Skalní města

Skalní města jsou výsledkem působení tvořivých sil přírody.

Skalní města jsou výtvor tvořivého působení sil přírody.

Skalní města, tento název je trochu podivný. Pojem skalní město se však vžil, užívají jej geologové, geomorfologové i horolezci, tedy lidé, kteří mají ke skalním městům nejblíže.

Co je to skalní město? Je to vrcholné dílo přírody v tvorbě skal, soustava věží, stěn, mostů, oken a jiných skalních útvarů, oddělených úzkými puklinami, žleby a soutěskami. Rozkládá se na poměrně velké ploše a mezi jednotlivými skalami lze volně procházet.

Pískovcová skalní města

Jak vznikají skalní města? Tyto složité geomorfologické útvary mohou vzniknout pouze za výjimečných podmínek, a proto jsou skalní města vzácná. Klasickým materiálem, z něhož vznikaji skalní města je pískovec, usazená hornina s výraznou vrstevnatostí. Jednotlivé vrstvy jsou nestejně silné a také různě pevné, což je předpokladem vzniku neobvyklých členitých útvarů. Pískovec je dostatečně pevný, aby z něj mohly vznikat skalní stěny a věže vysoké až několik desítek metrů, ale zároveň je křehký, snadno puká pod vlivem tektonických pohybů i sopečné činnosti. Pukliny se protínají v pravém úhlu, takže vznikají kvádry - proto také mluvíme o kvádrových pískovcích. V místech, kde se pukliny kříží, vytváří dešťová voda kolmé komíny a soutěsky pronikající až na podloží - při modelaci skalních měst se tedy uplatňuje ron. Prosakující voda vyplavuje jednotlivá zrnka, prohlubuje žleby a pukliny a zaobluje tvary.

Naše skalní města jsou vesměs modelována z pískovců druhohorního původu a rozkládají se buďto na území české křídové tabule, nebo v jejím sousedství. V druhohorách se zde rozkládalo mělké moře, které sahalo až ku Praze, na Českomoravskou vysočinu, do Německa a hluboko do Polska. Na hlubších místech se ukládaly slínovce a jíly, v místech, kde do mělkých zálivů ústily řeky, vznikaly písečné nánosy delt, které se později zpevnily v pískovce.

Každý, kdo navštívil alespoň dvě skalní města, poznal, že není pískovec jako pískovec. Pískovce Českého ráje nebo Kokořínska jsou měkké a jemnozrnné, zatímco pískovce severních Čech jsou mnohem tvrdší a hrubozrnnější. To proto, že různé řeky přinášely písek různého původu, například ty severočeské jej splavovaly ze žul Jizerských hor, které tenkrát tvořily ostrov v mělkém křídovém moři.

Skalní města jsou ovšem nejen z různého materiálu, ale jsou také různě stará. Pískovce se totiž ukládaly v poměrně dlouhém období - cenomanu, turonu a koniaku. Nejstarší nejsou jen spodní vrstvy, ale také vrstvy na pokraji pánve, zatímco nejmladší jsou blíže středu pánve, jak delty řek postupně narůstaly. Mnohé pískovce jsou ovšem ještě dnes uloženy hluboko pod mladšími vrstvami a voda k nim nemůže, aby je přetvořila ve skalní města. Vývoj skalních měst je možný pouze tam, kde se pískovcové tabule objevily díky tektonickým pohybům na povrchu. Objevily se také v různé době, takže některé byly modelovány především mrazem v dobách ledových, jiné, například Polomené hory, se začaly přetvářet už v třetihorách.

Mnohá skalní města mají i několik úrovní. Různé tektonické pohyby původně vodorovné pískovcové plošiny naklonily, rozlámaly nebo vyzdvihly spodní vrstvy na úroveň horních. Tak se například vedle skalních měst Českého ráje z jemných, měkkých pískovců objevil hřeben mnohem starších a tvrdších - Suché skály, které netvoří skalní věže, ale jen rozeklaný ostrý hřeben.

Skutečná skalní města vznikají pouze v pískovcích, to znamená, že se v naší republice vyskytují jen v severní polovině Čech. Nejvýchodnější soubor skalních měst se nachází v Broumovském výběžku, kde ukloněné usazeniny křídového moře z turonu vytvářejí tzv. cuesty, svědecké vrchy a poměrně rozsáhlá skalní města. Druhým velkým souborem skalních měst je Český ráj s přiléhajícími Prachovskými skalami a několika menšími celky u Turnova, vesměs tvořenými jemnými kaolinickými pískovci ze svrchního turonu a koniaku, tedy mladšími než broumovské. V okolí Ralska a na sousední Hradčanské plošině je několik malých, ale zajímavých skalních měst, která jsou ve velmi pokročilém stadiu vývoje, tedy vlastně zanikají.

Nejrozsáhlejším územím s pískovcovými skalními městy jsou Polomené hory, zahrnující jak populární Kokořínsko s vidimskými skalními městy a kulisami skal podle Liběchovky, tak rozsáhlé Dubské skály od Úštěku a Vlhoště až k České Lípě, Doksům a Mšenu. Zdejší vápnité pískovce jsou převážně středněturonského stáří. Nejznámější a turisticky nejoblíbenější jsou Labské pískovce, pokračující na sever daleko do území Německa. Na západě začínají Tiskými stěnami, na východě končí rozsáhlými jetřichovickými skalními městy. Jejich základem je mohutná kra spodnoturonských a středněturonských poměrně hrubozrnných a výrazně vrstvených pískovců.

Skalní města z jiných hornin

Vedle pískovců existují i jiné horniny, které mají kvádrovou odlučnost nebo vrstevnatou strukturu a nejsou schopny odolávat ronu. Vytvářejí podobné útvary, a tak se můžeme setkat se "skalnimi městy" žulovými, vápencovými nebo andezitovými.

Název "skalní město" si nejspíš zaslouží žulové Svatošské skály v údolí Ohře nedaleko Lokte. také na hřebenech Jizerských hor vystupují zvětralé skály, které na Poledníku a Stržovém vrchu tvoří jakási skalní bludiště. Na Šumavě je tzv. skalní město v oblasti Třístoličníku.

Sopečný tuf je stavebním materiálem ojedinělého skalního města na stolové hoře jménem Kozelka severně od Plzně, jejíž vrchol lemuje věnec skalních věží, jehel, ploten a podobných útvarů, jaké známe z pískovců.

Česká republika je na skalní města a podobné útvary velmi bohatá, málokterá evropská země jich má tolik. Skalní města jsou vzácné dokumenty vývoje krajiny.

Další články

Skalní útvary připomínající díla lidských rukou.
Rujana, křídový ostrov v Baltském moři.
Pitná voda z mořského dna, kde se nacházejí podmořské prameny.
Hořický pískovec se stal pojmem především díky šikovnosti místních řemeslníků.
Žďákovský most je posledním postaveným nýtovaným mostem na území České republiky.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů