátrat po nových ložiscích, aby nepřišla o prvenství. V šedesátých letech se věnovala hledání v neprobádané Kanadě. Nakonec tam byly diamanty díky usilovné práci několika nezávislých vědců objeveny. První fáze začala roku 1974. Jihoafrický geolog John Gurney přišel s teorií, že ukazatelem výskytu diamantu může být granát. Empiricky dospěl k závěru, že čím více chromu granát obsahuje, tím je větší pravděpodobnost, že v kimberlitu, kde se vytvořil, bude i diamant. Gurney odmítl spolupráci s De Beers a nechal se raději financovat malou americkou naftařskou společností Superior Oil.

Na vlastní pěst

O čtyři roky později došlo k důležité události. Hugo Dummett se ve službách společnosti Superior Oil rozhodl vypátrat diamanty v USA. Sběrem vzorků pověřil dva kanadské geology, Charlese Fipkeho a Stuarta Blussona. Akce skončila nezdarem. Ukázalo se, že těch několik málo nalezených amerických diamantů pochází z ledovcových morén, nikoli z kimberlitů, které jako jediné mohou vytvářet skutečná diamantová ložiska. Fipke a jeho kolega se rozhodli, že budou pokračovat v pátrání na vlastní pěst, a přesunuli se do Kanady.

Naučili se pouhým okem rozpoznat horniny naznačující možnou přítomnost diamantů. Kanada má tu zvláštnost, že působením četných ledovců horniny včetně kimberlitu erodovaly a byly překryty vrstvami sedimentů. Právě na ně, zejména na tzv. eskery a tilly, se vědci soustředili. V největší tajnosti pátrali po celém severozápadním teritoriu Kanady. Vytitovaných míst bylo mnoho. Po dlouhém váhání začali Fipke s Blussonem hloubit vrty pod jezerem Point v oblasti Barren Grounds. Tam narazili na první kanadské diamanty. Roku 1998 byl otevřen první důl Ekati, díky němuž stanula Kanada na šesté příčce v těžbě dianantů. V současné době je dokonce třetí, za Botswanou a Ruskem.

Honba za diamanty

Ukazuje se, že Kanada má na světě největší, dosud neprobádané plochy, které by mohly obsahovat diamanty. Je to zejména kraton Otroků v severozápadním teritoriu a kraton Nejvyššího v okolí Hudsonova zálivu. V průběhu dvanácti let tam bylo objeveno přibližně 540 kimberlitů představujících deset procent celkového odhadovaného množství této horniny na světě. Většina těchto území dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Proto se vynořují desítky geologů, kteří se vydávají za diamanty do Quebecu. Zakládají malé společnosti orientované na těžařský průzkum, kterým se říká "juniors". V současné době existuje více než 170 těchto společností, které již prozkoumaly území o velikosti Švýcarska.

Metody pátrání po diamantech

K vyhledávání kimberlitů používá většina průzkumníků stejnou metodu jako Fipke, tedy orientují se podle jiných hornin indikujících výskyt diamantů. Nejdůležitější z nich je granát, který vzniká za podobných podmínek jako diamant. Dále jsou to diopsidy, které dovolují odhadnout, jak daleko se asi nachází sopouch vyplněný kimberlitem. To samo o sobě k přesnému určení místa nestačí. Pátrání je třeba doplnit geofyzikální analýzou nepravidelností v magnetickém poli země, protože kimberlity vykazují určitou magnetickou aktivitu. Naneštěstí jsou kanadská území tvořena granitovými horninami, které jsou samy o sobě magnetické, čímž měření zkreslují. Geologové si proto pomáhají ještě topografickým měřením terénu, protože kimberlity často vytvářejí v zemi prolákliny. Jednotliví konkurenti se snaží udržovat výsledky svého pátrání v co nejpřísnější tajnosti, a pokud něco naleznou, stráží své úlovky dnem i nocí. Tak, jak to kdysi zřejmě dělali zlatokopové na Aljašce.


Další články

Černé perly z tichomořských atolů.
Francouzi v Americe vybudovali fungující kolonii.
Vikingové byli schopní mořeplavci, kteří na svých lodích dopluli až na území dnešní Kanady.
Země, planeta mnoha tváří
Těžba ropy na Aljašce
Historie měření a měřicích jednotek z nichž mnohé mají svůj původ ve starověku.
Vznik ropy podle různých teorií.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Javorový sirup, tradiční produkt z Kanady.

V Quebecu se kdysi používalo přísloví "Je to pravda asi jako, že v Kanadě jsou diamanty." Dnes jsou diamanty těžené v Kanadě realitou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů