Cukrovka 1. a 2. typu

Pravidelná kontrola hladiny glukózy v krvi je při cukrovce 1. a 2. typu základem monitorování stavu pacienta, s moderními přístroji je jednoduchá a lze ji realizovat i doma.

Cukrovka je nejčastějším onemocněním látkové výměny. Neléčená cukrovka dokáže zkrátit lidský život o osm až deset let. V posledních dvaceti letech se výskyt pacientů s cukrovkou zdvojnásobil. Viníkem bývá často hojnost, která nás obklopuje...

Na vzniku cukrovky se podílí několik mechanizmů. U diabetu 1. typu se jedná především o genetické dispozice a autoimunitní reakci, která ničí Langerhansovy ostrůvky obsahující beta-buňky, jejichž funkcí je produkovat inzulin. U cukrovky 1. typu inzulin zcela chybí a je nutné jej do organizmu neustále dodávat, jinak v relativně krátké době po vzniku diabetu dojde k tak vysokému zvýšení koncentrace glukózy krvi, že rozvrátí metabolizmus, přivodí diabetické kóma a bez léčby smrt.

S úspěšnou léčbou cukrovky 1. typu se pacienti dožívají plodného věku a mají děti, kterým své predispozice k tomuto onemocnění předávají. K tomu přistupují další zatím mepříliš objasněné mechanizmy, které přispívají k rostoucímu počtu diabetiků 1. typu. I tak je těchto cukrovkářů asi jen desetina z celkového počtu.

V České republice tvoří 92 % z nemocných cukrovkou diabetici 2. typu, u nichž taktéž existuje genetická predispozice k tomuto onemocnění, avšak hlavním podnětem k jejímu vzniku je vysokoenergetická strava, nízká fyzická zátěž a špatný životní styl. Cukrovka 2. typu úzce souvisí s obezitou a tzv. metabolickým syndromem, který představuje zvýšené riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Riziko metabolického syndromu se zvyšuje při obvodu pasu od 106 centimetrů u mužů a 88 centimetrů u žen.

Cukrovka s sebou přináší i další zdravotní komplikace. Mezi akutní rizika patří diabetické kóma (ze zvýšené koncentrace glukózy v krvi), hypoglykemické kóma (rychlý pokles glykémie). Po dlouholeté cukrovce se zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních chorob, poškození ledvin, poškození cév v sítnici oka, poškození periferních nervů, která se projevuje zejména v dolních končetinách - brněním, sníženou citlivostí a někdy i bolestí. Poškození drobných cév má za následek pomalejší hojení ran.

Ne u každého diabetika je nutná léčba inzulinem. V počátečních stadiích, při mírnějších odchylkách gylykémie léčba často spočívá v dodržování zdravého životního stylu, tedy v úpravě jídelníčku výrazným omezením bílého cukru (včetně potravin, které velké množství cukru obsahují), bez živočišných tuků, s omezeným množstvím škrobovin, se zvýšeným množstvím zeleniny, která obsahuje vlákninu a s dostatečným přísunem kvalitních bílkovin a v kontrolovaném množství energie, které tělo v potravě přijímá. Konkrétní množství přijímaných sacharidů a energetickou hodnotu stanoví lékař pro každého pacienta individuálně.

V počátečních stadiích, kdy nedošlo k poškození organismu déletrvající vysokou hladinou glokózy, lze takto cukrovku 2. typu někdy i zcela vyléčit.

Další články

Těhotenská cukrovka se projevuje jen u těhotných žen. Těhotenská cukrovka představuje zvýšenou hladinu cukru v krvi v průběhu těhotenství.

Říše Inků byla územně rozsáhlá a dobře organizovaná. Ve své době předstvovala říše Inků největší indiánskou říši amerického kontinentu.

Chetitská říše tvořila státní útvar, do kterého se sjednotilo několik menších států. Chetitská říše vznikla kolem roku 1650 př. n. l. v oblasti centrální a východní Anatolie.

Cukrovka 1. a 2. typu představuje skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Ve svých raných stádiích se toto onemocnění výrazně somaticky neprojevuje.