Čechy se svými hlubokými hvozdy byly odedávna až do středověku mimo jiné také domovem praturů. Svědčí o tom nejen místní názvy jako Turnov, Tursko, Turovka, Tuří, Tuřany apod., ale také kosterní nálezy těchto zvířat. Například u Dačic byla nalezena pratuří lebka, která patrně ležela na dně vyschlého říčního koryta, v dutinách kostí byly přischlé drobné ulity a lastury měkkýšů i pouzdra larev chrostíků. Lebka patřila starému statnému býkovi. Lebka je dlouhá téměř 70 centimetrů. Jiný nález lebky pratura byl učiněn u Lochovic. Z pražské Šárky pochází lebka s nápadně vyvinutými rohy, které jsou přes 70 centimetrů dlouhé a při kořenu mají objem cca 30 centimetrů. V cihelně v Dolní Liboci, nedaleko odtud, byly nalezeny zbytky hned dvou praturů, jejichž kosti na sobě měly přischlou vrstvu popela. Staly se tedy patrně kořistí lovců a jejich zbytky skončily v odpadových, tzv. kulturních jámách. Z jiná takovéhle kulturní jámy, staré asi 2000 let, ze stradonického hradiště, pochází pratuří lebka s násilně odříznutými rohy, které byly patrně použity k řemeslnému zpracování.
Vedle koster mohutných dvoumetrových zvířat se nalezly také kosterní zbytky divokých turů, kteří dorostli mnohem menšího vzrůstu. Nápadně malých rozměrů je například diluviální pratuří lebka z okolí Zbraslavi. Z pražské smíchovské Kotlářky máme zbytky čtyř malých divokých praturů, kteří měřili v kohoutku 120 cm.
Je sice pravdu, že pratuří samice byly zřetelně menší než býci, avšak i přesto dosahovaly v kohoutku 150 cm a mimo to i podle znaků na lebce může odborník samičí lebky lehce rozeznat. Je proto nasnadě, že rozdílné kosterní nálezy patřily dvěma liniím pratura, větší dlouhorohé a menší krátkorohé. Malá forma pratura se vyvinula pravděpodobně jako přizpůsobení změněným podmínkám prostředí. Na území, kde převládalo suché podnebí, ustoupily lesy stepi a náročná zvířata se musela spokojit s tvrdým stepním porostem, špatně se vyvíjela, zakrňovala, až se časem stal malý vzrůst typickým znakem.
Obě formy pratura se staly základem dvou hlavních typů našeho domácího skotu - typu praplemene a typu krátkorohého.
Další články
Smaragdová deska se zápisem traktátů egyptského boha Thovta.
Rez muškátová se projevuje jako hnědé skvrny.
Přírodní javorový sirup je sladká pochoutka.
Strahovský klášter jehož chloubou je proslulá knihovna.
Kamenné kruhy Stonehenge dosud nevydaly všechna svá tajemství.
Jmelí bílé seřezávali keltští druidové zlatými srpy.
Korejský ženšen tradičně využívá tradiční asijská medicína.
Křepelčí vejce na tvrdo chutnají s přílohou.
Dinosauří vejce o která minimálně někteří z dinosaurů pečovali.
Vanilka pochází z Ameriky.
Kláštery Meteora v Řecku jsou postaveny na vrcholcích skal.
Turecká káva má své dodnes dodržované rituály.
Pratur byl zpětně vyšlechtěn z několika primitivních plemen domácího skotu německým zoologem L. Heckem na počátku 20. století. Tento skot je chován i v Čechách v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku.