Amonit

Amoniti byli živočichové, o jejichž existenci víme z nálezů jejich fosilních pozůstatků.

Tento článek vám přináší informace o tvorech, kteří se vám možná budou na první pohled zdát být důvěrně známí. Ve skutečnosti se však s nimi osobně znát nemůžete, nejsou to totiž břichonožci, kteří dodnes žijí i v naší přírodě. Omyl je to častý, i nejeden návštěvník muzejních sbírek, obdivující zkamenělé pozůstatky obrovských, téměř metrových schránek, upozorňuje své ratolesti, aby se šly podívat "na toho velkého šneka".

Všechny tyto velké schránky vystavené na muzejních chodbách, ale i drobnější zástupce, řadí vědci do samostatné skupiny zvané amoniti. Tito živočichové mají s břichonožci, kterým se jejich schránky podobají, společné pouze to, že jsou také měkkýši. Systematicky však patří mezi hlavonožce.

Amoniti byli živočichové, o jejichž existenci víme pouze z nálezů jejich fosilních pozůstatků. To proto, že žádný amonit nepřežil konec druhohor. Všichni vymřeli ve svrchní křídě a uvolnili tak místo v třetihorních mořích nově vznikajícím skupinám hlavonožců. Vzhledem k tomu, že fosilní schránky amonitů nalézáme výhradně v mořských usazeninách, je oprávněný předpoklad, že to byli výhradně mořští živočichové.

Měkká těla amonitů byla chráněna pevnou schránkou, uvnitř rozdělenou jednotlivými přepážkami na celou řadu samostatných komůrek, čímž se zásadně liší od ulit břichonožců. Jednotlivé komůrky byly navzájem propojeny úzkou sifonální trubicí a spolu s ní měly hydrostatickou funkci, živočich obýval pouze poslední komůrku, ostatní byly vyplněny plynem a sloužily k nadnášení schránky. Proto se domníváme, že amoniti byli stejně jako ostatní hlavonožci dobrými plavci.

Množství chapadel, která obklopovala ústní otvor a spolu s hlavovou částí živočicha vyčnívala ze schránky, napomáhalo lovu kořisti i pohybu. Amonit byl totiž obávaným dravcem. Rychlý pohyb mu umožňovala schopnost prudce vystřikovat vodu, což bychom mohli označit za jakousi formu reaktivního pohybu. Dodnes tento princip slouží k rychlému pohybu většině hlavonožců. Díky své pohyblivosti se amoniti rychle rozšířili do všech světových moří.

Nejstarší zástupce amonitů známe ze starších prvohor, z ordoviku. Pro nás je významné, že tyto nejstarší nálezy pocházejí z našeho území, dokonce z bezprostředního okolí Prahy. Větší rozvoj však amonité prožili v devonu a v mladších prvohorách a vrcholem rozšíření, kdy vzniklo mnoho nových druhů, rodů i celých čeledí je doba druhohor. Toto období je dokonce někdy označováno za věk amonitů. Řadu exemplářů amonitů nalezli sběratelé i přímo na území Prahy. Objevují se ve světlých opukách, obnažovaných příležitostnými odkryvy a výkopy na Bílé hoře.

Další články

Mořské řasy jsou bohatou zásobárnou potravy.
Čaj je potěchou smyslů i těla.
Zvuky moře - podmořský hluk ohrožuje mořské živočichy.
Robot zkoumá podmořský svět
Vitamin C, okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Perlotvorka mořská je jedním z mořských mlžů.
Golfský proud udržuje v Evropě její mírné klima.
Poklady nalezené na dně moří
Koupel je pro člověka čas odpočinku i očisty těla.
Mořské sirény prošly časem řadou nejrůznějších proměn.
První předpověď počasí
Historie střešní krytiny v průběhu věků.
Teplokrevnost živočichů.
Asertivita pro použití v různých životních situacích.
Permské vymírání bylo největší katastrofou, která v minulosti postihla naši planetu.
Virová hepatitida C je odborníky nazývána tichou epidemií.
Magic the Gathering - příznivce hry Magic the Gathering je možno po celém světě počítat na miliony.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů