Sysel obecný

Sysel obecný obývá také národní park Donau-Auen.

Pokud se někdy posadíte na okraji nějaké pastviny, neplodné půdy nebo vyprahlé stráně a zůstanete klidně sedět, začne brzy tato zdánlivě pustá krajina ožívat. Z různých míst začnou vykukovat hlavičky hrabošů a mezi nimi možná pojednou spatříte stojícího pískově šedě zbarveného savce, který svým vzhledem trochu připomíná lasici nebo hranostaje. Je to sysel obecný, blízký příbuzný veverky, ale na rozdíl od ní má jen docela krátký ocásek. Jeho protáhlé válečkovité tělo spočívá na krátkých nohou. Na hlavě má nápadně velké tmavé oči, orámované světlým proužkem. Měří 25 až 29 cm a váží 240 až 340 gramů.

Sysel obecný se řadí mezi obyvatele stepí. Oblast jeho rozšíření začíná ve střední Evropě, pokračuje přes Ukrajinu a jižní část Ruska na Sibiř a končí v Severní Americe. V České republice již přirozené stepi nejsou, ale sysel obecný se změněným životním podmínkám dokázal přizpůsobit. Nežijí však uprostřed polí, ale stahují se na neplodné nebo neobhospodařované plochy, jako jsou meze, stráně, pastviny a podobné kouty naší přírody.

Před nebezpečím se syslové ukrývají pod zemí. Ostrými drápky si vyhrabávají dosti dlouhé nory, které vedou až 1,5 metru hluboko pod zem a na jejichž konci je kulovitá komůrka. Do každé komůrky vede několik chodeb. Teplá vystýlka z trávy poskytuje dokonalou ochranu jak dospělým syslům, tak mláďatům.

Páření syslů probíhá v dubnu a květnu. Během rku vrhá samice jednou až dvakrát mláďata. Březost samic trvá 25 až 28 dnů a počet mláďat v jednom vrhu je 5 až 8. Mláďata se rodí holá, nevidomá a teprve po 1 měsíci se jim otevřou oči. Po asi dvou měsících jsou samostatná.

Jakmile začnou mláďata vylézat z nor, přecházejí z mléčné stravy na potravu rostlinou. Požírají především semena různých trav rostoucích kolem nory. Postupně se pod dohledem samice vydávají do obilných polí, kde samice vyhrabává tzv. dočasné nory, které jsou zcela jednoduché a hluboké pouze 30 až 40 centimetrů. Sysli se v nich ukrývají v případě nebezpečí. Jsou to tvorové společenští, kteří žijí v koloniích.

Zimu přespávají v norách. Již koncem léta se ukládají k zimnímu spánku samci, později samice a nakonec mláďata. Během léta nashromáždili pod kůží zásobu tuku, ze kterého čerpají během dlouhodobého spánku energii k uchování života. Zásoby potravy si nepřipravují. Všechny nory ucpou hlínou, stočí se do klubíčka a upadnou do zimního spánku. Až s příchodem jara se probouzejí a vyhrabávají se ven.

Další články

Ptačí hnízda vykazují pestrou rozmanitost.
Šikmá věž v Pise stojí na extremně nejistém podkladu.
Rákosník proužkovaný se živí hmyzem.
Petrklíč je léčivá bylina jarních dní.
Tapiserie z Bayeux má epizodickou strukturu.
Plovoucí ledovec se před nedávnou dobou oddělil od ledovcových polí v Antarktidě.
Singapurský ostrov Sentosa slouží obyvatelům města k zábavě a rekreaci.
Královská cesta vede Prahou.
Ledovec Vatnajökull tvoří přibližně 20 ledovcových splazů.
Kuklík městský roste v křovinách, světlých lesích a na lesních okrajích.
Čínská šikmá věž má ještě větší sklon než ta v Pise z dvanáctého století.
Ostrov Uznojem omývají vody Baltu.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo