Prameny pitné vody tryskají nejen na pevnině, ale často i z mořského dna. Nové technologie umožňují tyto zdroje vyhledávat a využívat. Užitek z nich by měly mít především suché pobřežní oblasti. Na stopu přivedlo geologa Pierre Beckera kozí stádo. Pozoroval v Korintském zálivu kozy, jak ponořují hlavy do mořské vody a pijí. Při bližším ohledání zjistil, že z mořského dna tam prýští pramen sladké vody. Podmořské prameny dovedli využívat již staří Féničané. Přiklopili je amforou a koženou hadicí pak odčerpávali sladkou vodu na povrch. Současný výzkum prováděný pomocí infračervené fotografie ukázal, že na světě je nejméně pět set podmořských pramenů ve čtyřiceti různých zemích. Mnohé z nich se nacházejí ve Středozemním moři, v okolí Arabského poloostrova a u pobřeží Afriky.
Becker založil firmu Nymphea Waters a ve Středozemním moři poblíž francouzsko-italských hranic instaloval první pokusné zařízení na čerpání pitné vody z mořského dna. Ve čtyřicetimetrové hloubce umístili potápěči desetimetrový jímací zvon, z něhož se voda čerpá do čerpací stanice na hladině. Zařízení v hodnotě 1,2 milionu eur je možné nainstalovat během několika hodin. Cena získané sladké vody se pohybuje kolem třiceti centů za krychlový metr, což představuje třetinové náklady ve srovnání s vodou z běžných odsolovacích zařízení.
Další články
Černé perly z tichomořských ostrovů.
Voda je na mnoha místech světa nedostatková komodita.
Prameny pitné vody tryskají nejen na pevnině, ale často i z mořského dna.