Oko

Lomikámen vždyživý

Lomikámen vždyživý
Lomikámen vždyživý. Autor obrázku: Anton Hartinger (1882).

Lomikámen vždyživý vytváří podobně jako ostatní druhy lomikamenu husté polštáře poseté množstvím drobných květů, které mají bílou až nažloutlou barvu, často na nich lze vidět červené tečky.

Listy Lomikamene vždyživého jsou stálezelené, často potažené světle šedou vápenatou vrstvičkou. Svým vzhledem působí masitě, polštářovitě pokrývají zemi. Vyrůstají z nich stonky, které nesou jeden až tři květy.

Lomikámen vždyživý roste na drnech vysoko v horách či ve slunných skalních puklinách. Najít ho můžeme také na hromadách suti či na zdech. Jedná se o velmi mohutnou rostlinu, se kterou se můžeme setkat v nadmořské výšce až 3400 metrů. V horách lze narazit i na jiné druhy lomikamenu, kupříklad se zde můžeme setkat s lomikamenem nádherným, jehož kvetoucí laty dorůstají výšky až 80 centimetrů.


Další články

Cuketová pomazánka na topinky se může skladovat ve sklenicích.
Okruh Ladronka pro in-line bruslení je bruslařsky atraktivní především brzy ráno.
Pampeliškový med chutná a je zdravý a lahodný.
Slaná cuketová buchta je upečená dozlatova.
Lomikámen pižmový má nenápadné květy.
Nejstarší kalendář v Nabta Playa.
Aquapark Therme Erding v Německu je ráj tobogánů.
Tatarka z cukety se steriluje při teplotě 80 °C.
Hedvábná stezka spojuje západ s východem.
Bylinky v květináči za oknem mají své nároky.
Manuka med vytvářejí včely.
Vodácká naučná stezka Berounka se vine po břehu řeky.
Inline stezka Poděbrady Nymburk vede podél Labe.
Mejstarší zlatá mince byla nalezena v Bulharsku.

Lomikámen vždyživý za své jméno vděčí římskému učenci Pliniu Staršímu, který věřil, že lomikameny svým růstem způsobují pukání kamenů a vznik skalních skulin. Právě proto je pojmenoval lomikameny.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů