Kamenné moře u Vyhně

V mladších třetihorách - neogenu (asi před 20 až 25 miliony let) - probíhala na několika místech dnešního Slovenska sopečná činnost. Tehdy vznikly i Štiavnické vrchy. Setkáváme se zde s horninami andezitem, ryolitem, dacitem i čedičem, jejich lávovými proudy, tufy, tufity i aglomeráty. Některé výtvory sopečné činnosti se během doby již změnily, jako například lávový proud na pravé straně Vyhnianské doliny pod Kamenným vrchem. Tvoří jej výlevná hornina růžovohnědé barvy - ryolit. V základní jemnozrnné hmotě jsou dobře viditelné vyrostlice živce, křemene a biotitu.

I když je ryolit velmi tvrdý, byl v pleistocénu rozlámán vodou, která zmrzla v jeho drobných puklinách. Drsné mrazivé klima, při kterém voda střídavě tála a opět mrzla, způsobilo rozpad lávového proudu na větší a menší balvany.

Protože svah Kamenného vrchu je srázný, došlo ke gravitačnímu vytřídění vzniklých balvanů. Největší z nich dosahují délky až 3 m. Kamenů o objemu okolo krychlového metru je ve spodní části kamenného moře celá řada. Nahoře ve svahu se mezi menšími kameny uchycuje vegetace: smrky, borovice, břízy, akáty, buky a duby. Ryolitové hranáče leží na ploše asi pěti hektarů a tvoří nejrozsáhlejší kamenné moře ve vulkanické části Karpat.

Celé území kamenného moře u obce Vyhně bylo vyhlášeno za chráněné již v roce 1937. Toho roku se zde také přestalo se zpracováním větších hranáčů na mlýnské kameny. Stopy této činnosti (tenké ploché odštěpky ryolitu) jsou viditelné dodnes. Podle údajů zde bylo zpracováno tolik kamene, kolik by bylo možné odvézt v osmdesáti železničních vagonech.

Další články

Silný Golfský proud míří do Evropy, kam přináší mírné podnebí. Golfský proud vzniká u Mexického zálivu, dosahuje rychlosti až 9 km/h a přenáší obrovské množství teplé vody směrem k severu, kde zásadně ovlivňuje klima.

Kamenné koule v Klokočově vytvářejí přírodní pozoruhodnost v přírodní rezervaci Klokočovské skály. Na úzkém pruhu dlouhém sotva půl kilometru se v Klokočově nachází pískovcové kamenné koule.

Zvuky moře se rozléhají pod vodou a živočichové v něm žijící to nesou značně nelibě. Zvuky moře nabývají díky lidské činnosti na intenzitě.

Beton je hojně používaný stavební materiál. Písek a štěrk tvoří základní kostru, která spolu s dalšími surovinami vytváří beton.

Královna Alžběta I. Anglická, které se také říkalo panenská královna, vládla renesanční Anglii. Královna Alžběta I. Anglická se nikdy neprovdala ani neměla děti, a proto byla nazývána Panenskou královnou.

Strom douglaska tisolistá mívá ve spodní části koruny víceméně vodorovné větve a rovný silný kmen. Douglaska tisolistá se v českých lesích a parcích pěstuje jako cizokrajný jehličnan, který vyniká rychlým růstem, vysokou produkcí kvalitního dřeva a melioračními vlastnostmi půdy.

Plastové zátky nahrazují korek u lahví s vínem. I u víny, které bylly dlouho doménoi korkových zátek, nyní plastové zátky nahrazují korek.

Rdesno hadí kořen je tradiční léčivou bylinou. Rdesno hadí kořen se používá zejména proti zánětům, průjmům a k dezinfekci.

Léčivá rostlina bříza bradavičnatá je vysoký štíhlý strom nápadný svou bílou kůrou. Bříza bradavičnatá, která bývá častěji označovaná jako bříza bělokorá, je prvotřídní močopudný prostředek, který účinně pročišťuje ledviny a vylučovací ústrojí, aniž by dráždil tkáň ledvin.

Zřícenina hradu Okoř stojí v západní části stejnojmennéje obce. Dnes zřícenina hradu Okoř byla kdysi hradem, který několikrát vystřídal majitele.

Jaké byly počátky vikingů a odkud Vikingové pocházejí. Počátky Vikingů se datují do 8. století našeho letopočtu.

Kamenná moře a sutě jsou tvořeny nezpevněnými horninami, které vytvářejí různě velké, povětšinou ostrohranné úlomky. Kamenná moře a sutě jsou rozsáhlé plochy pokryté balvany a kameny.

Petrovy kameny se nachází poblíž vrcholu Pradědu. Petrovy kameny byly vyhlášeny přírodní rezervací a jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.

Váhy až dvaceti kilogramů dorůstající jezevec lesní žije kromě severní Skandinávie v celé Evropě. Jezevec lesní se v zimě neukládá k pravému zimnímu spánku, ale drží zimní odpočinek, žije skrytým nočním životem a buduje rozsáhlé podzemní nory.

Jaspis vznikal ve spojitosti s vulkanickými horninami. Jaspis vznikal ve spojitosti s usazováním a srážením oxidu křemičitého.

Informační stránky Yin.cz