Oko

Biotit (tmavá slída)

Biotit (tmavá slída)
Biotit (tmavá slída). Obrázek: Wikipedia, autor: Ra'ike.

Mezi nerosty, které jsou v případě neobyčejně hojně rozšířené, řadíme slídy, což je druhově početná skupina křemičitanů, která se vyznačuje především dokonalou štěpností podle plochy spodové, její jemné, často průhledné nebo průsvitné štěpné lupeny dosahují nezřídka velkých rozměrů. Tmavá slída známá pod názvem biotit náleží k druhům, které jsou jak v mnohých vyvřelinách, tak i v četných krystalických břidlicích. Již na první pohled je prozradí černohnědá až černá barva a silný skelný lesk lupenitých krystalů.

Chemicky je biotit hořečnatá slída - křemičitan draselnohlinitý - s obsahem až 30 % oxidu hořečnatého. Ačkoli mají její lupeny často šestiúhelníkový obrys, tvoří jen zcela vzácně zřetelně jednoklonné krystaly. Obvykle se vyskytuje v tabulkách nebo v nízkých sloupcích, na nichž jen zřídka nacházíme omezení postranními plochami. Biotit tvoří nejčastěji lupenité nebo šupinkovité agregáty tmavých barev, které při slabším větrání nabíhají zeleně, někdy i bronzově, a bývají mylně považovány za zlato (kočičí zlato). Jemné štěpné lupínky prosvítají při průhledu zeleně, žlutě, červeně nebo hnědě. Vzácné jsou tabulkovité krystaly zelené nebo čiré (Vesuv). Ačkoli je biotit nerost, který se vlivem větrání poměrně snadno přeměňuje, rozkládá se v kyselině chlorovodíkové jen velmi pozvolna a v kyselině sírové po zahřátí.

Podle chemického složení se rozeznává řada odrůd biotitu různých barev, např. černý, železem velmi bohatý lepidomelan, černý, ale železem chudý, přitom velmi rozšířený meroxen, fialově rudý manganofylit s hojným obsahem manganu a červenohnědý rubelan vzniklý přeměnou biotitu v mnohých čedičích.

Biotit je často součástí mnoha vyvřelin, především žul a jejich pegmatitů, syenitů, dioritů a čedičů. Vyskytuje se však hojně i v některých přeměněných horninách, především v rulách a ve svorech, a přispívá k tmavému zbarvení těchto hornin. Jako druhotný nerost vzniká přeměnou některých augitů, amfibolů nebo granátů.

Pegmatity bohaté na lupeny biotitu známe z Budislavi a z Ronova nad Sázavou ve východních Čechách. Zajímavé kulovité útvary s antofylitem jsou z okolí Heřmanova u Velkého Meziříčí a pěkné krystaly z granodioritu jsou z okolí Maloměřic u Brna.

Biotit je elektrickým izolátorem a dobrou bronzovou barvou.


Další články

Kamomil říční žije téměř přisedle.
Cvrčilka slavíková má za potravu především hmyz.
Bludné balvany kterých byly nalezeny desítky.
Likvor cerebrospinalis je mozkomíšní mok.
Nakupování v Paříži která je také jedním ze světových měst shoppingu.
Kočičky do vázy jsou z keře vrby jívy.
Šikmá věž v Pise byla zřízena jako zvonice.
Rak říční patří do řádu desetinožců.
Cvrčilka říční se živí hmyzem.
Město Bodrum je pro Turky tradičním místem prožití nejhezčích týdnů roku.
Strnad obecný dorůstá délky 15 až 17 centimetrů.
Světový meteorologický den byl ustanoven Kongresem WMO.
Co přitahuje komáry? Tmavá barva.
Smoothie recepty přináší překvapení v podobě chuti.

Biotit je tmavá slída typická tmavou barvou (černá, hnědá, červenohnědá, zelená, avšak velmi vzácně i bezbarvá). vzniká především krystalizací z magmatu u vyvřelých hornin (žuly, pegmatity, granodioritů, minet atd), či metamorfózou jílovitých minerálů.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů