Francouzský jídelníček

Jedním z jídel, která nabízí tradiční francouzský jídelníček, je cassoulet.

Každý gurmán dovede na svém jídelníčku ocenit jídla, která mají svůj původ ve francouzské kuchyni. Jenže co jedí rodilí Francouzi dnes? Čemu dávají přednost? A existuje vůbec ještě francouzská kuchyně?

Průměrný francouzský konzument už dávno netráví při obědě dvě hodiny u bohatě prostřeného stolu a v příjemné restauraci. Naopak nejčastěji jí na ulici nebo u stolu v kanceláři. Pojídá z domova přinesený sendvič nebo některý z výrobků rychlého občerstvení. Stejně jaké příslušníci jiných národů nechce jídlem ztrácet čas. V dopravních prostředcích se nají dvacet sedm procent Francouzů (ještě před čtyřmi lety jich bylo o čtyři procenta méně). Na ulici dokonce plná třetina. Navíc jedí Francouzi nepravidelně. Sedmdesát dvě procenta pravidelný režim stravování vůbec neznají.

Vybírat je přitom rozhodně z čeho. Na francouzském trhu je k dostání kolem sto osmdesáti tisíc potravinářských produktů. Aby člověk všechny vyzkoušel, potřeboval by k tomu šest životů.

Jaký je důsledek tak široké nabídky? Konzument ztrácí přehled. Třicet pět procent Francouzů přiznává, že neví, pro co se rozhodnout. Ještě před dvěma lety to bylo pouze třicet dvě procenta a v roce 1990 dokonce pouze dvacet pět procent.

Na druhé straně ovšem také přibývá zákazníků, kteří i přes širokou nabídku nemohou najít produkt, který by jim plně vyhovoval. Během posledních dvou let se jejich počet zvýšil o šest procent z dvaatřiceti na třicet osm.

Rozšiřování nabídky zároveň znamená, že přibývá také jídel pocházejících z jiných kuchyní. Francouzi preferují pizzu, kuskus, mají v oblibě mozarellu, jí čínská jídla. Čtyřicet čtyři procenta u nich říká, že dávají přednost jídlům exotickým či přinejmenším ve Francii neobvyklým. Ještě v roce 1994 třicet devět procent Francouzů přiznávalo, že si nejméně jednou do roka pochutnají na hamburgeru. V roce 1999 to bylo už padesát tři procenta a poté se toto číslo koždoročně zvyšovalo.

To s sebou přináší i změnu chutí. Čínská kuchyně přinesla do Francie netradiční spojení slané a sladké chuti v jednom jídle. Změnou neprochází pouze chuť, ale i způsob přípravy jídel francouzského jídelníčku. Největší obliby dosahují produkty zmražené nebo v prášku.

Zjednodušení přípravy a objevování nových chutí ovšem neznamená, že by Francouzi neměli z jídla požitek. Právě naopak. Prosazuje se myšlenka jíst od všeho trochu.

Francouzi začínají dávat stále více přednost takovému jídelníčku, kterému se v posledních letech začalo říkat středomořský, tedy ovoce, zelenina, spíše bílé maso, ryby, mléčné výrobky, olivy a podobně.

Obezřetnost se projevuje i při výběru typu potravin. Přestože zmražené zboží a polotovary jsou u Francouzů v oblibě, přednost dostávají produkty co nejjednodušší a pokud možno v přirozeném stavu, tedy zelenina sice mražená, ale bez jakýchkoli přídavků. Na zdravotním stavu Francouzů se to začíná projevovat.

Další články

Skalní města vznikla působením sil přírody.
Francouzské Antily Guadeloupe a Martinik a další menší ostrovy.
Kamenný les Pobiti Kamani poblíž města Varny v Bulharsku.
Vosík francouzský si staví malé hnízdo.
Kudu velký obývá africké savany od Čadu a Etiopie po jih Afriky.
Křepelčí vejce mají vysokou výživovou hodnotu.
Déšť meteoritů L'Aigle se snesl dvacátého šestého dubna 1803.
Thunovský palác Praha propojil prostor mezi zámeckými schody a Nerudovou ulicí.
Kubánka malá se živí malými semeny, především travními, a hmyzem.
Kamenné moře u Vyhně sahá kořeny svého původu do mladších třetihor.
Ostrov Aldabra patří ke druhému největšímu korálovému atolu planety.
Chroustek páskovaný jehož ponravy škodí na kořenech ovocných stomů.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo