Herbáře rostlin v průhonickém zámku

Herbáře rostlin v průhonickém zámku, který je sídlem Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

Průhonický zámek je skutečným střediskem stromů, keřů, květin a rostlinstva vůbec nejen proto, že v něm sídlí sídlí Botanický ústav Akademie věd České republiky, ale i pro Průhonický park, založený před více než sto lety tehdejším majitelem zámku, hrabětem Arnoštem Emanuelem Sylva-Taroucou, rozsáhlé pozemky, které slouží pro výzkumné a pokusné účely, ale také pro rozsáhlou knihovnu, která je rostlinami přímo nabita. Jsou jich plné knihy a herbáře, jichž je v knihovně na sto tisíc.

Vedle novodobých vědeckých spisů jsou zde i botanická díla historická, stará i několik století. Jejich v kůži vázané hřbety úctyhodných rozměrů nesou zlaté nápisy, na nichž se často vyskytuje slovo hortus (což znamená zahrada, v přeneseném významu rostlinopis určitého území), nebo také herbarium, lépe vystihující obsah těchto starých svazků. Některé z nich jsou rozměrů až gigantických, jako například Hortus Eystettensis z první poloviny osmnáctého století, jemuž nechybí mnoho do deseti kilogramů hmotnosti. Otevřete-li takovou knihu, uvítá vás obvykle ornamenty a obrázky honosně vyzdobená titulní stránka s názvem, který bývá podle starých zvyklostí sáhodlouhý. Za titulní stránkou následuje předmluva a posléze mnoho stránek dalších, na nichž se před zraky čtenářů objevuje dávný svět rostlinstva. Najdeme v něm mnoho současných druhů, také však některé dnes již vzácné nebo dokonce neznámé na místech, kde se vyskytovaly v době vzniku knihy. Zahubila je naše novodobá civilizace.

Na stránkách historických rostlinopisů najdeme překrásné, pečlivě provedené mědirytiny, mnohé ručně kolorované, a v některých vzácných dílech přímo ručně vyhotovené kresby. Znázorňují rostliny, jejich jednotlivé části, například semena nebo plody, detaily květů, hlízy, kořeny, listy. Jsou i případy, kdy v některých z těchto starých knih jsou popsány rostliny, které s jistotou neznáme. V knize zůstal jen text popisu, zatímco krásnou kresbu již dávno někdo vytrhl a použil jako obrázek do rámečku nebo ji zničil jinak.

Mezi pozoruhodnosti zdejší knihovny patří nejstarší kniha, kterou zde mají, rostlinopis z roku 1530 od Brunfa. A také celá řada dalších, jen o několik let mladších knih.

Herbář

Průhonický zámek však uchovává další nesmírné množství rostlin ve stavu daleko bližším skutečné podobě. Nedaleko knihovny, v rozsáhlém vysokém sálu, v němž se kdysi konaly taneční a společenské zábavy hraběcích hostů. Dnes je tento sál zaplněn vysokými skříněmi, ve kterých jsou tisíce provázky převázaných desek. V každých deskách jsou archy nebo kartóny, na nichž jsou nalepeny sušené vylisované rostliny. Je to obrovský herbář čili herbarium, sestavené a stále doplňované pracovníky botanického oddělení Národního muzea v Praze. Rostliny jsou v něm seřazeny přesně podle botanické příslušnosti, takže je odborníci bez potíží rychle naleznou, chtějí-li je prostudovat pro nějakou připravovanou publikaci nebo pro jiné účely.

A vskutku je z čeho vybírat, neboť se zde uchovávají nejen rostliny, které rostou u nás, ale i z celého světa. Počet položek herbaria je obrovský, na dva miliony, přičemž počet rostlinných položek stále vzrůstá.

Rekordním exemplářem herbaria je nejstarší český herbář, který obsahuje více než sto listů a který sestavil Jan František Bečkovský. Tento dávný botanik žil na rozhraní 17. a 18. století a na herbáři pracoval po roce 1700, nedokončil jej však. Ačkoliv rostlinám, nalepeným na stránkách vázané knihy, je více než tři sta let, jsou mnohé dodnes ve velmi dobrém stavu. Některé jsou dokonce i krásně zelené, s květy, u nichž se zachovaly původní barvy. Bečkovského herbář obsahuje většinou běžné rostliny, které se vyskytují hojně i v současnosti, jako například podléška, stračka, některé druhy bobovitých rostlin nebo mochen.

K herbariu patří další unikátní sbírka, v níž jsou shromážděny šišky jehličnatých stromů a keřů. Zahrnuje stovky šišek nejen obecně známých stromů, jak smrk, jedle či borovice, ale i šišky stromů velice vzácných. Asi největší vzácností je několik šišek jednoho druhu vietnamské borovice, u které se zatím podařilo objevit jen čtyři stromy tohoto druhu.

Všechny cennosti z oboru botaniky, které uchovává Průhonický zámek, nejsou jen vzácnosti botanické, ale i historické a kulturní, jsou to doklady odborné úrovně lidí, kteří žili a vědecky pracovali v naší zemi.

Další články

Tropický deštný prales je tvořen několika patry stromů.
Čaj je potěcha smyslů.
Královna bulharských borovic Bajkuševa mura.
Uránie, motýli zářivých barev
Zahrady snů a jejich návrat.
Symbol květiny v evropských dějinách.
Václavka obecná poškozuje stromy
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů