Městské státy byly typické především pro severní a střední Itálii, kde začaly vznikat v době vlády římskoněmeckého císaře Oty I. během 10. století.
Italské městské státy se postupně vymaňovaly zpod vlivu římskoněmeckých císařů. Během let 1162 až 1183 se je pokusil znovu ovládnout římskoněmecký císař Fridrich I. Barbarossa, nakonec však musel přistoupit na kompromis.
Ve většině italských městských států se během 13. století odehrávaly války, které však nevyústily v centralizaci.
Nejvýznamnějším z italských městských států byly Benátky, jejichž bohatství pramenilo z obchodu. Toto se posléze, po osmanské expanzi a potrugalském objevení námořní cesty do Indie kolem Afriky, ukázalo být benátskou achilovou patou a význam městského státu začal slábnout, až v roce 1797 připadlo území Benátek Rakousku.
Dalšími významnými italskými městskými státy se staly Janov, Milán a Florentská republika. Zmínku zaslouží také Parma, Piacenza, Lucca, Pavia, Siena, Bologna a řada dalších.
Další články
Velkokvětý zahradní plamének vznikl křížením několika rozličných přírodních druhů.
Plovoucí ledovec v antarktických vodách.
Mount Everest v Himálajích.
Houby které se dají koupit v obchodě a chutnají stejně.
Saturejka zahradní pochází ze Středomoří.
Mount Rainier se tyčí do nadmořské výšky 4392 metrů.
Houby pod sněhem nerostou jen v létě.
Strnad zahradní z čeledi strnadovitých.
Kostel sv. Benedikta Praha stojí v sousedství kláštera karmelitek.
Mount Erebus stojí v Antarktidě.
Ledovec Vatnajökull na Islandu.
Kostel Navštívení Panny Marie, Stachy vyjadřoval bohatství obce.
Kujeta hruboplodá dorůstá výšky až 10 metrů.
Řecké městské státy se řídily vlastními zákony a zvyky.
Italské městské státy byly typické především pro severní a střední Itálii.