Vývěsní štíty

Vývěsní štíty krčem a hostinců lákaly po staletí pozornost pocestných a zvaly k posezení a dobrému jídlu a pití. Dodnes jsou svědkem starobylé pohostinnosti a umělecké zručnosti mnoha generací malířů, kovářů a kovotepců.

Vývěsní štít Mnohé z nich známe z románů, lidových písniček a poezie. Goethe nechal svého Fausta popíjet v lipském Auerbachově sklípku, Švejk proslavil hostinec U kalicha a anglické romány se roztodivnými názvy pohostinských zařízení jen hemží. Většina z nich nesla odedávna zvenčí viditelné označení doprovázené zpravidla výtvarným zpodobením příslušného symbolu - bílého koníčka, černé labutě, červené botky nebo třeba zlaté kotvy.

Historie vývěsních štítů

Předchůdci hostinských vývěsních štítů byly svazky ratolestí nebo snopky slámy vyvěšené nad vchodem na znamení, že tady "pod viechou" se čepuje osvěžující mok. Tento zvyk se dodnes dochoval v mnoha oblastech Evropy v době vinobraní.

Karel Veliký nařídil již kolem roku 800, že na každém z jeho statků musí podobný výčep být nejméně na třech místech. V nich se čepovalo méně kvalitní víno určené převážně venkovskému obyvatelstvu. Ušlechtilý mok se dodával na knížecí dvory.

Vnější označení hostinců se vyvíjelo v souvislosti se všeobecným zvykem označovat domy domovním znamením. Ve třináctém století byla tato orientační pomůcka v evropských městech již celkem běžná a přetrvala až hluboko do novověku. Teprve koncem osmnáctého století začala domovní znamení v jejich funkci nahrazovat čísla.

Tvary a podoby vývěsních štítů

První štíty mívaly podobu dřevěné pravoúhlé desky s vyřezávaným nebo vymalovaným znamením. Jejich moderní varianty lze dnes ještě spatřit na některých anglických nebo skotských pubech. Oproti svým dávným předchůdcům mají však navíc ještě slovní označení.

Nejstarší zachované vývěsní štíty na území Německa pocházejí z patnáctého a šestnáctého století. Jsou zpravidla z kovaného železa nebo tepaného plechu a představují věnce z ratolestí. Bývaly umístěny na jednoduchém nosníku zasazeném kolmo do zdi. Později přibyly složitější podpěry stylizované do rostlinných forem s lístky a květinovým dekorem.

Znaky a znamení na vývěsních štítech

Vedle tradičního věnce, který byl znakem výčepního práva, najdeme ve znaku džbánek nebo pythagorejský hexagram jako symbol spojení vody a ohně. K tomu přibyla znamení z živočišné i rostlinné říše nebo taková, která vycházela z rodinné nebo lokální tradice. Oblíbeným zvířetem byl orel, lev nebo medvěd, najdeme však také jelena, koně, labuť, čápa nebo to může být holubice, beránek, husa, kohout či kocour. Znamení "U vola" mohlo signalizovat cechovní hostinec řezníků. Blízkost řeky nebo rybníka inspirovala názvy "U štiky" nebo "U kapra".

Z rostlinných námětů byl hojný hrozen, ale také lípa, dub nebo neutrální "zelený strom". Podobných bychom našli po celé Evropě desítky a stovky.

Některé vývěsní štíty vyprávějí celé příběhy. Znamení "U vola" v německé obci Pfärrich (oblast Allgäu) ukazuje zmíněné zvíře, jak vyhrabává kopyty svatý kříž. Podle legendy byl pak na místě této události postaven poutní kostel.

Mnohé hostince s názvem "U pošty" nebo "U postilionu" ukazují, že zde bývaly formanské hospody a po zavedení státní pošty v šestnáctém století také přepřahací stanice spojené s ubytovacím zařízením pro cestující. Ve znamení mívaly dostavník, poštovskou trubku, jezdce, kolo nebo podkovu.

Najdeme i hostince vydržované maltézským řádem - na vývěsním štítu mívaly zpravidla maltézský kříž. Výčep s názvem "U ducha svatého" patřil místnímu klášteru, krčma "U kanonu" mohla být oblíbenou štací vojáků. Zajímavý název má nejstarší nepřetržitě fungující hostinec v Berlíně - "U poslední instance". Stojí nedaleko soudní budovy a poražené strany tu zřejmě hledaly poslední útočiště po prohraném procesu. Hospoda "U statečného kováře" připomíná v severoněmeckých Cáchách místního lidového hrdinu, hotel "Železná přílbice" zase události třicetileté války.

Vývěsní štíty všech slohů

Vývěsní štíty byly vizitkou majitelů a není tedy divu, že do nich hostinští investovali často značné částky. Vznikala tak skutečná umělecká díla, v nichž se postupně odrazily prvky všech uměleckých směrů od pozdní gotiky přes renesanci a baroko až po zdobné rokoko, strohý klasicismus a měšťácký biedermeier. Zajímavým dokladem doby jsou secesní vývěsní štíty z přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Dvacáté století přineslo zcela nové formy upoutávek. Neonové nápisy a křiklavé světelné reklamy však naštěstí nedokázaly úplně vytlačit tradiční umělecké výtvory. A tak v historických centrech i v moderní zástavbě můžeme ještě i dnes narazit na zajímavé a umělecky hodnotné vývěsní štíty.

Další články

Rozmanité ve světě používané kalendáře
Čaj, nápoj, který zchladí i zahřeje.
Hodiny, hodinky a hodináři
Encyklopedie Diderot
Lev indický je jediný lev žijící v Asii.
Špatní sousedé, ploty a zdi
Zemské tektonické desky spočívají na klidném a mnohem žhavějším zemském plášti.
Berlínská U-Bahn - železná lady.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů