Mlýnské kameny

Jakým způsobem mlely mlýnské kameny?

Okolo starých vodních mlýnů, ve skanzenech i na jiných místech můžeme vidět odložené velké kruhové mlýnské kameny. Leží zde jako zajímavá technická památka, plnící dnes funkci dekorace a připomínající tradici venkovských vodních mlýnů.

Dva mlýnské kameny tvoří složení

Pohyb obilek od středu k obvodu pohybujících se mlýnských kamenů usměrňovaly drážky, vysekané v mlecích plochách.

K mletí byly zapotřebí vždy dva mlýnské kameny, které byly umístěny nad sebou a tvořily tzv. složení. Horní, označovaný jako běhoun, se při mletí otáčel. Neležel však přímo na spodním, pevném kameni - spodku. Pomocí tzv. lehčidla se mohl nepatrně zvedat nebo spouštět, podle toho, jak jemně bylo třeba mlýt. Obilí se vsypávalo otvorem ve středu běhounu a v nepatrném prostoru mezi kameny se zcela neumlelo, proto se mlelo opakovaně několikrát po sobě. Obilí se nesmělo mezi kameny drtit, ale doslovně trhat. Mlecí plochy mlýnských kamenů byly totiž drsné, plné ostrých hran, o které se obilky trhaly. jejich pohyb od středu k obvodu pohybujících se mlýnských kamenů usměrňovaly drážky, vysekané v mlecích plochách. Protože se i ostré hrany mlecích ploch časem otupily, musely se obnovovat. Po semletí přibližně padesáti pytlů obilí sejmuli mlynáři běhoun a zvláštními zaostřenými kladívky - oškrty - ostré hrany mlecích ploch obnovovali.

Výroba mlýnských kamenů

Mlýnské kameny se z hornin (tvrdých pískovců, ryolitu, trachitu), vytesávaly v celku, nebo se vyráběly zatmelením vhodných kusů, případně drti křemene a křemence do cementu. Nejlepší mlýnské kameny byly ty, které "jsou co nejvíce děrnaté a tvrdé, an mají mnoho rohů a hran břitkých, jimiž obilí nejmenším tlačením se roztrhá". Tak je charakterizuje odborná příručka z roku 1836. Aby mlýnské kameny nepraskly nebo se neroztrhly, bývaly po obvodu staženy dvěma železnými obručemi.

Další články

Mlýnské kameny melou obilniny na mouku a další suroviny. Dnes se obilniny houfně vracejí na naše jídelní tabule.

Těstoviny různorodých tvarů se vyrábí z obilnin. Těstoviny to na talířích umí rozjet.

Větrné mlýny se toší ve větru na severu Německa. Severní Německo je svými historickými větrnými mlýny proslulé.

Přírodní útvar Sloní skály neboli Bílé kameny stojí v lese u obce Jítrava v Lužických horách. Přírodní památka Bílé kameny nebo také Sloní skály představuje osamocenou skupinku pískovcových skal, které dosahují výšky až 20 metrů.

Kočičí hlavy představují druh kamenné dlažby. Kočičí hlavy rvoří přírodní dlažební kameny opotřebované koly koňských povozů.

Moderní novověká výroba oceli probíhá jako metalurgický proces, při kterém se ze surového železa vyrobeného ve vysoké peci získává slitina železa s uhlíkem a dalšími chemickými prvky. Výroba oceli dnes stojí na dvou hlavních pilířích a to na tradičním tavení železné rudy s koksem ve vysokých pecích a stále populárnější recyklaci ocelového šrotu v elektrických obloukových pecích.

Citronově žlutý oxid wolframový má formu prášku nebo krystalků. Oxid wolframový nalézá využití jako surovina pro výrobu wolframu.

Kamenné megality tvoří velké, neopracované nebo pouze nahrubo opracované kameny. Mmegality sloužily především společensko-kultovním, astronomickýcm, popřípadě chronologickým, pohřebním či reprezentativním účelům.

Vrtné soupravy staré Číny se používaly při těžbě soli. Vrtné soupravy staré Číny používané při těžbě soli se staly přímými předchůdci nešního moderního hlubinného vrtání.

Informační stránky Yin.cz