Zatmění Slunce a Měsíce

Úplné zatmění Slunce 11. července 1991.

K pro pozorovatele vizuálně nejpřitažlivějším kosmickým jevům patří zatmění Slunce a zatmění Měsíce. Zatímco kdysi se těchto úkazů lidé báli, dnes se na něj jezdí dívat i na opačnou stranu světa. Výpačet předpovědi zatmění byl jedním z vrcholů starověké vědy. Chaldejci znali cyklus opakování zatmění od 6. století př. n. l.

K zatmění Slunce dochází, když se Měsíc na své dráze dostane mezi Slunce a planetu Zemi. Přibližně takové postavení nastává při každém novu, avšak Měsíc bývá "nad" nebo "pod" Sluncem, takže jeho stín na Zemi nedopadne. Aby došlo k zatmění, musí nov nastat v rovině ekliptiky. Pak vidíme, jak se tmavý měsíční disk pozvolna přesouvá přes disk sluneční. K úplnému zatmění Slunce dojde pouze v úzkém pásmu tzv. totality o šířce asi 270 kilometrů, kam dopadá plný stín Měsíce. Kam dopadá kužel polostínu, probíhá částečné zatmění, při kterém je Slunce zakryto pouze zčásti.

Na území České republiky nastalo úplné zatmění Slunce naposledy 12.5.1706 a další se odehraje 7.10.2135, v srpnu 1999 vedl pás totality jižně od našeho útzemí. Při úplném zatmění Slunce se kolem tmavého slunečního disku rozzáří korona.

O dva týdny dříve či později se dostává do roviny ekliptiky Měsíc v úplňku, prochází kuželem plného stínu Země a my pozorujeme zetmění Měsíce. Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, když se celý Měsíc vnoří do zemského stínu. Měsíc však z oblohy zcela nezmizí a zůstává více či méně tmavě červený. Při částečném zatmění Měsíce vstupuje do zemského stínu pouze část Měsíce. Zatmění Měsíce sice nastávají stejně často jako sluneční, avšak jsou méně vzácná, protože je lze pozorovat vždy z celé poloviny planety, kde je právě Měsíc nad obzorem.

Další články

Planeta Venuše je z astronomického hlediska považována za sesterskou planetu Země a chloubu naší ranní i večerní oblohy. Tato podobnost však není dokonalá, planeta Venuše proslula svojí velmi hustou atmosférou.

Svižník lesomil je chloubou písčitých borových lesů, lesních pasek, světlin a osluněných okrajů lesních cest. Tento nápadný, dravý brouk z čeledi střevlíkovitých se v České republice vyskytuje lokálně, a to především v pahorkatinách s písčitým podložím. Svižník lesomil se vyznačuje nahnědle zeleným zbarvením.

Dračí vrch se nachází v západní části Jizerských hor. Návštěvníky láká Dračí vrch na úchvatné výhledy na Ještěd a Kateřinský hřbet.

Otevřený dvounápravový železniční vůz řady Ky je nízkostěnný nákladní vůz.

Rozhledna Žalý je místo, odkud lze spatřit panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje. Rozhledna Žalý je jedinou kamennou rozhlednou v Krkonoších.

Jetel plazivý byl původně rozšířen po celé Evropě, severní Africe a velké části Asie. Člověkem byl následně jetel plazivý zavlečen téměř do celého světa, včetně Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu.

Lucie a Vllasta pracují na objektu, kde je zřízeno výcvikové centrum a malá Terezka jim pomáhá. Poté výcvikové centrum slavnostně jako první použije.

Silenka bezlodyžná vizuálně připomíná hustý, bochníkovitý zelený polštář nebo mech, který je v období květu hustě posetý drobnými kvítky. Silenka bezlodyžná tvoří nizoučké polštáře, hustě obsypané květy.

Pravěká pozorování Měsíce sahají hluboko do minulosti.

Radioastronomie pomáhá zkoumat vesmír v radiových vlnách, které jsou pro lidské oko neviditelné. Zatímco klasické dalekohledy zachycují viditelné světlo, radioastronomie pozoruje vesmírný šum, záření zrozené při těch nejdivočejších procesech ve vesmíru.

Chov papoušků rosela pestrá se odehrává ve voliéře. Rosela pestrá je otužilý a velmi pestře zbarvený australský papoušek, který se díky své odolnosti hodí pro celoroční venkovní chov ve voliéře.

Sankt Peterburg, který byl založen na vrcholu moci dynastie Romanovců, bývá také někdy nazýván Benátky severu. Sankt Peterburg je pro Rusko oknem do světa.

Mikroprojektory, které vysílají neustálé video okolí, využívají maskování.

Minerál andalusit se vyskytuje všude tam, kde do břidlic pronikly žuly. Andalusit je typický minerál kontaktní metamorfózy.

Zatmění Slunce a Měsíce jsou atmosférické jevy, které nastávají při určitém vzájemném postavení těchto vesmírných těles.