Jméno ostrova Aldabra zní jako z pohádky. Patří druhému největšímu korálovému atolu na naší planetě. Sir David Attenborough jej právem označil za div světa. Od roku 1982 je Aldabra na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Jak získal atol Aldabra své tajemné jméno, nikdo přesně neví. Mohlo vzniknout z arabského Al-Chadrá, což znamená zelená. Vyloučen není ani další, ještě poetičtější výklad. Dostal název podle nejjasnější hvězdy z pěti hvězd v souhvězdí Býka - Aldebaranu, hvězdného obra šestatřicetkrát většího, než je naše Slunce.
Atol sám vypadá jako z jiné planety. Je vytvořen z korálového vápence a tvoří jej čtyři větší ostrovy (Grande Terre, Malabar, Střední ostrov, ostrov Picard neboli Západní ostrov), Polymnie a bezpočet menších ostrovů uspořádaných do oválu.
Atol Aldabra leží v Indickém oceánu severozápadně od Madagaskaru a východně od afrického kontinentu. Vznikl ve čtvrtohorách. Je 34 kilometrů dlouhý, maximálně 14 a půl kilometru široký o celkové ploše 350 kilometrů čtverečních. Jeho povrch ční zhruba osm metrů nad mořem. Laguna měří 224 kilometrů čtverečních. Při nízkém přílivu je ze dvou třetin bez vody a je porostlá mořskou trávou.
Dešťová voda vyleptává do vápence ostrovů hluboké brázdy a vytváří terén s ostrými hranami, který je téměř neschůdný. Podél pobřeží se táhnou houštiny mangrovníků. Vnitrozemí ostrovů je porostlé většinou trnitými houštinami.

Atol Aldabra si uchovává nedotčenou panenskou přírodu. Přibližně pětina ze 180 kvetoucích rostlin je tu endemitních. Patří k nim například aldaberská lilie s trnitými masitými listy a oranžovorudými květy, purpurová kleome či mračňák s krvavě rudými kalichy.
Na ostrově Aldobra žije největší populace želv obrovských (Geochelone gigantea). Jejich počty se odhadují na 150 až 180 tisíc. Tyto želvy jsou až 140 centimetrů dlouhé a dosahují hmotnosti až 300 kilogramů a dožívají se i 150 let. Živí se trávou a bylinami, spásají i listí keřů a stromů, pokud na ně dosáhnou. Jeden čas je ohrožovaly kozy, které se na atolu nekontrolovatelně rozmnožily a užíraly želvám potravu. Jejich počty byly zredukovány a želvu obrovskou už dnes na atolu prakticky nic neohrožuje.
Na Aldabře žije i další gigant - největší pozemní krab, který dosahuje délky až jeden metr. Dostal přízvisko palmový zloděj, protože se kromě ptačích vajec a mláďat živí kokosovými ořechy. Velmi zručně je otvírá velkými klepety.
Nejproslulejším ptákem je zřejmě malý hnědý nelétavý pták s bílým hrdlem - chřástal bělohrdlý nebo také Cuvierův.
Na Aldabře žije těchto ptáků asi pět tisíc. Endemitní je i kaloň aldaberský, který se živí ovocem, či aldaberští ibisové s porcelánově modrýma očima, kteří jsou zvláštním poddruhem ibisů žijících v Africe.
Žije zde vzácný terej rudononohý ( Sula sula ) i různé druhy faetonů a fregatek. Samečci v době námluv lákají samičky nafouklými modročervenými hrdelními vaky a hlasitými klapavými zvuky. Fragatky jsou dokonalými letci. Dokážou provádět doslova leteckou akrobacii, stát nehybně ve ve vzduchu nebo střemhlav útočit a opět bleskurychle vzlétnout. Tato schopnost jim umožňuje krást jiným ptákům zejména terejům a faetonům ulovenou potravu. Dostali proto přezdívku piráti moře.
Atol Adabra je součástí Seychelské republiky, dalo by se říci její nejodlehlejší částí. Už v roce 1509 se objevuje na mapách portugalských mořeplavců jako Aldahra a o dva roky později Portugalci u tohoto ostrova přistáli. V té době byl atol už evidentně znám arabským námořníkům.
V osmnáctém století byl atol připojen k francouzskému území Réunion. Během napoleonských válek se Seychel i Aldabry zmocnili Britové a oficiálně do jejich držení přešly pařížským mírem. Ostrovy byly spravovány z Mauricia a teprve v roce 1903 vyčleněny jako samostatná kolonie. Roku 1976 získaly Seychely nezávislost jako republika v rámci Britského společenství národů.
Aldabra se ocitla v centru zájmu v roce 1966 v době, kdy ve Velké Británii byl ministrem obrany Denis Healy. Ten tehdy chtěl z Aldabry udělat základnu britských leteckých sil, vybudovat tam přistávací dráhy a další potřebná zařízení. Světová veřejnost se tehdy postavila na odpor a Aldabru zachránila. Velkou měrou k tomu tehdy přispěla i Londýnská královská společnost.
Další články
Pacifické Havajské ostrovy s teplým přímořským podnebím, bohatou vegetací a květy všech barev, bývají nazývány pozemským rájem. Havajské ostrovy jsou oblíbenou destinací v Tichém oceánu lákající na celoroční léto, rozmanitou sopečnou přírodu, deštné pralesy a proslulé pláže.
Naši vodní a brodiví ptáci žijí v blízkosti vodního živlu. Území České republiky je domovem různých druhů vodních a brodivých ptáků.
Rovníkové Galapágy jsou ostrovy v Pacifiku, kde žijí mnohá endemitní zvířata, například obrovské želvy či leguáni. Galapágy jsou unikátní ekosystém patřící Ekvádoru, proslulý jako živá laboratoř evoluce.
Velice slané Mrtvé moře je jezero ležící v oblasti Blízkého východu, jehož voda se právě díky vysokému obsahu soli, vyznačuje mnohými pozitivními účinky. Mrtvé moře leží na hranici Izraele, Západního břehu Jordánu a Jordánska.
Indooceánský ostrov Zanzibar láká turisty především písčitými plážemi, které jsou lemované kokosovými palmami. Hlavní město ostrova Zanzibar Stone Town je zapsané na seznamu UNESCO.
Teplý Golfský proud přispívá Evropě k jejímu mírnému klimatu. Golfský proud je mohutný, teplý mořský proud v Atlantském oceánu.
Přízvislem ostrov věčného jara proslula portugalská Madeira v Atlantiku. Madeira proslula celoročně mírným klimatem.
Plody rakytníku řešetlákového obsahují v hojné míře vitamin C. Plody rakytníku řešetlákového výrazně podporují imunitní systém a očišťují organismus od toxických zplodin.
Baltská Rujana je křídový ostrov s proslulými bílými útesy, které se tyčí do výšky až přes 100 metrů. Rujana představuje největší německý ostrov známý vedle svých křídových útesů i dlouhými písečnými plážemi, přímořskými letovisky a historickým komplexem Prora.
Užitečný kokosová palma roste i na ostrově Aldabra. Kokosová palma v přírodě dorůstá výšky až 30 metrů a dožívá se i více než 100 let.
Karibský ostrov Dominika se vyznačuje velmi hornatým povrchem. Ostrov Dominika je nezávislý karibský stát ležící v Malých Antilách mezi francouzskými ostrovy Guadeloupe a Martinik.
Vlajka byla státem Seychely v aktuální podobě přijata v roce 1996.
Vlajka ostrovního státu Seychely je tvořena pěti rozšiřujícími se paprsky, které vycházejí se spodního žerďového rohu. Barvy pruhů jsou zleva doprava následující: modrá, žlutá, červená, bílá a zelená.