Tuleňovití

Tuleň obecný (Phoca vitulina) je jedním z tuleňovitých. Obrázek: Wikipedia, autor: Baldhur.

Většina evropských představitelů čeledi tuleňovití (Phocidae) žije v severním moři. Pravidlo potvrzující výjimkou jsou tuleň středomořský a tuleň kroužkovaný.

Životním prostředím tuleňovitých je voda, ve které se pohybují hbitě a obratně, o to větší však mají problémy s pohybem na souši, ke kterému není jejich tělo přizpůsobeno. Tuleni dokonce pod vodou i spí a jen pro nádech v pravidelných intervalech vyplouvají na hladinu.

Tuleňovití mají tepelně izolační vrstvu podkožního tuku, osrstění, dlouhé hmatové vousy na čenichu a při ponoření pod hladinu vody dokážou uzavřít nozdry. Končetiny mají tuleňovití silně pozměněné do ploutvovitého tvaru. Zadní končetiny nedovedou podsunout pod tělo.

Potravu tuleňovitých tvoří korýši, ryby, olihně a chobotnice.

Přirozenými nepřáteli tuleňovitých jsou člověk, žraloci a kosatka dravá.

Tuleň kuželozubý

Tuleň obecný

Další články

České Středohoří tvoří osamocené kopce.
Zámek Český Rudolec bývá nazýván Moravská Hluboká.
Krab říční pochází původně z regionu východní Asie.
Výroba porcelánu je složitý proces.
Severoamerická řeka Mississippi ústí do Mexického zálivu.
Řeka Amur tvoří na části svého toku hranici mezi Ruskem a Čínou.
Hrad Rabí je rozsáhlá hradní zřícenina.
Hrady Točník a Žebrák stojí poblíž sebe.
Hrad Kokořín pochází ze 14. století.
Čínský porcelán byl ztracen a opět objeven na dně moře.
Hrad Šelmberk stojí na ostrohu nad říčkou Blanicí.
Řeka Rýn se vine Evropou.
Krab pavoučí má v oblibě porosty řas.
Řeka sv. Vavřince vytéká z jezera Ontario.

Tuleňovití jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobená čeleď ploutvonožců.

Články:

Krab houslista má jedno klepeto nápadně zvětšené.
Hrad Český Šternberk nechal postavit Zdeslav z Divišova.
Palladium země české bylo obnoveno podle zničeného originálu.