Kakost bahenní

Kakost bahenní (Geranium palustre). Obrázek: Wikipedia, autor: Christian Fischer.

Kakost bahenní je středně vysoký, vytrvalý plevel, lidově nazývaný muškát, stinkovo koření.

Kakost bahenní setrvává v půdě silným, šikmým oddenkem s četnými kořeny. Chabé, vidličnatě větvené, krátce chlupaté (chlupy nazpět ohnuté) až olysalé, bezžlázé, listnaté lodyhy dorůstají výšky až přes 60 centimetrů. Řídce přitiskle chlupaté dolní listy mají až 20 centimetrů dlouhé, chlupaté řapíky a velké dlanitě sedmidílné čepele se široce obvejčitými úkrojky, které jsou v horní polovině nestejně zubaté až peřenosečné. Lodyžní listy jsou vstřícné, méně dělené a směrem nahoru se zmenšují. Vejčitě kopinaté palisty jsou červenohnědé a lysé. Oboupohlavné, pravidelné, pětičetné velké květy jsou sestaveny ve vidlanovitě dvoukvěté, úžlabní, dlouze stopečné květenství. Vidlany jsou mnohokrár delší než podpůrný listen a jejich stopky mají čtyři malé listence. Květní stopky jsou za plodu vzpřímené a po odkvětu sehnuté dolů. Pěticípý kalich má až 5 až 7 žilek s osinatými cípy. Obvejčité, na spodině brvité korunní lístky jsou jasně fialově červené. Kakost bahenní kvete od června do září. Zobanitý plod se v době zralosti dělí od spodiny v 5 jednosemenných chlupatých dílů s krátce pýřitým zobanem. Zobanité plody umožňují rozšiřování rostliny pomocí ptáků, zvířat, vody apod.

Kakost bahenní se vyskytuje zejména ve střední a východní Evropě. V České republice a na Slovensku roste porůznu v podhorském až alpínském pásmu, nejčastěji ho můžeme vidět na vlhčích loukách, rašelinách, nivách, pastvinách, kolem potoků, v křovinách, ve světlých hájích a na jiných vlhčích stanovištích. Je nežádoucím lučním a pastevním plevelem, neboť poskytuje bezcennou zelenou i suchou píci, jíž se zvířata vyhýbají. Na odvodněných plochách značně ustupuje.

Další články

Plovatka bahenní žije ve stojatých vodách.
Niagarské vodopády leží na stejnojmenné řece.
Zámek Teplice vznikl na místě bývalého kláštera benediktinek.
Nejvyšší vodopády světa i Evropy.
Zámek Dymokury je přístupný.
Rak bahenní patří do řádu desetinožců.
Pomněnka bahenní bývá lidově nazývána rybí očko.
Papoušek soví se často ukrývá ve skulinách skal.
Zámek Boskovice nalezneme na jižní Moravě.
Vodní zámek Blatná se může pochlubit románskou centrální kaplí.
Viktoriiny vodopády na africké řece Zambezi.
Toulovcovy maštale se rozkládají přibližně 13 kilometrů od města Litomyšle.
Papoušek vlnkovaný je nejmenší z ploskoocasých papoušků.
Blatouch bahenní má žluté květy.

• Devadesáté číslo
• Osmdesát devět
• Osmdesát osm
• Osmdesát sedm
• Osmdesát šest
• Osmdesát pět
• Osmdesát čtyři
• Osmdesát tři
• Osmdesát dva
• Osmdesát jedna
• Osmdesáté číslo
• Sedmdesáté číslo