Parthenon

Parthenon byl ve starověku hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos.

Popisy Parthenonu hýřily vždy superlativy. Tento chrám v Athénách zasvěcený bohyni Athéně Parthenos je nejreprezentativnější příklad antického architektonického umění a je považován za mistrovské umělecké a sochařské dílo.

Parthenon pochází z poloviny 5. století př. n. l. V té době utrpěli rozhodující porážku Peršané, kteří dobyli Athény v roce 480 př. n. l. Za vedení Perikla se staly Athény sebevědomým a suverénním městem. V této náladě byl naplánován nákladný stavební program, který byl financován z atributů, jež Athény požadovaly na svých spojencích. V této době dosáhla antická kultura svého vrcholu a Athénin chrám na Akropoli je toho nejviditelnějším důkazem.

Parthenon je postaven v dórském slohu. Má rozměry 69,5 x 30,5 metru. Vnější sloupová hala (peristyl) obklopovala budovu (nazývanou cella). Peristyl tvořilo 46 sloupů, z nichž osm stálo na přední straně chrámu a sedmnáct na stranách bočních. Každý sloup je kanelován, tedy opatřen podélnými rýhami. Sloupy, štít a římsy byly z mramoru, pouze střecha chrámu byla dřevěná. Stavební sloh se vyvinul ze stylu jednoduchých dřevěných chrámů a Parthenon, postavený z kamene, si zachovává eleganci dřívějších staveb. Avšak jednoduchost jeho linií je klamná, architekt Iktínos byl mistrem perspektivy. Velmi přesně propočítal, jak musí být budova postavena, aby tvořila líbivý pohled pro lidské oko, když pohledem přejíždí zdola nahoru.

Celý komplex Parthenon byl postaven na základech dřívějšího Athénina chrámu. Kdysi v tomto chrámu stávala orovská Athénina socha ze zlata a slonoviny, kterou vytvořil sochař Feidiás. Athéna Parthenos byla bohyní války a také patronkou umění a řemesel.

Parthenon však nebyl pouze chrámem, ale také jakousi uměleckou galerií, fungoval jako rámec pro množství soch. Štít a římsy byly zdobeny figurami. Kolem vnějších zdí celly byl ve výšce dvanácti metrů umístěn známý Parthenónský vlys.

Oproti rozšířené představě, že řecké antické chrámy byly bílé, zářily pestrými, dalo by se říci až kýčovitými, barvami.

Běh času zanechal na Parthenonu své stopy. V roce 1687 jej turecká armáda využila jako skladiště černého střelného prachu a poté byl silně poškozen během exploze při útoku Benátčanů. V 19. století byl zčásti zrekonstruován. Chrámu chybí řada soch, která jsou vystavována v různých muzeích. I přesto tvoří dnes Parthenon krásný pohled, který stojí za shlédnutí.

Další články

Kláštery Meteora v Řecku jsou postaveny na vrcholcích skal.
Turecká káva má své i dnes dodržované rituály.
Smaragdová deska se zápisem traktátů egyptského boha Thovta.
Jmelí bílé seřezávali keltští druidové zlatými srpy.
Freska toreadora lze obdivovat na nádvoří paláce Knossos.
Rez muškátová se projevuje jako hnědé skvrny.
Přírodní javorový sirup je sladká pochoutka.
Dinosauří vejce o která minimálně někteří z dinosaurů pečovali.
Strahovský klášter jehož chloubou je proslulá knihovna.
Kamenné kruhy Stonehenge dosud nevydaly všechna svá tajemství.
Křepelčí vejce na tvrdo chutnají s přílohou.
Pratur v Čechách obýval kdysi zdejší hluboké hvozdy.

• Padesáté číslo
• Čtyřicet devět
• Čtyřicet osm
• Čtyřicet sedm
• Čtyřicet šest
• Čtyřicet pět
• Čtyřicet čtyři
• Čtyřicet tři
• Čtyřicet dva
• Čtyřicet jedna
• Čtyřicáté číslo
• Třicáté číslo