Kočka divoká

Kočka divoká evropská (Felis silvestris silvestris). Obrázek: Wikipedia, Michael Gäbler.

Čím jsou mezi ptáky dravci a sovy, tím jsou mezi savci šelmy. Stejně jako draví ptáci se živí většinou různými ulovenými obratlovci a jsou přizpůsobeny k lovu živé kořisti. Typickým znekem šelem je mohutný chrup, v němž jsou zejména nápadné silně vyvinuté špičáky s ostrými hroty. Při kousnutí pronikají hluboko do těla kořisti a tím ji usmrcují. Při rozkousávání kořisti na menší části se uplatňují především trháky, opatřené ostrou korunkou. Jsou to první stoličky v dolní čelisti a poslední třenové zuby v horní čelisti. Některé šelmy jsou poměrně malého vzrůstu (např lasice), jiné patří mezi největší suchozemské savce (medvěd, tygr). Všechny však mají neobyčejnou sílu, jsou mrštné a obratné. Některé šelmy jsou výhradně masožravé, jiné se živí smíšenou potravou. Celý řád šelem se dělí na několik čeledí.

Mezi nejdokonaleji uzpůsobené šelmy můžeme počítat šelmy kočkovité (Felidae). Mají zakulacenou a poměrně krátkou hlavu. Na rozdíl od jiných šelem mají většinou pouze 30 zubů. Jejich chůze je pružná a tichá, protože mají na prstech měkké našlapovací polštářky. Mohutné ostré drápy jsou při chůzi zataženy ve zvláštních pochvách, takže jsou chráněny před obrušováním. Kočky je vysunují pouze při útoku nebo šplhání po stromech. Pouze gepard nemá zatažitelné drápy. Jejich nejdokonalejším smyslem je sluch, naopak čich je poměrně slabě rozvinut. Kočky vidí barevně, podobně jako člověk.

Kočka divoká obývá Evropu, Afriku a Asii, kde vytváří mnoho zeměpisných plemen. Na území Slovenska se s ní můžeme setkat nejčastěji v nesouvislých lesních porostech s hustým podrostem. V Čechách a na Moravě byla vyhubena.

Tvarem těla se kočka divoká podobá kočce domácí, je však mnohem mohutnější. Váží 5 až 11 kilogramů a s ocasem, jehož vlastní délka se pohybuje mezi 26 až 39 centimetry, měří 75 až 100 centimetrů. Hustá a měkká srst kočky divoké má vždy šedavý podklad s načernalým pruhováním.

K odchovu mláďat používá různé zemní a stromové dutiny. Páření, doprovázené hlasitým mňoukáním a vřískáním, probíhá během února až března. Po 63 dnech březosti rodí samice dvě až čtyři mláďata, kterým se po 10 až 12 dnech otevřou oči. Samice mláďata kojí zhruba 4 měsíce, ale již po asi 1,5 měsíce jim začíná nosit masitou potravu, kterou tvoří většinou teplokrevní obratlovci. Ve dvou měsících se již mláďata začínají učit sama lovit.

Další články

Chov koček a čemu se při něm vyhnout.
Chrobáci vykonávají v přírodě užitečnou práci odklízením nečistot.
Kampa v Praze tvoří park u řeky Vltavy.
Chrobák velký se vyznačuje zavalitým a kovově lesklým tělem.
Proč je kočka mlsná, co je toho příčinou?
Loď kapitána Kidda byla nalezena u pobřeží ostrova Catalina.
Pablo Picasso: obraz Guernica je vyveden v černé a bílé.
Kočka rybářská obývá vodní prostředí.
Kapličkový most je dlouhý 198 metrů.
Mauzoleum v Halikarnassu se stalo jedním ze sedmi divů antického světa.
Plavby kapitána Cooka byly celkem tři.
Město Sankt Peterburg bylo založeno v době vrcholu moci dynastie Romanovců.
Zásadité ovoce a zdraví.
Šikmá věž v Pise byla postavena jako zvonice chrámu.

• Šedesáté číslo
• Padesát devět
• Padesát osm
• Padesát sedm
• Padesát šest
• Padesát pět
• Padesát čtyři
• Padesát tři
• Padesát dva
• Padesát jedna
• Padesáté číslo
• Čtyřicáté číslo