Phlox paniculata

Phlox paniculata, růžově kvetoucí kultivar. Obrázek: Wikipedia, autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 08:34, 24 September 2005 (UTC).

Phlox paniculata (plamenka latnatá) tvoří trsy přímých tvrdých lodyh naspodu dřevnatějících, které jsou po celé délce olistěné. Sytě zelené široce kopinaté listy jsou vstřícné a křižmostojné. Lodyhy se větví až na samém vrcholu v bohatou kopulovitou latu. Květy mají dlouhou trubku a plochý kulovitý okraj z pěti širokých cípů, které se překrývají. U původního druhu jsou květy karmínově růžové až fialově červené, u kulturních odrůd též bílé, lososově růžové, ohnivě červené nebo modravě fialové.

Phlox paniculata pochází ze Severní Ameriky, je rozšířen ve východních a středních státech USA, především v povodí řeky Ohio a na středním toku Mississippi. Roste na výživných naplavených půdách na okrajích křovin a lesíků.

Všechny zahradní odrůdy vysokých pozdních plamenek pocházejí jen z Phlox paniculata. Křížení s jinými druhy nebylo prokázáno. Kulturní odrůdy se množí řízkováním mladých výhonků na jaře při rašení nebo kořenovými řízky. Semena klíčí špatně a teprve, když je přejde mráz. Přesto se stává, že semena zapadlá do trsu mateřské rostliny vyrostou a semenáče utlačí původní rostlinu. Bývají zpravidla životnější než kulturní odrůdy, hustě olistěné a pěkně vybarvené, ale mají drobné květy a malé laty. Prot se snadno při zběžné prohlídce přehlédnou a je třeba pozornosti, aby byly včas odstraněny.

Prošlechtěné odrůdy jsou náročné na ošetřování a velmi výrazně zbarvené, proto se mohou vysazovat jen v zahradách a v uzavřených květinových partiích parků, kde je jejich barevnost žádoucí. Do přírodních parků se nehodí. Zvláště dobře se mu daří ve vlhčích podhorských krajích, kde se s nimi často setkáváme v selských zahrádkách. V těchto krajích rostou dobře na plném slunci. V sušší nížině jim lépe vyhovuje mírný polostín a nesmějí trpět suchem. Vyhovuje jim výživná půda.

Další články

Brutnák lékařský vytváří přízemí listové růžice.
Naše sluneční soustava se vyvinula kolem centrální hvězdy Slunce.
Sluneční energie bude k dispozici ještě miliardy let.
Celoročně přístupný zámecký park Blatná byl vybudován v jižních Čechách.
Libeček lékařský má tlustý větvený oddenek.
Severočeská hora Milešovka skýtá ze svého vrcholu nádherný výhled.
Pražský park Cibulka byl založen v 19. století.
Na ostrov Martinik připlul Kryštof Kolumbus v roce 1502.
Na sluneční skvrny věda nahlíží jako na magnetické útvary.
Kozlík lékařský roste u nás dosti hojně.
Podle slunečních hodin se lze řídit pouze během části dne, kdy svítí slunce.
Korálový ostrov Aldabra tvoří korálový vápenec.
Brodivý pták kolpík bílý se živí především vodním hmyzem.
Hora Radobýl se tyčí v Českém středohoří.

• Sté číslo
• Devadesát devět
• Devadesát osm
• Devadesát sedm
• Devadesát šest
• Devadesát pět
• Devadesát čtyři
• Devadesát tři
• Devadesát dva
• Devadesát jedna
• Devadesáté číslo
• Osmdesáté číslo