Kočka rybářská Prionailurus viverrinus si libuje ve vodním prostředí. Obývá mokřiny a mangrovové porosty jižní a jihovýchodní Asie a živí se rybami. Patří k ohroženým druhům a k její záchraně přispívají významně i zoologické zahrady v České republice.
Život ve vodním prostředí ovlivnil stavbu těla této poněkud neobvyklé kočky. Hustá srst nepropouští vodu a mezi prsty má plovací blány. Pozorování v přírodě ukázalo, že ryby tvoří kolem tří čtvrtin její potravy, zbytek si doplňuje hmyzem, drobnými savci nebo vodními korýši.
Kočka rybářská je výrazně větší naž naše kočka domácí a v případě ohrožení se postaví i psům. Dokáže ulovit i větší savce do velikosti jehněte. Její tělo měří na délku kolem osmdesáti centimetrů, ocas asi třicet centimentrů.
Poslední výzkumy ukázaly rapidní úbytek kočky rybářské ve volné přírodě. V některých oblastech zejména ve velké části Indie a v Pákistánu tyto malé šelmy zřejmě zcela vymizely. Na jiných územích například v jihovýchodní Asii se jejich stavy nebezpečně ztenčily.
Rozšíření kočky rybářské
Další články
Chov koček dnes.
Archeologické objevy na jihu ostrova Kypr, který se pyšní mnohými archeologickými památkami.
Čtverzubci, nafukovací ryby, které evoluce vybavila zajímavým způsobem ochrany před dravci.
Vývoj savců po miliony let žili savci ve stínu dinosaurů. Čas pro vývoj savců nastal, když před přibližně 65 miliony let dinosauři navždy opustili jeviště dějin.
Symbióza v přírodě a jednotlivé druhy vzájemných vztahů.
Rakytník řešetlákový v Evropě.
Opeření dinosauři - byla nalezena fosilie dinosaura, jehož tělo pokrývalo peří tří různých druhů.
Mořské řasy jsou součástí jídelníčku asijských národů.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Lidé chovali kočky už v době kamenné - už v paleolitu chovali lidé kočky, jak potvrzují nejnovější archeologické nálezy na Kypru.