Voda v podzemí

Voda vytváří v podzemí vizuálně nejzajímavější jevy v krasových oblastech. Obrázek ukazuje obří stalagnát v Grotta di Ispinigoli, Itálie. Zdroj: Wikipedia, autor: SehLax.

Do země vniká voda všelijak. Prosakuje propustnými zeminami, stéká ve skalních puklinách a někdy se propadá i mohutným tokem do podzemí. Přijde-li jí do cesty nepropustná vrstva, ubírá se po ní ve směru jejího sklonu až k nějaké prasklině, která jí umožní klesnout ještě níž. Jindy po ní teče a vyrazí třeba na povrch kdesi v údolí, pokud je údolím nepropustná vrstva přeříznuta. Je-li nepropustná vrstva mísovitého tvaru, nadržuje se v podzemní jezero.

Nejzajímavější jevy vytváří voda v podzemí v oblastech, které jsou složeny z hornin rozpustných vodou, především z vápenců. Těmto krajinám říkáme krajiny krasové. V nich se velmi často celé potoky i řeky ztrácejí do země. Někdy se tak děje ponenáhlu. Na dně potoka se začnou objevovat trhliny, otvůrky a spáry, jimiž voda postupně mizí, až se potok ztratí zcela. Takovým místům se říká ponory.

Na jiných potocích nebo řekách je velký otvor, do něhož veškerá povrchová voda mizí rázem. Těmto místům se říká propadání.

Od ponorů a propadání si razí voda cesty hlubinami země a posléze opět někde vyvěrají na povrch. Tato místa se jmenují výtoky, vyvěrání nebo vyvěračky.

V České republice máme krasových jevů mnoho. Nejznámější ponory a propadání v Moravském krasu jsou Rasovna u Holštejna, propadání Sloupského potoka v Pustém žlebu, Vintocké propadání a Rudické propadání. Kdo si zajede do Moravského krasu, neměl by si dát ujít Rudické neboli Jedovnické propadání. Tento přírodní jev leží asi 2 kilometry jihozápadně od Jedovnice. Jedovnický potok v těchto místech protéká krásným údolím, které je však náhle uzavřeno vysokou skalní stěnou. Přímo pod ní mizí potok se značným hukotemdo země. Na povrch opět vytéká po průtoku jeskynním bludištěm až za Býčí skálou.

Vyvěraček je značné množství na Slovensku. Zvláštní pozornosti zasluhuje Hrhovská vyvěračka na jižním úpatí Silické planiny ve Slovenském krasu, která chrlí dvě stě litrů vody za vteřinu. Existují také vyvěračky periodické, z nichž voda vytéká jen občasně v pravidelných údobích, jako je vyvěračka u Tisovce, nebo vyvěračka pod Havraní skálou ve Stratené hornatině.

Další články

Stálezelené okrasné listnáče podtrhují půvab zahrádky.
Sasanka pryskyřníkovitá je časná jarní efemérní bylina.
Opatství Fontevraud založil Robert z Arbrisselu.
Vyvěračka v Prosiecké dolině byla pojmenovaná podle obce Prosiek.
Jeskyně Altamira má svoji repliku.
Pozemská voda může být starší než Slunce.
Zámek Chyše tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova.
Perlivá voda na cestě do sklenic a pohárků.
Kočičky do vázy jsou z keře vrby jívy.
Nejrychlejší dravec na světě je sokol stěhovavý.
Domácí meruňkový džem naplníme do horkých sklenic.
Čertovské hlavy jsou volně přístupné.
Orel skalní hnízdí v březnu až dubnu.
Titul největší dravec všech dob má několik adeptů.

• Šedesáté číslo
• Padesát devět
• Padesát osm
• Padesát sedm
• Padesát šest
• Padesát pět
• Padesát čtyři
• Padesát tři
• Padesát dva
• Padesát jedna
• Padesáté číslo
• Čtyřicáté číslo