Gregoriánský kalendář, který používáme v Evropě, USA a ve světové obchodní korespondenci, není zdaleka letopočtem jediným. Na mnohých místech světa se počítají roky jinak. Například v Číně, Izraeli, Indii či Tibetu.
Tibetští buddhisté počítají svůj kalendář od založení tibetského království. Proto měli v roce 2000 gregoriánského kalendáře rok 2127. Tibetský rok je stejně jako čínský spojován s dvanácti zvířaty a pěti prvky. Tibetský kalendář je lunárně solární. Průměrný rok v něm odpovídá času, který uplyne mezi tím, než Slunce vstoupí dvakrát do znamení Berana. Rok má dvanáct nebo třináct lunárních měsíců. Dny začínají východem slunce a ne nultou hodinou, jako je tomu například v Evropě.
Kalendář se každý rok pečlivě připravuje ve městě Dharamsala, kde sídlí v exilu dalajlama.
Od roku 1912 byl v Číně oficiálně zaveden gregoriánský kalendář. Svátky se však řídí podle tradičního lunárního kalendáře. Podle něj začíná rok v novoluní, mezi posledními dny našeho měsíce ledna a polovinou února. Rok 2000 byl podle čínského kalendáře rokem 4698. Nejznámějším aspektem čínského kalendáře je zvířecí symbolika. Každý rok je spojován s jedním z dvanácti zvířat - vepř, krysa, buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes. Zvířata se kombinují s pěti prvky, takže nejprve se vystřídá všech dvanáct zvířat v prvku země, poté kovu, vody, dřeva a ohně. Tyto kombinace vytvoří šedesátiletý cyklus (v čínském kalendáři cosi jako naše století).
Zvířecí symboly jsou v čínském systému měření času spojeny rovněž s jednotlivými úseky dne. Například doba od 23 hodin do jedné hodiny ranní je označována jako hodina krysy.
Židovský kalendář je lunárně solární. Jak ale spojit solární rok o 365 dnech s lunárním rokem, který se skládá z 12 měsíců o 29,5 dne, což představuje 354 dny? Dny, které chybějí do solárního roku, se doplňují přidáním jednoho měsíce sedmkrát během devatenáctiletého cyklu. Základní jednotkou židovského kalendáře je den, který končí západem slunce.
Sedmý den v týdnu je šábes. Pro židy sváteční den. Začíná v pátek po západu slunce a pokračuje v sobotu. V čase šábesu je zakázána jakákoli pracovní činnost. Pro skutečně ortodoxní židy to znamená, že neřídí ani auto a dokonce by neměli ani zmáčknout knoflík ve výtahu.
Tóra zakazuje, aby následovaly dva svátky těsně po sobě ve stejném týdnu. Kalendář tedy musí být sestaven tak, aby jiný svátek nenásledoval po šábesu.
Oficiálně se Izrael ovšem řídí gregoriánským kalendářem.
Území Guatemaly bylo v prvním tisíciletí našeho letopočtu střediskem mayské říše. V Guatemale dodnes uctívají indiáni tradice svých předků a řídí se podle kalendáře starého 5125 let, což je mytické datum, kdy se údajně zrodil tento lid.
Mayský kalendář byl tvořen ze tří částí a orientoval se podle Slunce. Měl celkem 365 dní. Skládal se z osmnácti měsíců o dvaceti dnech a jednoho měsíce s pěti dny, který byl na konci roku. O těchto dnech se říkalo, že byly nešťastné a neblahé.
Muslimové sledují pohyb Měsíce kolem Země, jejich kalendář je tedy lunární. Nový měsíc začíná v novoluní a rok má 12 měsíců.
Úskalí islámského kalendáře spočívá v tom, že rok lunární je o jedenáct až dvanáct dní kratší než rok solární. Výsledkem toho je, že se muslimské měsíce přemisťují v průběhu ročních období. Jeden rok může být určitý měsíc uprostřed zimy, jiný rok uprostřed léta.
Počátkem islámského kalendáře se stal rok 622, kdy odešel prorok Mohamed z Mekky do Mediny.
I když Etiopané vyznávají křesťanství, neřídí se podle gregoriánského ani juliánského kalendáře. Používají vlastní lunárně solární kalendář. Měsíce jsou lunární a aby se vyplnil posun vzniklý vůči solárnímu roku, přidá se několik dní v září, kdy končí období dešťů.
Originalita etiopského kalendáře spočívá v tom, že začíná o sedm let dříve než náš letopočet. Když byl u nás rok 2000, v Etiopii byl teprve rok 1993. Koptská církev v Etiopii vychází z předpokladu, že se Ježíš Kristus narodil o sedm let dříve, než jak udává gregoriánský kalendář. V tomto směru mají zřejmě pravdu. Někteří historici tvrdí, že den narození Ježíše Krista byl určen mylně. Podle gregoriánského kalendáře by byl Pilát Pontský v době, kdy byl Ježíš ukřižován, již dva roky po smrti. Nikdo však neví, zda časový posun je opravdu sedm či pouze pět nebo tři roky, jak se často uvádí.
Náš současný kalendář se vyvinul za starořímského, který byl zprvu kombinací slunečního a měsíčního kalendáře. Ten byl pak upraven reformou Julia Caesara roku 45 př.n.l. na sluneční kalendář tak, že tři roky byly obyčejné po 365 dnech, čtvrtý byl přestupný o 366 dnech.
Juliánský rok trvá průměrně 365,25 dne. Tropický rok je však o něco kratší, a proto se juliánský kalendář opožďoval vůči rovnodennostem. Časem mezi nimi narostl velký rozdíl. Proto papež Řehoř XIII. vyhlásil roku 1582 reformu a zavedl gregoriánský kalendář, který používáme dodnes.
Hodiny a hodinky, které vyrábí hodináři, měří čas. První mechanické hodiny vznikly v Evropě již během třináctého století, avšak až na přelomu 16. a 17. století začaly vznikat první hodinářské cechy sdružující hodináře. Malé hodinky nošené nejprve v kapse a později na ruce, vznikly ještě o něco později.
Způsoby měření teploty a rozmanité ve světě používané druhy teploměrů. Měření teploty se provádí různými metodami pomocí teploměrů, které využívají vhodné fyzikální jevy.
Čínský nový rok je v Číně období cestování, kdy lidé cestují za svými rodinami.
Bílomodře glazurovaný čínský porcelán vyzdvižený ze dna moře je dnes velmi cenný a byl dán do aukce. Loď, která čínský porcelán vezla, ztroskotala v Malackém průlivu v roce 1752.
Ceněné listy, ze kterých se zpracováním získává ceněný nápoj, poskytuující čajovník čínský je keř nebo nízký stromek pěstovaný na plantážích v tropech a vlhkých subtropech. Čajovník čínský dobře snáší různé klimatické podmínky, vyžaduje pouze velké množství srážek.
Sluneční hodiny patří k nejstarším vynálezům.
Čínský kalendář určuje čínské svátky.