Encyklopedie Diderot

Velké věci někdy přicházejí na svět úskokem. Jinak tomu nebylo ani v případě nejslavnější naučné knihy francouzského osvícenectví, o které se dá říci, že změnila běh dějin v Evropě. Touto knihou je slavná Encyklopedie.

Encyklopedie Diderot V roce 1745 dostal francouzský knihkupec a vydavatel André Francois Le Breton nabídku vydat jednu velice zvláštní knihu. Byl to překlad Cyclopaedie Ephraima Chamberse, který pořídili Angličan John Mills a Němec Godefroy Sellius. Le Breton rychle pochopil, že nepůjde o špatný obchod. Slovník, který držel v rukou, se od svého prvního vydání z roku 1728 v Anglii dobře prodával a totéž se dalo očekávat i od překladů vydaných za hranicemi.

Následovalo vyřízení všech nezbytných formalit, jejichž završením bylo královské povolení Cyclopaedii ve Francii přeložit a vytisknout.

Vydavatel se však náhle rozhoduje jinak. Navzdory ujednání jsou Mills a Sellius odstaveni ve prospěch jiných francouzských učenců. Když se oba autoři s Le Bretonem setkají, dojde k prudké hádce. Ke slovu přicházejí i kordy, ale Le Breton stačí včas utéci.

Obsáhlé dílo

Sedmnáct svazků textů a k tomu jedenáct svazků ilustrací. Celek vycházel dvacet let. Svůj díl práce tu zanechali Rousseau, Buffon, Quesnay nebo Montesquieu. Takový úkol vyžadoval silné vedení a Le Breton proto svěřil řízení práce na slovníku dvěma mužům. Byli to Jean Rond d'Alembert, matematik, který se proslavil svým pojednáním o dynamice, a poměrně mladý filozof Denis Diderot. Diderot měl velké plány a neomezoval se na pouhý překlad dvousvazkového Chambersova slovníku. Chtěl vytvořit něco, co tu ještě nebylo. Pracoval až čtrnáct hodin denně. Zbytek času flámoval a prožíval různá milostná dobrodružství. Jeho nadšení pro dílo bylo velice nakažlivé, takže se stal vůdčí osobností celé skupiny encyklopedistů.

Cenzura zasahuje do tvorby Encyklopedie

Katoličtí duchovní, kteří se pokládali za granty vzdělanosti v zemi, začali protestovat. Jejich vliv byl značný a encyklopedisté proto řadu let nevystupovali pod pravými jmény. Místo toho si zvolili přezdívku Cacouacs. Toto slovo bylo odvozeno z řeckého slova kakos, což znamená špatný, zlý nebo škodlivý.

V roce 1759 přichází papežský zákaz. Následuje zákaz krále. Podle něj nesmí vyjít nic jiného než obrazová část encyklopedie. To nejhorší však mělo teprve přijít. Diderot, který sám sepsal přes pět tisíc hesel, zjistil, že některé příliš radikální pasáže vydavatel změnil ze strachu před cenzurou. Považoval to za zradu na své osobě i díle a nikdy tento poklesek Le Bretonovi neodpustil.

Rozum jako všelék

"Věk náboženství a filozofie ustoupil století vědy," stálo v úvodu slovníku, který se stal symbolem nového přístupu ke světu. Jeho autoři doufali, že rozum a mysl nespoutaná pověrami pomohou lidstvo osvobodit od zla a nastolí nový a spravedlivý řád. "Cílem encyklopedie je shromáždit poznatky, které jsou rozptýlené po celé Zemi, aby byli naši potomci vzdělanější a zároveň se tak stali poctivějšími a šťastnějšími," píše Diderot. Neomezená důvěra v rozum a počátek idey pokroku, tak lze charakterizovat hlavní myšlenku encyklopedie.

Nelze pochybovat o tom, že zásluhou encyklopedistů se mnoho vědních odvětví vymanilo z teologického rámce. Své místo na slunci si musela vydobýt například chemie. Do vydání Encyklopedie byla pokládána za poněkud podřadné odvětví (zvláště ve srovnání s matematikou), které využívá poznatků alchymie. Diderot povolává mladého chemika Gabriela Venela, se kterým píše heslo chemie. Má úctyhodný rozsah, šedesát sloupců a stává se manifestem obnovy vědění.

První systém odkazů

Při obrovském množství článků se autorům nepodařilo všechno přesně popsat. Dílo bylo v rozpracovaném stavu, ale to nijak nebránilo snadné orientaci čtenáře. Dokonale promyšlené "hypertextové" odkazy vedly k dalším heslům a podrobnějším informacím. Mělo to i jinou nespornou výhodu. Snadněji se dala oklamat cenzura. Projít opravdu všechno bylo obtížné a myšlenky, které mohly být považovány za školdlivé, se často nacházely pod nejméně nápadnými názvy hesel.

Systém odkazů, který byl v encyklopedii použit, ukazoval, že poznatky musejí být nejprve uspořádány a pak mohou být dále rozvíjeny. Autoři je částečně převzali z Chambersovy předlohy. Abecední řazení bylo kombinováno s tabulkami, kde byla hesla uspořádána podle obsahové příslušnosti. Čtenář mohl rychle postoupit od základních principů určitého oboru k jeho nejvzdálenějším důsledkům a naopak. Šlo o skutečný kruh poznatků (enkyklios paideia), od něhož získala encyklopedie své jméno.

Encyklopedisté se rozhodli završit své monumentální dílo košatým "encyklopedickým stromem", jehož jednotlivé větve měly pokrýt všechny okruhy nashromážděných poznatků. I sám d'Alembert, který byl autorem schématu, si byl vědom nemožnosti splnit daný úkol beze zbytku. Jeho snaha o systematizaci nabízených vědomostí je nicméně pozoruhodná. Zásluhu o vzájemné provázání informací systémem odkazů je v době internetu zbytečné zdůrazňovat. Především však encyklopedie nabídla nový pohled na vzdělání a zpřístupnila ho široké veřejnosti.

Další články

Rozmanité ve světě používané kalendáře.

Sluneční hodiny ukazují čas.

Teorie strun, elementární částice jsou tvořeny jediným vláknem, které lze přirovnat k tenké chvějící se struně.

Spinální anestezie, která je známa také pod názvem míšní nebo lumbální anestezie.

Hodiny, hodinky a hodináři

Bod neboli tečka.

Cílem Encyklopedie Diderot bylo shrnout veškeré dosavadní lidské vědění.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů