Koloseum v Římě

Koloseum v Římě, jak vypadá v současnosti, pohled na nejzachovalejší část.

Amriteátr je římským vynálezem. Sestával z arény s elipsovitým půdorysem, obklopeným řadami sedadel uspořádaných do poschodí, z nichž mohlo v bezpečí sledovat předváděné zápasy velké množství diváků. Své umění zde předváděli gladiátoři a defilovala tu exotická zvířata.

Řím měl několik amfiteátrů už před stavbou Kolosea, ale po velkém požáru v roce 64 bylo zapotřebí nového. Vespasianus, který byl císařem od roku 69, nařídil stavbu prostorného amfiteátru, který měl nést jeho jméno a velikostí a krásou předčil všechny ostatní.

Stal se známým jako Flaviův amfiteátr (Amphitheatrum Flavium) a byl zřízen na dně umělého jezera. Jezero patřilo k nákladnému komplexu Zlatého domu (Domus Aurea), který vybudoval jeho předchůdce Nero. Volba tohoto místa byla pokud jde o stavebně technickou stránku chytrá a symbolizovala konec jednoho dekadentního stavebního období. Vespasius stejně jako Nero nastínil stavební program ve velkém stylu, ale učinil to v zájmu veřejnosti, nikoli z čistě soukromé touhy po požitcích. Je ironií, že se Nero mohl i posmrtně pomstít za Vespasianovo přejmenování - od 8. století je Flaviův amfiteátr známý jako Koloseum. Předpokládá se, že toto označení je odvozené od kolosální Neronovy sochy, která stála v bezprostřední blízkosti. (Vespasianus ji nechtěl zničit, ale nechal vyměnit hlavu a přejmenoval sochu po Apollónovi.)

Koloseum měří po obvodu téměř 500 metrů, je vysoké 48,5 metru a je postaveno z travertinu, tufu a cihel. V roce 80 je zasvětil Vespasianův následník Titus ceremoniálem, při němž bylo předvedeno na 5000 divokých zvířat. Avšak ani v té době nebyla stavba ještě zcela dokončena. Poslední horní divácká tribuna byla přistavěna teprve za dalšího císaře, Domitiana.

Stavba Kolosea je konstruována mnohovrstevně. Jeho architektura ukazuje, jak geniálně šlo ovládat pohyb velkých mas lidí. V amfiteátru bylo místo pro asi 50 000 lidí, a přesto systém schodišť a koridorů zajišťoval hladký přístup k sedadlům i odchod.

Avšak ještě důležitější byla pečlivá organizace traktu, kde byla zvířata. Architekti Kolosea zkonstruovali s velkou zručností systém chodeb a výtahů, který směroval rozdivočelá zvířata z klecí pod jevištěm přímo do arény. Řadu součástí této struktury si lze prohlédnout ještě dnes stejně jako sokly a krakorce ve čtvrtém, nejvyšším poschodí. Tyto kameny kdysi držely stožáry, které umožňovaly napnout přes arénu amfiteátru obrovskou stanovou střechu. Chytře vymyšlené uspořádání plachet, kladkostrojů a lan obsluhovali námořníci.

Díky této pokročilé technice a účinnému nasměrování mas lidí je Koloseum považováno za stavbu, která daleko předběhla svoji dobu. Dokonce i konstrukční metoda se dnes jeví jako řekvapivě moderní a nikoli nepodobná metodě, která se používá ve 20. století u ocelových konstrukcí mrakodrapů. Téměř 2000 let po otevření Kolosea je stále ještě považujeme za vynikající příklad římského stavitelského umění.

V 18. a 19. století se pokládalo za in a cool pozorovat Koloseum v noci. Budova byla v té době již rozpadlá a bujely na ní rostliny, což trvalo až do poloviny 19. století.

Další články

Listorožec velký obývá hloubky 4 až 100 metrů v celém Středozemním moři.
Bezpečnostní zámky dveří u kterých slyšíme uklidňující cvaknutí.
Plavuň pučivá má plazivou lodyhu.
Město Teotihuacán se řadilo mezi největší města starověkého světa.
Perlorodka říční je kriticky ohrožená.
Mrtvé moře leží na izraelsko-jordánské hranici.
Svitky od Mrtvého moře byly uloženy v kameninových nádobách.
Kostel Panny Marie před Týnem se dvěma věžemi.
Vsedě běží život rychleji a tuk v břišním prostoru ukrajuje zdraví.
Sankt Peterburg tvoří obdivuhodný architektonický celek.
Lidská ruka se stala nejdokonalejším nástrojem.
Stavba pyramid pomocí draků a síly větru.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo