Cukrovka 1. a 2. typu

Pravidelná kontrola hladiny glukózy v krvi je při cukrovce 1. a 2. typu základem monitorování stavu pacienta, s moderními přístroji je jednoduchá a lze ji realizovat i doma.

Cukrovka je nejčastějším onemocněním látkové výměny. Neléčená cukrovka dokáže zkrátit lidský život o osm až deset let. V posledních dvaceti letech se výskyt pacientů s cukrovkou zdvojnásobil. Viníkem bývá často hojnost, která nás obklopuje...

Na vzniku cukrovky se podílí několik mechanizmů. U diabetu 1. typu se jedná především o genetické dispozice a autoimunitní reakci, která ničí Langerhansovy ostrůvky obsahující beta-buňky, jejichž funkcí je produkovat inzulin. U cukrovky 1. typu inzulin zcela chybí a je nutné jej do organizmu neustále dodávat, jinak v relativně krátké době po vzniku diabetu dojde k tak vysokému zvýšení koncentrace glukózy krvi, že rozvrátí metabolizmus, přivodí diabetické kóma a bez léčby smrt.

S úspěšnou léčbou cukrovky 1. typu se pacienti dožívají plodného věku a mají děti, kterým své predispozice k tomuto onemocnění předávají. K tomu přistupují další zatím mepříliš objasněné mechanizmy, které přispívají k rostoucímu počtu diabetiků 1. typu. I tak je těchto cukrovkářů asi jen desetina z celkového počtu.

V České republice tvoří 92 % z nemocných cukrovkou diabetici 2. typu, u nichž taktéž existuje genetická predispozice k tomuto onemocnění, avšak hlavním podnětem k jejímu vzniku je vysokoenergetická strava, nízká fyzická zátěž a špatný životní styl. Cukrovka 2. typu úzce souvisí s obezitou a tzv. metabolickým syndromem, který představuje zvýšené riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Riziko metabolického syndromu se zvyšuje při obvodu pasu od 106 centimetrů u mužů a 88 centimetrů u žen.

Cukrovka s sebou přináší i další zdravotní komplikace. Mezi akutní rizika patří diabetické kóma (ze zvýšené koncentrace glukózy v krvi), hypoglykemické kóma (rychlý pokles glykémie). Po dlouholeté cukrovce se zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních chorob, poškození ledvin, poškození cév v sítnici oka, poškození periferních nervů, která se projevuje zejména v dolních končetinách - brněním, sníženou citlivostí a někdy i bolestí. Poškození drobných cév má za následek pomalejší hojení ran.

Ne u každého diabetika je nutná léčba inzulinem. V počátečních stadiích, při mírnějších odchylkách gylykémie léčba často spočívá v dodržování zdravého životního stylu, tedy v úpravě jídelníčku výrazným omezením bílého cukru (včetně potravin, které velké množství cukru obsahují), bez živočišných tuků, s omezeným množstvím škrobovin, se zvýšeným množstvím zeleniny, která obsahuje vlákninu a s dostatečným přísunem kvalitních bílkovin a v kontrolovaném množství energie, které tělo v potravě přijímá. Konkrétní množství přijímaných sacharidů a energetickou hodnotu stanoví lékař pro každého pacienta individuálně.

V počátečních stadiích, kdy nedošlo k poškození organismu déletrvající vysokou hladinou glokózy, lze takto cukrovku 2. typu někdy i zcela vyléčit.

Další články

Způsoby měření teploty pomocí různých stupnic.
Plzák lesní obývá vlhké lesy.
Cuketa po řecku posypaná nakrájenými olivami.
Těhotenská cukrovka se projevuje jen u těhotných žen.
Doba železná vlastně pokračuje až do dnešních dnů.
Hořec tolitovitý roste v lesích a na nivách v podhůří a horách.
Červená barva krve, proč je vlastně krev červená?
Medard přináší deštivé počasí a vlhkou oblačnost.
Nerost stříbro je krychlový minerál.
Olivín získal své jméno podle barvy.
Antické město Kurion se může pochlubit zachovalým amfiteátrem.
Říše Inků byla územně rozsáhlá a dobře organizovaná.
Užitkové rostliny jsou spjaty s rozvojem civilizace.
Chetitská říše do které se sjednotilo několik menších států.

Cukrovka 1. a 2. typu představuje skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Ve svých raných stádiích se toto onemocnění výrazně somaticky neprojevuje.