Oko

Únor na zahradě

Živý plot z habru
Živý plot z habru v únoru. Obrázek: Wikipedia, autor: I.Sáček, senior.

I když v únoru jsou dny ještě krátké, i tak je potřeba občas na zahradu zajít. Mráz nebo voda na ní dokážou v únoru udělat pořádnou paseku.

Alespoň jednou týdně je dobré raději zkontrolovat zimní ochranu trvalek. Měly by být nejen přikryté, ale i přistíněné. Když přes den zasvítí slunce, teplota se může na sluníčku vyšplhat pěkně vysoko a rostliny se mohou zbytečně brzo aktivovat. Noční pokles teploty by je pak mohl nenapravidelně poškodit.

Při kontrole únorové zahrady se podívajte na teploměr a pokud je teplota nad nulou, přiberte konev s vodou. Už od od podzimu je sucho a stálezelené rostliny, především ty v nádobách, by snadno mohly uschnout. Když nesněží, přihrňte sníh ke kořenům.

Pokud chcete mít v létě trávník v perfektním stavu, raději na něj nechoďte. Mohli byste narušit terén a poškodit stébla. Z trávníku vždy pečlivě shrabejte veškeré spadané listí. Když necháte ležet listí na trávníku až do jara, může se zde rozšířit plíseň sněžná.


Další články

Jezero Kournas uprostřed hor.

Osel somálský se řadí k nejohroženějším velkým druhům savců.

Velká jezera na pomezí USA a Kanady propojuje řeka svatého Vavřince.

Karel Hlávka byl redaktorem Časopisu pro mineralogii a geologii.

Města kolem Velkých jezer spotřebovávají velké množství vody, dlouhodobé působení těchto efektů zatím zůstává nejasné.

Český král Karel IV. se narodil v Praze v roce 1316.

Kdy žili dinosauři v období mezozoika.

Vyza velká je největší z jeseterovitých ryb.

Čaj Darjeeling se pěstuje v podhůří Himálaje.

Plíce a plicní dýchání, jak funguje.

Karel Veliký vládl v době po něm nazvané karolinské renesance.

Kamencové jezero u Chomutova zabírá plochu více než šestnáct hektarů.

Dýchání obojživelníků probíhá odlišným způsobem, než dýchání savců.

Kremenčucká vodní elektrárna na Dněpru.

Opeření dinosauři byli předchůdci ptáků.

Únor na zahradě, čemu věnovat pozornost a na co se zaměřit.

Články:

Sáčkový čaj ve dvojitých papírových sáčcích.

Rozkvět města Sankt Petersburg proběhl v osmnáctém století.

Vnější kostra je zpravidla tvořena chitinem.