Carevna Kateřina Veliká v čele Ruska

Byla slavná, uznávaná největšími filozofy Evropy i politiky ostatních států. Byla také zkažená a hříšná. Říkali jí Kateřina Veliká.

Carevna Kateřina II. Veliká 1780.

Karikatura neznámého (pochopitelně) autora z osmdesátých let osmnáctého století představuje carevnu Kateřinu II. s jednou nohou položenou na Varšavě a druhou na Konstantinopoli. Ústa má otevřená dokořán, jako by území pod svýma nohama chtěla spolknout. Před ní klečí evropští panovníci obdivující hvězdnou záři vycházející z carevniných sukní.

Sofie Augusta Frederika, princezna malého německého státečku, dcera anhaltsko-zerbstského knížete, přijela do Ruska v roce 1744 ve věku patnácti let. Měla se stát ženou následníka trůnu z rodu Romanovců, budoucího Petra III. Na svůj úkol se pečlivě připravila. Přestoupila na ortodoxní pravoslavnou víru, změnila si jméno, naučila se jazyk nové země natolik, že v něm psala literární díla, přejala ruskou módu. Duševní a fyzická slabost jejího manžela ji pak vynesly až na nejvyšší vrchol - k carské koruně.

Carevna Kateřina Veliká

Cílevědomá a inteligentní Kateřina se na nejvyšším postu rozhodně neztratila. "Velká herečka", jak ji nazývali, si dokázala získat sympatie a soucit na všech stranách. Nikdy se přitom nemusela zaplétat do dvorských intrik, aby si získala přízeň v té době "vládnoucí" strany.

Schopnosti získávat lidi na svou stranu využila i v jednom z největších politických spiknutí historie. Bezvýznamná německá princezna svrhla ruského cara, aby se sama stala vládkyní. Využila neoblíbenosti Petra III. mezi lidem i mezi členy dvora a za pomoci palácové gardy jej nejprve nechala v červenci 1762 zbavit moci (po pouhých několika měsících na trůnu) a krátce nato i života. Poté se - opět za podpory vojenské gardy - prohlásila za novou suverénní panovnici a vydala manifest o smrti svého manžela. Praví se v něm, že car zemřel na koliku spojenou s krvácením. Pravda byla trochu jiná: Petra III. uškrtil Alexej Orlov, bratr oblíbence trůnu Grigorije. Na rukou Kateřiny neulpěla ani kapka krve.

Rusové novou panovnici milovali. Vystupovala přívětivě, chovala se srdečně, projevovala mateřskou starostlivost. Přitom působila dostatečně vznešeně, aby jeko carevna majestátně vyčnívala nad prostými smrtelníky. Řídila se učením filozofů: k sobě byla přísnější než k ostatním. Nikdo ji nikdy neviděl smutnou nebo rozčilenou.

Dnes ji známe jako Kateřinu Velikou, ale její současníci ji mnohem častěji nazývali Kateřina Veliký, protože jako carevna si přece jen nemohla dovolit chovat se příliš zjemněle a žensky. Ukazovala se na bojištích, když její muži bojovali proti Švédům, Turkům nebo Polákům.

Kateřina se věnovala i umění, podporovala umělecké sbírky, ochraňovala umělce, působila jako mecenáška. Dopisovala si s Diderotem, Grimmem i s Voltairem. Přiblížila Rusko západní Evropě, přinesla mu bohatství i nová území.

Až potud vypadá obraz Kateřiny II. Veliké bez poskvrny. Epizoda s odstraněním manžela se považovala za malou nehodu, v jejímž důsledku zavládlo cosi lepšího. Jenže ruská panovnice rozhodně dokonalá nebyla. O jejích milostných aférách se mluvilo po celé Evropě již v osmnáctém století. Není divu. Kvůli mužům, kteří vstoupili do jejího života, učinila asi nejkontroverznější rozhodnutí a dopustila se největších hloupostí. Historie uvádí jedenadvacet oficiálních carevniných favoritů. Jen namátkou: Alexandr Lanskoj, Grigorij Potěmkin, Alexandr Mamonov, Semjon Zorič, Grigorij Orlov. K některým bezpochyby cosi cítila, jiné používala jako nástroje k uskutečnění svých cílů, další jí doslova posloužili a mohli jít (pokud je ovšem nenechala odstranit, aby nemluvili). Málokteří pak prošli všemi fázemi - jako třeba Orlov. Kateřině přibývala léta (a kilogramy), zatímco její milenci byli stále mladší. A jako Ludvík XIV. nechával milenky ubytovávat v komnatách Versailles, stejně tak Kateřina vyčleňovala svým milencům komnaty v Zimním paláci, kde vznikl jakýsi harém naruby.

Chyby a skandály, vraždy ani vyhánění bývalých oblíbenců jí však v očích historie na úctě neubraly. Kateřinina dramata patří k vrcholům ruské literatury osmnáctého století a stavby, jejichž vznik podnítila, učinily ze Sankt Peterburgu jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Kdo by se staral o milence, když za jejího panování dosáhlo Rusko takového rozkvětu, jaký už poté nikdy nezažilo.

Další články

Královna Alžběta I. Anglická, která byla nazývána panenská královna.
Čaj je vzpruhou těla i potěchou smyslů.
Královna Nefertiti byla spoluvladařkou Egypta.
Ruský samovar pro přípravu čaje.
Isaakijevský chrám v Sankt Peterburgu
Jantarová komnata byla dokončena za vlády Kateřiny Veliké.
Ruské umění v exilu se dnes potýká s nedostatkem financí.
Čaj Darjeeling patří k nejkvalitnějším a nejznámějším čajům na světě.
Sankt Peterburg býval hlavním městem Ruska.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů