
Ozdobou městyse Sloup v Moravském krasu je poutní kostel Panny Marie Bolestné.
Na hlavím oltáři zde uchovávají sochu Panny Marie, která pochází z poloviny 15. století z Itálie. Do Sloupu ji dovezl majitel zdejšího panství Karel Ludvík z Roggendorfu a načas ji uložil u místního mlynáře. Měli ji tam v nejlepší světnici, modlili se k ní a zakrátko došlo k nevysvětlitelnému vyléčení mlynářovi dcery. Lidé to přičítali přímluvě Panny Marie Bolestné. Zázrak se rozkřikl, do Sloupu začali jezdit poutníci, a tak hraběnka Karolína nechala po smrti svého chotě vystavět poutní kostel.
Ve Sloupu se dodnes traduje, že nikdo, kdo na stavbě kostela pracoval, nedělal zadarmo, tedy v rámci robotní povinnosti, ale že všichni dostali zaplaceno. Hraběnka se však stavbou kostela natolik zadlužila, že její zeť z rodu Salmů musel panství po její smrti vyplatit z rukou věřitelů.
V dubnu 2016 byl Poutní kostel Sloup vyhlášen nejlépe opravenou jihomoravskou památkou za rok 2015 v kategorii velkých staveb.
Hlavním poutním dnem je zde pátek před Květnou nedělí.
Další články
Amur bílý pochází z Euroasie.
Čertův sloup Vyšehrad stojí v Karlachových sadech.
Svižník polní má zelené tělo.
Zvonečník černý roste na podhorských a horských loukách.
Mák polní je příbuzný máku vlčího.
Koroptev polní obývala kdysi úrodné evropské roviny.
Hraboš polní patří do čeledi myšovitých.
Kostel se skleněnou střechou Neratov stojí v Orlických horách.
Kostel svatého Mikuláše stojí na Staroměstském náměstí.
Stálezelené okrasné listnáče působí lépe ve skupinách.
Vodomil černý má člunkovitý tvar.
Bílý kůň z Uffingtonu v Oxfordshire vyniká na křídovém podloží.
Svižník lesomil (Cicindela sylvicola) má nahnědle zelenou barvu.
Vodní nádrž Fláje s elektrárnami zásobuje pitnou vodou a vyrábí elektřinu.
Kakadu bílý má prodloužená pera na hlavě.
Poutní kostel Panny Marie Bolestné Sloup v Moravském krasu je římskokatolický kostel a mariánské poutní místo. Půdorys kostela je ve tvaru želvy, což je mariánský symbol ochrany.
Články:
Kostel sv. Benedikta Praha je barokní stavba.
Okrasný keř třezalky s bohatstvím květů.
Koevoluce při níž dochází k vzájemnému přizpůsobování.