Humanoidi a androidi

Už více než půl století se lidé stále více spoléhají na počítače. Řada významných vědeckých objevů by se bez nich neuskutečnila. Třetí tisíciletí přináší významný zvrat. Lidé s čipy, kamerami či dalšími přistroji v těle, případně přímo řízení počítači. Zní to jako sci-fi, ale podle Rodneyho Brookse je to realita.

Rodney Brooks je odborník z nejpovolanějších. Kdysi vědecký pracovník výzkumné laboratoře umělé inteligence Massachusettského institutu technologie (MIT), dnes její ředitel. V této laboratoři vznikly pověstné Brooksovy modely malých robotů, k nimž ho inspiroval hmyz. Byly to autonomní přístroje s jednoduchými senzory schopné vyhýbat se překážkám. Brooks tehdy přišel s převratnou myšlenkou. Robot dostane základní program a dál se už vyvíjí a zdokonaluje sám.

První humanoid?

Poté se Brooks inspiroval postavou ze Star Treku a začal konstruovat robota, kterému dal příznačné jméno Cog (od slova cognitive - poznávací). Spolupracoval na jeho vývoji s Cynthií Breazealovou, která pro Coga vyvinula systém stereovidění. K jeho naprogramování vytvořil Brooks nový počítačový jazyk a společně dali Cogovi schopnost rozlišovat zvuky, barvy, pohyby. Během let se Cog naučil pohledem sledovat předměty a lidi, dokáže chytat a házet míč a jemně uchopit křehké přeměty. Miluje rokenrol a beat a dokáže k hudbě do rytmu bubnovat. Je to už humanoid?

Kismet

Kismet dokáže mimikou vyjádřit nejrůznější pocity.

Cynthie Breazealová šla ještě dál. Rozhodla se stvořit malého robotka, který by projevoval i lidské city. Dostal jméno Kismet (osud). Základem pro Kismeta se stala rezervní Cogova lebka, kterou Cynthie přeformovala. Prodloužila krk, přidala čelisti a velké modré oči, které připomínají oči malého dítěte. Vybavila ho programem, který obsahuje tři základní podněty: sociální, stimulující a únovový. Kismet ke své existenci nutně potřebuje lidskou společnost. Bez ní je smutný a nevyrovnaný. Stimulující podněty povzbuzují touhy po učení a provozování stále nových činností a únavový podnět vytváří potřebu spánku. V okamžiku, kdy je Kismet příliš umaven nebo má-li nadměrné množství podnětů, usne podobně jako malé dítě uprostřed činnosti i ve hlučné místnosti. Minispánek ho osvěží.

Kismet se chová podobně jako malé dítě. Kontaktem s lidmi získává nové zkušenosti a dokáže reagovat na stále vyšší úrovni.

Roboti vyjadřující city a pocity jako Kismet, částečně Cog, či japonský pes AIBO firmy Sonny naznačují jeden směr, kterým se dnes konstrukce robotů ubírá. Podle Brookse půjde zejména o společníky pro seniory. Na fyzicky náročnou, mechanickou práci si asi nikdo robota s city přát nebude.

Nedostatečné znalosti

Brooks je přesvědčen, že teoreticky je možné zkonstruovat roboty, kteří se inteligencí vyrovnají lidem. V podstatě i člověk je stroj vytvořený z biomolekul, který se dá napodobit. Nejde o to, že jsme výjimeční, nenapodobitelní či zvláštní. Problém je v tom, že to zatím neumíme a ani nevíme, jestli budeme někdy natolik chytří, abychom to dokázali.

Člověk jako stroj

Vývoj jde i opačným směrem. Dokonce rychleji, než se předpokládalo. Stále více nových technologií a přístrojů je implantováno lidem. Stále častěji se objevují zprávy o přístrojích, které lidem vracejí zrak, umožňují chodit a podobně. Například letos v létě se po osmnácti letech slepoty mohl na svět opět podívat Kanaďan, kterému implantovali kameru do oblasti mozku určené pro příjem vizuálních informací. Vidí tak dobře, že řídí i automobil. Křemíkové čipy a nové technologie nahrazují paže, nohy i další části lidského těla. Možnosti jsou prakticky neomezené. Vývoji a výrobě "součástek do lidí" se dnes už věnuje celé průmyslové odvětví.

A pak jsou zde experimenty dokazující, že implantáty se živí tvorové dají řídit jako roboti. Například krysy s takovými implantáty je možno směrovat doprava, doleva, ovlivňovat jejich chuť k páření a podobně. Podobným způsobem by bylo možné ovlivňovat i lidi. Zní to skutečně jako sci-fi.

Pokud jde o MIT, Rodney Brookse a Cynthii Breazealovou, ti se vydávají úplně jiným směrem. Jejich cílem je zkonstruovat humanoida, robota na základě biomolekul, který bude schopen vlastního metabolismu, obnovování tkání, bude vyvíjet tělesnou energii a v poslední fázi se bude sám reprodukovat. Ještě nedávno by to znělo jako nesmysl. Ve světle Brooksových úspěchů to zní vcelku reálně. Uvidíme, zda se humanoidi a androidi stanou jednou součástí našeho života.

Další články

Chuť
Testovací roboti testují stovky výrobků, které následně putují na pulty obchodů.
Kvantový počítač z bakterií
Barvy a jejich odstíny.
Krysa a potkan, život v sousedství lidí.
Inteligence a úspěch - Je vysoká inteligence důležitá pro úspěch v životě?
Vikingové

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů