Albert Einstein v Jižní Americe

Málokdo ví, že Albert Einstein navštívil ve dvacátých letech Jižní Ameriku. V Riu de Janeiro vystoupil s přednáškou, která upadla nadlouho v zapomnění. Znamenala definitivní konec jeho vlivu na budoucí vývoj fyziky.

Albert Einstein

Albert Einstein strávil v Jižní Americe celkem tři měsíce a procestoval postupně Uruguay, Argentinu a Brazílii. Právě pobyt v Brazílii pro něj měl velký význam. Zdejší vědci v roce 1919 ověřili, že teorie relativity nelže. Při úplném zatmění Slunce se jim podařilo dokázat, že světlo hvězd, které okolo Slunce prochází, se vlivem sluneční gravitace ohýbá přesně tak, jak to Einstein předpověděl. tato událost Alberta Einsteina vynesla do nejvyšších pater světové vědy. Byl oslavován jako největší vědec od dob Isaaca Newtona, hvězda, která na čas zastínila i Charlieho Chaplina. "Problém, který se zrodil v mé hlavě, vyřešilo jasné brazilské nebe," řekl prý Einstein svým hostitelům.

Záhada přenosu světla

Podobně vstřícné bylo publikum v přeplněném přednáškovém sále Brazilské akademie věd ve městě Rio de Janeiro. Posluchači, kteří počítali s přednáškou na téma obecné teorie relativity, se však dočkali překvapení. Einstein se rozhodl pohovořit o myšlence přenosu světla a zejména o fotonech. Jejich existenci pokládal ze jeden z největších objevů, na němž měl svou zásluhu.

Pro úplnost je třeba říci, že slovo foton se zrodilo o něco později. Poprvé jej použil v roce 1925 americký chemik Gilbert Lewis v časopise Nature. Einstein při své přednášce hovořil o kvantech (quantum), což byl termín zavedený na přelomu století Maxem Planckem. Jenže Planckova kvanta měla k těm Einsteinovým ještě daleko, byla jen matematickým vyjádřením energie atomů. Einstein namísto toho začal kvanta považovat za skutečné částice, které se mohou pohybovat vakuem. To bylo odvážné tvrzení, protože v té době převládala teorie, podle níž se světlo šířilo ve vlnách, podobně jako při vlnění vodní hladiny.

Vlny nebo částice?

Přenos světla vlnami se těžko mohl srovnat s proudem oddělených částic. Šlo vlastně o protiklady a spory o ně se táhly již od Newtonových časů. Einsteina to trápilo více než dvacet let a během přednášky v Riu mu nezbývalo než přiznat, že odpověď dosud nezná. Pokusil se tedy o smír těchto dvou tvrzení představou vlny, která obsahuje určité lokalizované uzly, které by mohly mít vlastnosti podobné malým částicím, takže by mohly být stejně jako částice vysílány a přijímány atomy. Příliš přesvědčivě to neznělo.

Brzy se ukázalo, že smíření dvou protikladných vlastností světla, jeho vlnového a částicového charakteru, není v rámci tradiční fyziky vůbec možné. To však Einstein netušil, nebo si to nechtěl připustit. Napadlo to však německého fyzika Wernera Heisenberga. Pouhý měsíc po Einsteinově přednášce zformulovat novou kvantovou teorii, která se úplně rozcházela s dosavadní fyzikou a měnila i dosavadní kvantovou teorii.

Albert Einstein navždy stranou

Einsteinův základní nedostatek spočíval v jeho pohledu na foton. Foton nemohl být pokládán za těleso klasické fyziky, kterým je například kterýkoli z předmětů okolo nás. Místo toho měl mít unikátní vlastnosti. Podle Einsteinova názoru nebyl ani vlnou ani částicí. Heisenberg také vyslovil názor, že polohu malých částic okolo atomu nelze určit přesně, ale pouze s mírou neurčitosti. A to se již s tradiční představou částice nedalo sladit ani v nejmenším.

Není divu, že Einstein se s myšlenkou neurčitosti nedokázal vyrovnat. Prohlásil, že Bůh nehraje s vesmírem kostky. Nová kvantová teorie se však postupně ukázala jako nejúspěšnější z dosud vyslovených fyzikálních teorií a zahájila vítězné tažení světem. Einstein, který ji do konce svého života neuznal, se během doby, kterou strávil na opačné polokouli, ocitl mimo hlavní myšlenkový proud novodobé fyziky. Přesně to dokládá záznam Einsteinovy přednášky v Riu, který se podařilo nalézt až v devadesátých letech dvacátého století.

Další články

Kdy vznikly první hvězdy - První hvězdy zřejmě vznikly mnohem dříve, než jsme se dosud domnívali.
Písek zdrojem energie - Zvyšování ceny energií oživilo zájem o nové zdroje.
Golfský proud, kterému vděčí Evropa za mírné a příznivé podnebí.
Uzel je z pohledu vědy velice zajímavým jevem.
Rubikova kostka opět středem zájmu - největší obliby dosáhla po roce 1980.
Teorie strun

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů