Padák

Před více než dvěma sty lety se ve Francii zrodil padák, vynález, který člověku umožnil připojit se k ptákům a plachtit vzduchem.

Původní polokulovitý tvar padáku.

Od slova parachute, což znamená padák, je odvozen název seskoků padákem - parašutismus. Historie padáku začala před více než dvěma sty lety, 21. listopadu roku 1783. Čtrnáctiletý výrostek André-Jacques Garnerin tehdy nemohl odtrhnou oči od oblohy. Pilatre de Rozier a markýz d'Arlandes zdravili Pařížany z velkého balonu vznášejícího se nad městem. Směřovali do Callais.

André-Jacques byl uchvácen, i on toužil létat. Balonů přibývalo a Garnerina začaly zajímat jiné problémy, třeba jak se z balonu dostat v případě nehody nebo požáru. Padák byl na světě, alespoň v Garnerinových představách.

První seskok padákem mohli Pařížané sledovat 22. října 1797 v parku Mousseaux, dnešním Monceau. Prvním parašutistou na světě však nebyl vynálezce Garnerin, ale jeho pes, který seskočil padákem z letícího balonu několik měsíců před Garnerinem.

Padák ve vojenských službách

Padák se objevil téměř o století dříve než letadla, která umožnila plné využití jeho možností a rozmach parašutismu. První světová válka potvrdila strategický význam letadel a s nimi rostl i význam padáku. Padák znamenal spásu pro piloty v obtížných situacích, ale stal se i významnou zbraní. Umožnil vysadit vojáky ve strategicky důležitých oblastech a obklíčit nepřítele. Mnohdy rozhodl o výsledku bitvy. Úspěch operace Overlord v červnu 1944, při níž se Spojenci vylodili v Normandii a která znamenala zvrat v dějinách druhé světové války, závisel do značné míry na parašutistech a výsadkových jednotkách. Ve druhé světové válce zásobovaly padáky zbraněmi a jídlem nedostupné partyzánské oblasti stejně jako jednotky obklíčené nepřítelem. Výsadkové jednotky nejednou ovlivnily průběh bojů.

Vývoj padáku

Postupem času měnil padák svůj tvar. Původní polokulovitý padák byl vystřídán okrouhlým a v sedmdesátých letech dvacátého století nastupuje padák okřídlený. Použití padáků v armádě se rozšiřuje, protože jsou schopny dopravit kamkoli jakoukoli (i nejtěžší) výzbroj - džípy, děla, tanky. V roce 1965 vznikl ve Francii útvar výsadkářů CRAP, specializovaný na shromažďování informací a záškodnické operace. Jeho členové mají za úkol nejen průzkum a získávání informací o situaci v nepřátelské oblasti, ale především ničení strategicky významných objektů nepřítele. Parašutisté útvaru bývají vysazováni v noci z výšky šest tisíc metrů. Vybavení jim umožňuje okamžitě otevřít padák a tiše plout oblohou až na vzdálenost třiceti kilometrů.

Padák ve sportu

Celá desetiletí byl padák neodlučně spjat s přívlastkem vojenský. V poslední době tento image ztrácí. Roste obliba sportovního parašutismu. Civilní sportovní parašutismus se začal rozvíjet po druhé světové válce. Nebyl to masový sport, ale záležitost pro málo početnou skupinu lidí. Francie, země zrodu padáku, měla v této oblasti výsadní postavení. Francouzi a Francouzky získávali množství titulů a medailí na nejrůznějších mezinárodních soutěžích. Vynikající byli zejména v seskocích na přesnost.

Sportovní parašutismus

Parašutismus patří mezi letecké sporty. Zahrnuje seskoky z letadla z různých výšek s použitím padáku. Mezi klasické disciplíny patří výškové seskoky, seskoky na přesnost a akrobatické seskoky jednotlivců a skupin. Netradiční disciplíny představují seskoky v noci nebo seskoky do vody. V roce 1950 byla ustavena parašutistická komise Mezinárodní letecké federace FBI. Schvaluje rekordy, vydává pravidla soutěží a určuje, kde se bude konat mistrovství světa a další mezinárodní závody. První mistrovství světa v parašutismu se uskutečnilo v roce 1951 v Jugoslávii, další se konají od roku 1954 každé dva roky.

V osmdesátých letech se Bernard Colas, nový prezident francouzské federace parašutistů, rozhodl tento "ikarův sport", jak bývá poeticky nazýván, přiblížit lidem. Začala málem vojensky organizovaná operace "otevřených dveří". V tisku se objevily články, televize přinášela obrazové dokumenty a filmy. Akce se vydařila, vlna zájmu o parašutismus připomínala výbuch. Každý chtěl skákat, dokonce i nevidomí, paralytici a děti.

Seskok bez padáku

Civilisté a zejména bývalí příslušníci armády překonávají rekordy. Nic není svaté ani nemožné. Patrick de Gayardon zavedl volný styl plachtění. V roce 1988 vytvořil Jean-Bernard Bonnet světový rekord v seskoku bez kyslíku z výše jedenácti tisíc metrů. O čtyři roky později ho překonal Michel Fournier seskokem z výše dvanácti tisíc metrů. V roce 1989 vytvořil Bruno Gouvy světový rekord v rychlosti volného pádu (pět set třicet devět kilometrů v hodině). Daleko nejbláznivější byl výkon kaskadéra Alaina Prieura, vrhl se bez padáku do prostoru z výše čtyři tisíce metrů. Současně skákali další dva parašutisté. Prieura dohonili a předali mu padák. Kaskadér ho stačil včas otevřít a bezpečně přistát. tento výkon zopakoval ještě sedmkrát.

Vývoj padáku přispívá k růstu obliby parašutismu. Doby, kdy se po doskoku parašutista roloval po zemi a při nešikovném doskoku si často zlámal nohy, jsou dávno historií. Moderní padáky s křidélky umožňují měkký dopad při rychlosti kolem třiceti kilometrů v hodině.

Ještě populárnější je paragliding, přímo pdvozený od parašutismu. Není k němu zapotřebí letadlo. Stačí vrcholek či útes, a můžete letět. Je to neuvěřitelně jednoduché. Spolu s alpinismem tvoří ideální sportovní kombinaci. V roce 1985 se Alain Estéve snesl z vrcholku nejvyšší hory jihoamerického kontinentu Aconcaguy, z výše 6989 metrů. Vzápětí ho následovala řada kolegů, kteří horolezectví spojili s paraglidingem.

To vše je už značně vzdáleno od původního použití, k němuž byl padák před dvěma sty lety vytvořen. Bílé i barevné klobouky padáků, deltaplány a další vynálezy klouzají stále častěji z horských štítů či na širé prostory pláží a luk. Obliba parašutismu, paraglidingu a nejrůznějších seskoků roste závratnou rychlostí. Jsou to sporty naší doby, které směřují do příštího tisíciletí. Vyvolávají pocit nebezpečí, rizika, mrazení v zádech, prudké zvýšení hladiny adrenalinu v krvi. Patří k nim také pocit volnosti z nádherného letu, který dnes už nemusí lidé ptákům a bájnému Ikarovi závidět.

Další články

Rychlost

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů