Starověká řecká Olympie

Starověká řecká Olympie v představě autora z konce 19. století. Obrázek: Wikipedia, autor: Wilhelm Lübke, Max Semrau: Grundriß der Kunstgeschichte. Paul Neff Verlag, Esslingen, 14. Auflage 1908.

Od 5. století patřil okrsek v Olympii k nejposvátnějším místům ve starověkém Řecku. Součástí zdejších náboženských oslav byly i olympijské hry, které se zde konaly jednou za čtyři roky. Řekové při nich soutěžili v celé řadě disciplín, mezi které parřil běh, hod diskem, skok daleký, pětiboj, zápas, box a závod vozatajů. Poslední starověké olympijské hry se konaly v roce 393. První novodobé olympijské hry pak na ně navázaly v roce 1896.

Postupem času, během ktrého se navíc projevily i následky zemětřesení a záměrného ničení, se starověká Olympie proměnila v trosky pohřbené pod pětimetrovou vrstvou říčních naplavenin. Informace získané ze starověkých textů a novodobé vykopávky napomohly získat velké množství informací o tomto místě i o hrách, které se zde kdysi konávaly.

Při archeologických výzkumech bylo v řecké Olympii objeveno mnoho pozůstatků starověkých staveb. Každé ze starověkých řeských měst, které v olympijských hrách soutěžily, zde postavilo svoji vlastní pokladnici, jež plnila sočasně i funkci svatyně. Jejich pozůstatky se nacházejí za Kronovým pahorkem na severní straně posvátného okrsku altis.

Gymnasion tvořil dvůr s dvěma běžeckými dráhami a prostor dostatečně velký pro hod oštěpem a diskem.

Stadion byl místem, kde se odehrávaly soutěže v atletických disciplínách, které mohlo sledovat až 40 000 diváků. Zdejší závodní dráha byla prý nejdelší ve starověkém Řecku. Archeologům se podařilo objevit původní startovní čáru.

Z konce 3. století př. n. l. pocházející palaestra sloužila ke cvičení v zápase a boxu.

Závody vozatajů byly do programu starověkých olympijských her zavedeny jako jedna z posledních disciplín, takže dostihová dráha čili hipodrom, což byla oválná dráha s ostrými otáčkami na obou koncích, na které mohlo závodit až 10 čtyřspřeží současně, patří k nejmladším stavbám.

Diův chrám, který zdobila třináctimetrová Feidiova, byla nejvýznamnější svatyní v Olympii.

V letech 330 až 320 př. n. l. postavené Leonideum plnilo ve starověku funkci ubytovny pro významné návštěvníky Olympie. Dvorem měl rozměry 80 x 74 metrů a v jeho středu se nacházely zahrady s fontánami.

Feidiova dílna se tyčila do stejné výšky, jako Diův chrám a byla v ní vytvořena Diova socha v něm poté umístěná.

Héřin chrám byl nejstarší svatyní postavenou ve starověké Olympii v 8. století př. n. l.

Další články

Kláštery Meteora stojí na vrcholech skalních věží.
Plzák lesní obývá keřové porosty.
Klášter Porta coeli v Předklášteří založila v roce 1232 česká královna Konstancie.
Cukety plněné kuřecím masem se vydlabou, naplní a upečou.
Suchá Mohavská poušť je rozlehlé území s nedostatkem vody.
Starověké archaické období Řecka se kryje s obdobím vzniku městských států.
I u nás žijící kuna lesní obývá vlhké lesy.
Dnes hrad Šelmberk dominuje z výšky okolí.
Strahovský klášter byl založen v době románské.
Zbraslavský klášter plnil i roli královského pohřebiště.
Cuketa s vejci se posype při podávání strouhaným sýrem.
Buk lesní je strom mohutného vzrůstu.
Jihoafrickou poušť Namib tvoří, mimo jiné, i vysoké duny.
Vačice virginská žije způsobem života nočního živočicha.

• Sté číslo
• Devadesát devět
• Devadesát osm
• Devadesát sedm
• Devadesát šest
• Devadesát pět
• Devadesát čtyři
• Devadesát tři
• Devadesát dva
• Devadesát jedna
• Devadesáté číslo
• Osmdesáté číslo